Čeští elfové vzbuzují vděk a naději

11. 4. 2024 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut
Co odlišuje dosud prodemokratické Česko od pro ruského Maďarska a Slovenska? Ta část společnosti, která se snaží aktivně chránit a upevňovat demokratické postoje. Vždy jde o menšinu. Záleží ale, jak se této menšině podaří přesvědčit pasivní část společnosti o důležitosti takového poslání. Českým elfům se tohle daří výjimečně.

Po přednášce a diskusi ve Frýdlantu nad Ostravicí za mnou přišlo několik lidí, aby poděkovali Českým elfům za to, co děláme. Není to nic neobvyklého. Skoro všude, kam jedu, to tak je. Ve Frýdlantu a Třeboni na gymplu, v Šumperku v knihovně nebo v Přerově v sále místního detašovaného pracoviště ministerstva zemědělství. Lidé, kteří na tyto diskuse přicházejí, se přitom významně liší od publika, které navštěvuje setkání s ministrem vnitra Rakušanem. Nechovají se agresivně, mají kultivovaný projev, i když s něčím nesouhlasí a zjevně si dobře uvědomují skutečnost. Právě to je přivádí poslechnout si, jak je to vlastně s dezinformacemi, zajímají je souvislosti, pozadí, možná řešení. A velmi dobře si uvědomují, že nebýt Českých elfů, chybí tu právě to podstatné, co chybí ve většině jiných zemí postižených dezinformacemi: silná a stabilní občanská iniciativa, která jedná tam, kde nejedná stát.

Není jich ve společnosti většina, abych nevytvářel nějakou optimistickou iluzi. To je ale běžný společenský stav. Jde o to mít ve společnosti  dostatečně silnou a aktivní menšinu, která díky své inteligenci, vnímavosti, vzdělání a přesvědčení dokáže působit na pasivní společenský střed a hodnotově ho gravitovat. A to se nejen díky Českým elfům, nicméně s naším velkým podílem, v Česku daří. 

Lidé, kteří chodí na diskuse o dezinformacích, si často nepotřebují ujasnit, která je levá a která pravá, nebo kolik je 2 + 2. Potřebují ale vědět, že nejsou sami, kdo umí rozeznat skutečnost. A že je tu někdo, komu na tom záleží a nechce, abychom jako společnost opět upadli do stavu, kdy bude nějaký despotický moula popírat skutečnost ve prospěch nějaké (staro)nové doktríny. Třeba o tom, jak je Rusko báječná, vzkvétající a mírumilovná země, se kterou musíme udržovat přátelské vztahy. Nebo že soudruzi v Číně vynalezli dokonalejší model demokracie bez otravných lidských práv.

Po dvojích volbách na Slovensku je to ještě zřejmější a urgentnější než kdy dříve. Je nutné ukazovat na to, že stejný člověk, Robert Fico, který společně se svými věrnými demontuje slovenskou demokracii v řádu měsíců, je zároveň tím, kdo povýšil proruskou propagandu a “tradiční” slovenské dezinformace na oficiální politiku země, kterou nyní reprezentuje. Stejně, jako to provedl Viktor Orbán v Maďarsku. Ostatně podle jeho návodu Robert Fico důsledně postupuje.

Příští politické rozhodování v Česku může opět vynést k moci Andreje Babiše a jeho soukromou politickou firmu Ano. Za jistých okolností může vytvořit koalici s radikálními populisty, za jistých okolností s populistickou částí ODS, která se nově objeví v čele této stany. Jsou to dva nejpravděpodobnější scénáře, pokud se v současných politických preferencích něco velmi významně nezmění. Když Viktor Orbán navštívil před pár týdny Prahu v rámci setkání premiérů Visegradu, nezapomněl na svého přítele Babiše. Jejich vzájemné úsměvy byly výmluvné. 

Andrej Babiš by také toužil vzít do rukou ten toxický sentimet, postavený na uraženém nacionalismu a pocitu křivdy, za který vodí velkou část Maďarů Orbán. Naštěstí se nemá tolik čeho chytit, ale bude zkoušet jakoukoliv taktiku, která by mu alespoň trochu pomohla napodobit úspěch “přítele Orbána” a vytvořit ve středu Evropy koalici ryzích politických parazitů. I s Ficem by si velmi rozuměl.

Netvrdím, že Čeští elfové mají podporovat konkrétní politické strany. Po těch letech, kdy svou práci děláme, je ale zřejmé, kdo je ochoten zneužívat dezinformace k politickému marketingu, a kdo je natolik čestný, aby tuto hranici cti nepřekračoval. V tomto smyslu je tedy naše činnost obranou demokracie v Česku. Demokracie, která, jak vidno v Maďarsku a na Slovensku, může být velmi jednoduše ochromena několika legislativními změnami a jejich důsledným exekutivním naplňováním. 

V tomto směru se snažím na přednáškách a diskusích, kterých už jsem absolvoval jménem Českých elfů nespočet, objasňovat vztah dezinformační scény k politickému populismu. Nemá smysl pouze říkat, s jakými tezemi dezinformační scéna pracuje a jak tyto teze křiví či potlačují skutečnost. Smysl má dávat to vše do kontextu politického dění, protože právě to je také cíl působení dezinformační a populistické symbiózy.

Den před tím, než jsem dopsal tenhle text, jsem byl v Pardubicích. Tamní pobočka Paměti národa pořádá pravidelně diskuse na vážná společenská témata a pozvali také mě, jako zástupce Českých elfů. Bylo vyprodáno, přišla směsice lidí od 20 do 80. Ti lidé opět a znovu vyjadřovali velkou vděčnost za to, co děláme. Velkou a upřímnou. Zjevně proto, že pro ně představujeme naději. Naději, že Česko nepůjde cestou Maďarska a Slovenska a že si na svou demokracii nenechá sáhnout. 

Ilustrace vytvořená pomocí digitálního nástroje OpenArt


4
Vytisknout
3067

Diskuse

Obsah vydání | 16. 4. 2024