Guyana kvůli venezuelské hrozbě požádala o vojenskou pomoc USA

12. 1. 2024

čas čtení 4 minuty
Představitel ministerstva obrany uvedl, že USA pomohou Guyaně vytvořit v nadcházejících měsících lépe organizovanou a vybavenou armádu.

Guyanská vláda uvedla, že žádá USA o pomoc při zlepšování svých obranných schopností kvůli obavám, že sousední Venezuela by se jednoho dne mohla zmocnit sporného regionu v západní Guyaně, který je bohatý na nerostné suroviny a ropu.

Oznámení následuje po dvoudenních rozhovorech mezi nejvyššími představiteli Guyany a Danielem P. Eriksonem, zástupcem náměstka ministra obrany pro západní polokouli, který odcestoval do této jihoamerické země, aby diskutoval o partnerství v oblasti obrany a bezpečnosti.

Rozhovory skončily v úterý pozdě večer, když Erikson řekl, že USA pomohou Guyaně v nadcházejících měsících vytvořit lépe organizovanou a vybavenou armádu. Další podrobnosti neuvedl. Erikson také uvedl, že bezpečnostní síly a specializované výcvikové týmy, které navštívily Guyanu v minulém roce, v tom budou pokračovat i v roce 2024.

Erikson novinářům řekl, že Guyana se snaží modernizovat své obranné kapacity a že část rozhovorů se zaměřila na rozsah a schopnosti, stejně jako na kybernetickou bezpečnost.

"Jednou z věcí, která je pro nás velmi zajímavá, je zajistit, aby Guyana při zvyšování svých obranných kapacit tak činila prostřednictvím plánu, který je strategický, vnořený do jejích celkových obranných institucí a udržitelný v čase," řekl Erikson.

Rozhovory s guyanskými představiteli označil za produktivní a řekl, že USA si jsou vědomy toho, jaké kroky jsou nutné ke zlepšení obranných schopností.

"Těšíme se na spolupráci s nimi, zejména na prohloubení sdílení informací," řekl. "Uvědomujeme si, že Guyana se nachází v bodě obratu, pokud jde o její vlastní ekonomický rozvoj, pokud jde o regionální roli, kterou je schopna hrát, a proto se chceme ujistit, že naše obranné vztahy s Guyanou budou i nadále odpovídat době, jak se situace v Guyaně nadále vyvíjí."

Eriksonova cesta přichází jen několik týdnů poté, co se prohloubil sto let starý spor o guyanský region Essequibo, kdy Venezuela v prosinci uspořádala referendum o vyhlášení suverenity nad oblastí, která představuje dvě třetiny Guyany.

Napětí se koncem loňského roku dále zhoršovalo, dokud se prezident Guyany Irfaan Ali a venezuelský prezident Nicolás Maduro nesetkali na východokaribském ostrově Svatý Vincenc v rámci mimořádného mediačního setkání organizovaného regionálními vůdci, aby zabránili další eskalaci. Po schůzce se obě strany dohodly, že se zdrží použití síly, ale územní spor pokračuje.

Venezuela dlouho trvala na tom, že Essequibo bylo součástí jejího území během španělského koloniálního období, a argumentuje ženevskou dohodou z roku 1966 mezi Venezuelou, Británií a tehdejší Britskou Guyanou, nyní Guyanou, která anulovala hranici vytyčenou v roce 1899 mezinárodními arbitry.

Venezuela vystupňovala svou agresi vůči Guyaně poté, co americký ropný gigant ExxonMobil a jeho partneři objevili v roce 2015 u pobřeží Guyany obrovská ložiska ropy a plynu. Denní produkce je téměř 600 000 barelů ropy a očekává se, že se bude zvyšovat.

Koncem loňského roku USA a Guyana provedly rutinní společné přelety poblíž pohraniční oblasti s Venezuelou během vrcholu napětí před venezuelským referendem. Guyana také hostila společné vojenské cvičení s USA a dalšími karibskými zeměmi, a to ještě loni v červenci.

Koncem prosince také do Guyany dorazila britská válečná loď, což přimělo Venezuelu zahájit vojenská cvičení v blízkosti sporného území. Britské ministerstvo obrany uvedlo, že loď navštívila Guyanu v rámci několika střetů v regionu a že plavidlo podstoupí výcvik s guyanskou armádou.

Napětí mezi Guyanou a Venezuelou se tento měsíc částečně zmírnilo a lídři obou zemí se mají koncem tohoto roku sejít v Brazílii, aby pokračovali v rozhovorech.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2406

Diskuse

Obsah vydání | 16. 1. 2024