Húsiové po náletech USA a Velké Británie vyhrožují odvetou. V Jemenu se konají masové proesty

12. 1. 2024

čas čtení 7 minut
 

Bombardování znamená výraznou eskalaci blízkovýchodní krize a vyvolává odsouzení ze strany vedoucích představitelů v regionu


Jemenští Húsiové pohrozili odvetou a desetitisíce lidí vyšly do ulic hlavního města země poté, co USA a Spojené království ve čtvrtek pozdě večer bombardovaly desítky objektů na území ovládaném povstalci.

 

Při noční ofenzivě, která byla podle Húsiů v pátek zaměřena na 73 míst v hlavním městě Saná, v okolí přístavního města Hodeida a ve třech dalších regionech, bylo zabito pět lidí a šest jich bylo zraněno. 

Spojené království a Spojené státy útoky, které znamenaly výraznou eskalaci krize na Blízkém východě vyvolané válkou mezi Izraelem a Gazou, obhajovaly, ale vedoucí představitelé v regionu je odsoudili za rozdmýchávání napětí v již tak nestabilní atmosféře.

Na centrálním náměstí v Saná se na protest proti západnímu bombardování shromáždil obrovský dav lidí mávajících jemenskými a palestinskými vlajkami a skandujících "smrt Americe, smrt Izraeli" a další protesty se konaly nejméně ve dvou dalších velkých městech v oblastech země ovládaných Húsii.

Yahya Sare'e, mluvčí húsijské armády, obvinil "americko-britského nepřítele" ze zahájení brutální agrese "v rámci podpory pokračování izraelského zločinu v Gaze". Zásah "nezůstane bez odezvy a bez trestu", uvedl.

V pátek pozdě večer se objevily zprávy britské námořní obchodní operace o tom, že na nejmenované plavidlo 90 námořních mil jihovýchodně od Adenu v Jemenu byla vypálena raketa. Střela dopadla 400 až 500 metrů od lodi a nebyly hlášeny žádné škody. Je to  incident, který pravděpodobně nevyvolá další vojenskou reakci.

Významná odveta proti mezinárodní lodní dopravě nebo zájmům by však mohla vyvolat další kolo bombardování pod vedením USA, ačkoli západní obranné zdroje uvedly, že reakci Húsiů pozorně sledují a že prozatím žádné další údery neplánují.

V pátečních ranních hodinách Spojené státy uvedly, že zasáhly 60 vojenských cílů na 16 místech, zatímco britské letectvo bombardovalo dva, což je rozsáhlá bombardovací kampaň, jejímž cílem je zastavit sérii útoků Húsiů na lodní dopravu v jižní části Rudého moře, která narušila světový obchod a hrozila zvýšením inflace.

Britský premiér Rishi Sunak během návštěvy Kyjeva uvedl, že podle jeho názoru útoky představují "nezbytnou, přiměřenou a cílenou akci", která úspěšně snížila vojenský potenciál Húsiů.

Bombardování bylo oprávněné, protože Húsiové odrazují obchodní lodní dopravu od využívání frekventované mezinárodní vodní cesty, uvedl Sunak. "Lidé nemohou takto beztrestně jednat, a proto jsme se společně se spojenci rozhodli k této akci," řekl.

Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby pro televizi MSNBC uvedl, že cílem leteckých úderů bylo zaměřit se na schopnost Húsiů skladovat, odpalovat a navádět rakety a bezpilotní letouny, a trval na tom, že bombardování Jemenu nebylo eskalační.

"Nevyhledáváme konflikt s Íránem. Neusilujeme o eskalaci a není důvod, aby eskalovala nad rámec toho, co se stalo v posledních několika dnech," řekl, ačkoli vyzval Írán, aby přestal podporovat Húsije tím, že jim pomáhá dodávat rakety a drony používané v Rudém moři.

Odborníci však varovali, že západní bombardování, ačkoli je na horní hranici očekávaného rozsahu, pravděpodobně neodradí Húsije od toho, aby se pokusili o nějakou formu odvety, čímž by zase riskovali další letecké údery proti jedné z nejchudších zemí světa.

Fabian Hinz, odborník na Blízký východ z Mezinárodního institutu pro strategická studia, uvedl, že rozsah amerických úderů "zjevně není symbolický", ale že "pokud se podíváte na bezpilotní letouny a rakety, které Húsiové používají proti mezinárodní lodní dopravě, jsou mobilní a kompaktní a Húsiové jsou experti na jejich skrývání".

Před bombardováním vůdce Húsiů Abdul-Malik al-Húsi prohlásil: "Jakýkoli americký útok nezůstane bez odpovědi." Hinz uvedl: "Mluví, jako by byli ve válce s USA, a nebudou z ní chtít odejít."

Humanitární agentury uvedly, že jsou znepokojeny vyhlídkou na další boje v zemi, která se právě vymanila z devítileté občanské války, a vyzvaly k deeskalaci. Mluvčí organizace Oxfam uvedl: "Humanitární situace v Jemenu je i nadále zoufalá a téměř 21 milionů lidí zoufale potřebuje potraviny, vodu a životně důležitou pomoc. Je nezbytné, aby byl obnoven mír a zabráněno dalšímu utrpení."

Západní vojenské zdroje se domnívají, že jakákoli odplata Húsiů by byla s největší pravděpodobností zaměřena na mezinárodní lodní dopravu, ale zvláštní obavy vzbuzuje vyhlídka, že se povstalecká skupina pokusí o další eskalaci a zaměří se na vojenské základny USA a Spojeného království v okolí Arabského poloostrova pomocí raket středního doletu.

Húsíové, kteří jsou podporováni Íránem, ovládají sever a západ Jemenu. Od poloviny října provedli 27 útoků na mezinárodní lodní dopravu v jižní oblasti Rudého moře, což je podle nich koordinovaná kampaň zaměřená na lodě s izraelskými vazbami na podporu Hamásu v Gaze.

Mnoho z jejich útoků však bylo namířeno na obchodní lodě bez izraelských vazeb, což přimělo USA a koalici spojenců vyslat do Rudého moře válečné lodě, aby chránily námořní cesty, provázely lodě a v případě potřeby sestřelovaly rakety a drony.

Bílý dům uvedl, že Joe Biden rozhodl o bombardování cílů v Jemenu v úterý, krátce poté, co Húsíové zaútočili 18 drony a třemi raketami na flotilu amerických a britských válečných lodí. Jakmile byl tento útok odražen, americký prezident nařídil armádě země, aby odpověděla, a Sunak se rozhodl brzy připojit.

Blízkovýchodní představitelé vyjádřili obavy, že útoky hrozí další eskalací v regionu v době, kdy v Gaze probíhá izraelský útok na Hamás a na severní hranici země panuje vysoké napětí se skupinou Hizballáh, kterou rovněž podporuje Írán.

Nejhlasitěji se vyjádřil Recep Tayyip Erdoğan, prezident Turecka, které je členem NATO. "Je to, jako by usilovali o to, aby se Rudé moře změnilo v krvavou lázeň," řekl, obvinil USA a Spojené království z nepřiměřeného jednání a naznačil, že očekává, že Húsíové odpoví "nezbytnou reakcí v regionu".

Saúdská Arábie, která vede s Húsíi mírová jednání, uvedla, že situaci sleduje s velkými obavami. Rijád uvedl: "Království zdůrazňuje význam zachování bezpečnosti a stability v oblasti Rudého moře,  svoboda plavby v ní je mezinárodním požadavkem."

Žádná jiná země nebyla připravena se na americko-britském bombardování podílet, ačkoli se USA dostalo pomoci od Austrálie, Bahrajnu, Kanady a Nizozemska. Dánsko, Německo, Nový Zéland a Jižní Korea podepsaly prohlášení na podporu akce a Francie uvedla, že za eskalaci mohou Húsíové.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2332

Diskuse

Obsah vydání | 16. 1. 2024