Nová zpráva OSN ukazuje, že závislost na fosilních palivech je "receptem na trvalý klimatický chaos"
15. 9. 2022
čas čtení
5 minut
V úterý
zveřejněná zpráva, kterou koordinuje Světová meteorologická organizace, uvádí,
že současné celosvětové úsilí o zmírnění dopadů změny klimatu je žalostně
nedostatečné. Zpráva varuje, že bez urychlených opatření budou fyzické a
socioekonomické dopady stále ničivější, píše Jenna McGuire.
Zpráva s
názvem United in Science 2022 uvádí, že koncentrace skleníkových plynů nadále
rekordně narůstá a že celosvětové závazky na snížení emisí do roku 2030 musí
být sedmkrát vyšší, aby byly v souladu s cílem 1,5 °C stanoveným v Pařížské
dohodě.
"Letošní
zpráva United in Science ukazuje, že dopady na klima směřují do neprobádaných
oblastí zkázy," uvedl generální tajemník OSN António Guterres.
"Přesto každý rok zdvojnásobujeme tuto závislost na fosilních palivech, i
když se její příznaky rapidně zhoršují."
Bylo
zjištěno, že posledních sedm let bylo nejteplejších v historii,
zatímco objem tepla v oceánech v letech 2018-2022 byl vyšší než v kterémkoli
jiném pětiletém období. Mezitím míra oteplování oceánů v posledních dvou
desetiletích výrazně vzrostla.
V závěru
zprávy se uvádí, že počet katastrof souvisejících s klimatem
se za posledních 50 let zvýšil pětkrát, což způsobilo denní ztráty ve výši 202
milionů dolarů.
"Povodně,
sucha, vlny veder, extrémní bouře a lesní požáry se zhoršují a se znepokojující
četností lámou rekordy," uvedl Guterres. "Vlny veder v Evropě.
Kolosální záplavy v Pákistánu. Dlouhotrvající a velká sucha v Číně, na Africkém
rohu a ve Spojených státech. Na novém rozsahu těchto katastrof není nic
přirozeného. Jsou daní za závislost lidstva na fosilních palivech."
Kromě
sledování extrémních meteorologických událostí se zpráva zabývá potřebou
dalšího výzkumu globálních bodů zvratu, mezi něž patří tání polárních ledovců v
Grónsku a Antarktidě.
Mezi další
globální body zvratu zmíněné ve zprávě patří vysychání amazonského deštného
pralesa, které způsobí kaskádovité globální a místní dopady, a také trvalé
regionální sucho po celém světě, které ovlivní globální cyklus uhlíku a naruší kupříkladu
monzuny.
Kombinace
účinků vyšších teplot a vlhkosti v některých regionech by mohla v příštích
několika desetiletích dosáhnout nebezpečné úrovně, s fyziologickými body zvratu
nebo prahovými hodnotami, za nimiž již není možné bez technické pomoci
vykonávat lidskou práci venku.
Podle zprávy
jsou města, v nichž žije 55 % světové populace, zodpovědná až za 70 % emisí
způsobených lidskou činností a jsou velmi zranitelná vůči dopadům změny
klimatu, jako je zvýšený výskyt přívalových srážek, zrychlený vzestup hladiny
moří, akutní a chronické pobřežní záplavy a extrémní horka.
Zpráva
vyzývá města k zavedení inkluzivního, naléhavého a rozšířeného úsilí o zmírnění
dopadů, aby se zvýšila adaptační kapacita miliard obyvatel měst. Vyzývá také
rozvinuté země, aby respektovaly rozhodnutí z Glasgow a poskytly nejméně 40
miliard dolarů ročně na adaptaci na změnu klimatu méně rozvinutým a chudším
zemím, přičemž potřeba finančních prostředků na adaptaci by měla do roku 2030
vzrůst na nejméně 300 miliard dolarů.
"Zpráva
je ostudnou připomínkou toho, že zlepšování odolnosti je opomíjenou polovinou
klimatické rovnice," uvedl Guterres. "Je skandální, že rozvinuté země
nebraly adaptaci vážně a zbavily se svých závazků pomoci rozvojovým
zemím."
Přestože
méně než polovina zemí světa oznámila existenci systémů včasného varování před
více riziky (MHEWS), podle zprávy se jedná o účinná adaptační opatření, která
zachraňují životy, snižují ztráty, škody a náklady. Systémy včasného varování jsou
obzvláště slabé v Africe, v málo rozvinutých zemích a malých ostrovních
rozvojových státech.
Hlavní
mezinárodní prioritou stanovenou OSN je zajistit, aby v příštích pěti letech
byli všichni na Zemi chráněni prostřednictvím MHEWS, což bude vyžadovat spolupráci politických
představitelů a finančního sektoru.
Guterres
rovněž vyzval k revoluci v oblasti obnovitelných zdrojů energie a naléhavě
apeloval na všechny vládní představitele, aby drasticky snížili emise uhlíku.
"Skupina
G20, která je zodpovědná za 80 % celosvětových emisí, musí jít příkladem. Nesmí
se stavět žádné nové uhelné elektrárny, přičemž země OECD musí uhlí postupně
vyřadit do roku 2030 a všechny ostatní země do roku 2040," uvedl Guterres.
"Současný
volný pohyb fosilních paliv musí skončit hned. Je to recept na trvalý
klimatický chaos a utrpení," dodal. "
Zdroj v angličtině
ZDE
6069
Diskuse