Biden Netanjahuovi: Politika USA vůči Gaze bude utvářena tím, zda Izrael sníží civilní škody
5. 4. 2024
V prvním telefonátu od izraelského útoku v Gaze, při němž zahynulo sedm humanitárních pracovníků World Central Kitchen, Biden zdůraznil, že Izrael musí provést konkrétní kroky na ochranu civilistů a humanitárních pracovníků v Gaze, jinak se podpora USA Izraeli ve válce v Gaze může změnit
"Prezident Biden zdůraznil, že zásahy proti humanitárním pracovníkům a celková humanitární situace jsou nepřijatelné," uvádí se ve zprávě Bílého domu o telefonátu, který trval přibližně 30 minut - mnohem kratší dobu než obvyklé hovory mezi oběma politiky.
"Dal jasně najevo, že je třeba, aby Izrael oznámil a provedl řadu konkrétních, specifických a měřitelných kroků k řešení civilních škod, humanitárního utrpení a bezpečnosti humanitárních pracovníků. Dal jasně najevo, že politika Spojených států vůči Gaze bude záviset na našem hodnocení okamžitých kroků Izraele v této oblasti," pokračuje zpráva Bílého domu.
Bílý dům dodal, že Biden "zdůraznil, že okamžité příměří je nezbytné pro stabilizaci a zlepšení humanitární situace a ochranu nevinných civilistů, a vyzval premiéra, aby zmocnil své vyjednavače k neprodlenému uzavření dohody o návratu rukojmích domů".
Oba rovněž jednali o "veřejných íránských hrozbách vůči Izraeli a izraelskému lidu", a to několik dní poté, co útok na íránský konzulát v Damašku přivedl napětí na Blízkém východě na nejvyšší bod za poslední měsíce. "Prezident Biden dal jasně najevo, že Spojené státy tváří v tvář těmto hrozbám Izrael důrazně podporují," uvedl Bílý dům.
Američtí představitelé popsali náladu v Bílém domě za posledních 48 hodin jako velmi napjatou, přičemž míra rozhořčení mezi vysokými americkými představiteli je za posledních šest měsíců nevídaná.
Útok na WCK byl pro mnoho úředníků, kteří si šéfkuchaře Josého Andrese velmi váží, osobnější než jiné podobné incidenty. Zároveň však výrazně ztěžuje úsilí USA o lepší usnadnění dodávek humanitární pomoci do Gazy a zpochybňuje účinnost amerického tlaku na Izrael v posledních několika měsících, aby zavedl dekonfliktní mechanismy.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v projevu v Bruselu dále upřesnil míru nespokojenosti USA s tím, že Izrael nezavedl dekonfliktní mechanismy na ochranu humanitárních pracovníků v Gaze.
"Izrael není Hamás. Izrael je demokracie. Demokracie přikládají nejvyšší hodnotu lidskému životu, každému lidskému životu. Jak se říká, kdo zachrání život, zachrání celý svět," řekl Blinken. "V tom je naše síla, v tom se lišíme od teroristů. Pokud tuto úctu k lidskému životu ztratíme, riskujeme, že se staneme neodlišitelnými od těch, kteří to nedokážou."
"Tady je současná realita v Gaze. Navzdory důležitým krokům, kterými Izrael umožňuje pomoc do Gazy, jsou výsledky na místě žalostně nedostatečné a nepřijatelné," pokračoval. "Sto procent obyvatel Gazy zná akutní míru nedostatku potravin. Sto procent obyvatel potřebuje humanitární pomoc a ti, kteří hrdinně pracují na jejím zajištění, tak činí s velkým ohrožením vlastního života."
Blinken poznamenal, že ačkoli incident s WCK není prvním podobným incidentem, při němž byli zabiti či zraněni humanitární pracovníci, "musí být posledním", a dodal, že "v tuto chvíli není v Gaze vyšší priority než ochrana civilistů, rychle sílící humanitární pomoc a zajištění bezpečnosti těch, kteří ji poskytují". Izrael musí tento okamžik zvládnout."
Blinken dále uvedl, že "jsme i nadále přesvědčeni, že potřebujeme okamžité příměří, které umožní propuštění rukojmích, ale také dramatický nárůst humanitární pomoci a samozřejmě lepší ochranu civilistů".
"Očekáváme, že Izrael co nejdříve oznámí - a rozhodně by měl oznámit - konkrétní, specifické a měřitelné kroky, které zajistí, že dojde k účinnému nárůstu pomoci a že bude možné ji udržet a že humanitární pracovníci a civilisté budou lépe chráněni," řekl Blinken.
Diskuse