Největší světové ekonomiky pumpují miliardy do fosilních paliv v chudých zemích

9. 4. 2024

 
Největší světové ekonomiky navzdory svým závazkům v oblasti klimatu pokračují ve financování rozšiřování fosilních paliv v chudých zemích v řádu miliard dolarů.

Podle odhadů investovaly skupiny rozvinutých a rozvojových ekonomik G20 a jimi financované mnohostranné rozvojové banky v letech 2020 až 2022 do rozvoje fosilních paliv v zahraničí 142 miliard dolarů, jak uvedly skupiny Oil Change International (OCI) a Friends of the Earth US.

Největšími zdroji těchto financí byly ve sledovaných třech letech Kanada, Japonsko a Jižní Korea, přičemž plyn získal více prostředků než uhlí nebo ropa.

Skupina největších ekonomik G7, do níž patří Japonsko a Kanada, se v roce 2022 zavázala zastavit financování fosilních paliv v zahraničí. Ale zatímco financování uhlí se rychle snížilo, financování projektů v oblasti ropy a plynu pokračovalo silným tempem.

Část peněz směřuje do jiných vyspělých ekonomik, včetně Austrálie, ale velká část do rozvojového světa. Bohatší země se středními příjmy však stále dostávají více financí než ty nejchudší.

Nejnovějším závazkem skupiny G7, který je uveden ve studii, je postupné ukončení veškerého zahraničního financování fosilních paliv do konce roku 2022. Studie OCI se zaměřuje na období od začátku fiskálního roku 2020-21 pro každou zemi do konce fiskálního roku 2022-23.

Výzkumníci však také zjistili, že Japonsko v posledních několika týdnech až do poloviny března 2024 pokračovalo v nových investicích do fosilních paliv v zahraničí a využívalo tak mezer ve svém slibu ukončit financování fosilních paliv.

Světová banka poskytla v tříletém období na fosilní paliva přibližně 1,2 miliardy dolarů ročně, z čehož asi dvě třetiny šly na projekty v oblasti plynu.

Podle zprávy zveřejněné v úterý poskytovaly USA, Německo a Itálie do konce let 2022-23 na zahraniční projekty v oblasti fosilních paliv rovněž miliardy ročně. Spojené království poskytovalo v průměru asi 600 milionů dolarů ročně.

Kanada poskytla ve zkoumaném období 2020-22 v průměru necelých 11 miliard dolarů ročně, zatímco Jižní Korea vyčlenila 10 miliard dolarů a Japonsko asi 7 miliard dolarů.

Ve stejném tříletém období daly ekonomiky G20 podle zprávy do rozvoje čisté energie v zahraničí přibližně 104 miliard dolarů.

Claire O'Maniqueová, analytička veřejných financí ve společnosti OCI, uvedla: "Zatímco bohaté země stále otálejí a tvrdí, že si nemohou dovolit financovat globálně spravedlivý přechod na energetiku, zdá se, že země jako Kanada, Korea, Japonsko a USA nemají o veřejné prostředky na fosilní paliva, která ničí klima, nouzi.

"Musíme i nadále hnát bohaté země k odpovědnosti za jejich podíl na financování klimatické krize a požadovat, aby jako první a nejrychleji přistoupily k postupnému ukončení využívání fosilních paliv, aby přestaly financovat fosilní paliva a aby zaplatily svůj spravedlivý podíl na globálně spravedlivém přechodu, ztrátách a škodách a financování adaptace."

Makiko Arima, vedoucí pracovnice finanční kampaně v OCI, vyzvala zejména Japonsko, aby přestalo podporovat fosilní paliva. Japonsko v kuloárech lobbovalo za to, aby země G7 nepřijaly důraznější postoj k fosilním palivům, a to ve prospěch některých klíčových projektů.

Arima řekl: "Japonsko brzdí přechod na obnovitelné zdroje energie v celé Asii i na celém světě. Navzdory závazku skupiny G7 ukončit financování fosilních paliv jeho veřejné finanční instituce, jako je Japonská banka pro mezinárodní spolupráci (JBIC), nadále podporují nové projekty v oblasti fosilních paliv, včetně plynového pole Scarborough v Austrálii a plynových elektráren v Mexiku.