Ruská agrese na Ukrajině: USA dokončují plány na vyslání systému protiraketové obrany Patriot na Ukrajinu

13. 12. 2022

čas čtení 9 minut
 
Očekává se, že americký ministr obrany Lloyd Austin plán schválí, než bude zaslán k podpisu prezidentu USA Joeovi Bidenovi

 
- USA dokončují plány na vyslání systému protiraketové obrany Patriot na Ukrajinu


Spojené státy dokončují plány na vyslání systému protiraketové obrany Patriot na Ukrajinu, které by podle amerických představitelů mohly být oznámeny již tento týden.

Plán čeká na schválení americkým ministrem obrany Lloydem Austinem a poté bude zaslán k podpisu prezidentu Joe Bidenovi. Schválení se očekává, uvedli pro CNN dva američtí představitelé a jeden vysoký úředník americké administrativy.

Jakmile budou plány schváleny, očekává se, že Patrioty budou rychle odeslány a ukrajinské síly budou vycvičeny k jejich používání na základně americké armády v německém Grafenwoehru, uvedli úředníci.

Obranný systém Patriot je všeobecně považován za jednu z nejschopnějších zbraní dlouhého dosahu na obranu proti přilétajícím balistickým a řízeným střelám, píše CNN. Může potenciálně sestřelit ruské rakety a letadla daleko od jejich zamýšlených cílů uvnitř Ukrajiny.

Vzhledem k tomu, že ruské síly zahájily vlny raketových a bezpilotních útoků po celé Ukrajině, Kyjev žádá své západní spojence o další sofistikované systémy protivzdušné obrany. Nedávné útoky na ukrajinskou civilní infrastrukturu obnovily tlak na Bidenovu administrativu, aby tyto systémy poslala.

Podle jednoho z amerických činitelů vedla Bidenovu administrativu k rozhodnutí "realita toho, co se děje na místě".

 

- Ukrajinský parlament přijal zákon o národnostních menšinách, který je klíčovým požadavkem pro vstup země do EU, uvádí se v prohlášení.

Pro zrušení starého a přijetí nového zákona hlasovalo celkem 324 poslanců, uvedl na Telegramu ukrajinský poslanec Jaroslav Železňak.

Návrh zákona má "zlepšit ochranu práv národnostních menšin", včetně "práva na sebeidentifikaci, používání jazyků národnostních menšin, vzdělávání, účasti na politickém, ekonomickém, sociálním a kulturním životě atd.", uvedl Nový hlas Ukrajiny.

Oleksandr Kornijenko, první místopředseda ukrajinského parlamentu, uvedl, že parlament "odhlasoval všechny potřebné zákony, které nám otevírají cestu ke vstupu do EU", a dodal: "Těšíme se na pozitivní rozhodnutí pro Ukrajinu. Ukrajina je Evropa!"

Ukrajina získala v červnu status kandidátské země EU, což je historický krok, který této válkou zmítané zemi otevřel dveře ke členství v EU. Přechod od žadatele ke kandidátovi obvykle trvá roky, ale EU tento proces v souvislosti s válkou Moskvy proti Kyjevu dramaticky urychlila.




- Ukrajinská ekonomika by se letos mohla zmenšit o 50 %, pokud bude Rusko pokračovat v útocích na národní energetickou síť a další kritickou infrastrukturu země,
uvedl její premiér Denys Šmyhal.

Šmyhala citovala ukrajinská tisková agentura Interfax:

    Pokud budou teroristické aktivity Ruska proti naší infrastruktuře pokračovat, můžeme k těmto číslům ztratit dalších 10 %, tedy až 50 % našeho HDP.

Ukrajinská vláda odhaduje, že škody způsobené válkou mohou do konce roku dosáhnout 700 miliard dolarů, dodal. Dodal, že postiženy byly všechny sektory ekonomiky.
 
- Dva ukrajinští novináři byli oceněni za své zpravodajství o ruském bombardování jihoukrajinského přístavního města Mariupol v prvních týdnech války.

Dvojice strávila tři týdny dokumentováním dopadů bojů a dělostřeleckého bombardování v Mariupolu, včetně ostřelování porodnice i boje obyvatel o přežití, než byla z města propašována.

Ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko uvedl, že Maloletka a Černov získali cenu za svobodu tisku udělovanou organizací Reportéři bez hranic. Poděkoval oběma novinářům a dodal:

"V této válce hájíme svobodu slova a právo na pravdu. A novináři ji přinášejí světu."

Maloletka a Černov "pracovali v nesmírně obtížných podmínkách, kdy po nich kvůli dopadu jejich fotografií pátrala ruská armáda", uvedli Reportéři bez hranic.

- Generátory jsou stejně důležité jako zbraně, aby pomohly Ukrajině přežít energetický teror Vladimira Putina v letošní zimě, řekl Volodymyr Zelenskij. Ukrajina potřebuje dalších 800 milionů eur na přežití zimy a 1,5 miliardy eur na obnovu dlouhodobě poškozené energetické sítě, řekl její prezident na mimořádné konferenci v Paříži, která byla svolána s cílem koordinovat infrastrukturní a humanitární pomoc zemi v příštích čtyřech měsících.

Na konferenci o pomoci v Paříži se podařilo shromáždit více než 1 miliardu eur na podporu Ukrajiny v letošní zimě, uvedla francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonna. Peníze, které přislíbilo 46 zemí a 24 mezinárodních organizací, budou rozděleny mezi obnovu vyčerpané ukrajinské energetické sítě, potravinářský sektor, zásobování vodou, zdravotnictví a dopravu, uvedla Colonna.




- Ukrajinské síly  poškodily klíčový most u jižního města Melitopol, které je pro Kyjev klíčovým cílem v regionu. Video zveřejněné na internetu ukázalo, že během útoku byly poškozeny dvě podpěry mostu, a to jen dva dny poté, co Ukrajina zasáhla ruská kasárna umístěná v letovisku ve městě raketami Himars, které způsobily značné škody a oběti.

-  Ukrajina musí vzít v úvahu novou územní "realitu", která zahrnuje ruskou anexi čtyř ukrajinských regionů, uvedl Kreml. Ukrajinský prezident v pondělí prohlásil, že Rusko by mohlo začít stahovat své vojáky z území Ukrajiny, aby ukázalo, že je schopno upustit od své agrese. V reakci na to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že o tom, že by Moskva začala stahovat své vojáky do konce roku, "nemůže být řeč".

-  Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching budou koncem prosince jednat o událostech roku 2022, uvedl ruský hospodářský deník Vedomosti. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov listu sdělil, že datum a program schůzky jsou již známy, ale oficiální oznámení přijde později. Jednání se pravděpodobně neuskuteční tváří v tvář, uvedl list.

- Běloruské ministerstvo obrany oznámilo "náhlou kontrolu bojové připravenosti" svých vojsk. Cvičení probíhá převážně na severozápadě země, nikoliv v blízkosti ukrajinských hranic. Jedná se o jedno z řady oznámení Běloruska od poloviny října, která mají podle Kyjeva v Ukrajincích vyvolat strach a dezinformovat ukrajinskou armádu.

-  Německo schválí dalších 50 milionů eur na zimní pomoc Kyjevu v návaznosti na ruské raketové útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Uvedla, že Berlín pracuje na tom, aby na Ukrajinu během Vánoc dodal generátory, přikrývky a palivo na topení.

- Britské ministerstvo zahraničí oznámilo, že uvaluje sankce na 12 ruských velitelů za jejich roli v útocích na ukrajinská města. Mezi sankcionovanými je generálmajor Robert Baranov, kterého Bellingcat identifikoval jako velitele programování a zaměřování ruských řízených střel, a také čtyři Íránci včetně spolumajitele a generálního ředitele společnosti MADO, íránského výrobce motorů pro drony.

- Dodávky zbraní na Ukrajinu budou ukončeny, jakmile začnou mírové rozhovory o ukončení ruské invaze, řekl italský ministr obrany v parlamentu. "Jsem si vědom toho, že vojenská pomoc bude muset dříve či později skončit a skončí, až dojde k mírovým rozhovorům, v něž všichni doufáme," řekl ministr obrany Guido Crosetto při projevu v horní komoře Senátu.

- Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý uvedl, že došlo k dohodě o odstranění těžkých zbraní z ukrajinských záporožských jaderných elektráren. Rozhovory probíhaly, uvedl a dodal: "Podařilo se nám ochránit Černobyl a naším cílem je ochránit Záporoží. Nadcházející týdny budou rozhodující."

- Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl, že neočekává kontakty s USA ohledně další výměny vězňů, informovala ruská média. Bílý dům v pondělí uvedl, že vysocí američtí představitelé plánují tento týden jednat s ruskými protějšky o případu zadrženého Američana Paula Whelana. Rjabkov se nechal slyšet, že neví, co mají Američané "v plánu".


Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3599

Diskuse

Obsah vydání | 13. 12. 2022