Je palba Hizballáhu na Izrael předehrou k mnohem většímu íránskému útoku?

15. 4. 2024

čas čtení 12 minut
Americké úřady varují, že by mohly bezprostředně hrozit větší koordinované raketové a bezpilotní útoky na Izrael ze strany Íránu a jeho spojenců, napsal před víkendem Josef Trevithick.

Hizballáh odpálil desítky raket a kamikadze dronů na cíle v severním Izraeli, z nichž alespoň některé se izraelským silám podařilo sestřelit. Ačkoliv se palba v současné době jeví jako ojedinělý incident, vyvolává obavy, že by mohla být předehrou k mnohem větším bezprecedentním íránským a/nebo Íránem podporovaným útokům na Izrael, před kterými americké úřady varují, že by mohly bezprostředně hrozit. Existuje velmi vysoký potenciál, že takový scénář by mohl vyvolat totální válku mezi Izraelem a Íránem, která by mohla rychle zatáhnout do konfliktu další významné regionální a mezinárodní hráče, především Spojené státy.

"Bylo identifikováno přibližně 40 startů z libanonského území, z nichž některé byly sestřeleny," uvádí se na sociálních sítích Izraelských obranných sil (IDF) na X. "Protivzdušná obrana IDF úspěšně zničila 2 bezpilotní letouny Hizballáhu, které dnes večer přeletěly z Libanonu na izraelské území."

Izraelské obranné síly také uvedly, že odpálení raket nezpůsobilo žádné oběti.

To přichází uprostřed rostoucích obav z výše zmíněného potenciálu pro větší, koordinovanou sadu úderů na Izrael ze strany Íránu a/nebo jeho zástupných sil na Středním východě. Od 1. dubna, kdy izraelské síly zaútočily na budovu konzulátu hned vedle íránského velvyslanectví v syrském hlavním městě Damašku, se očekávala nějaká velká odveta proti Izraeli. Tento útok zabil tři z nejvyšších velitelů íránských Islámských revolučních gard (IRGC), včetně Mohammada Zahediho, vrchního velitele jednotek Kuds v regionu. Jednotky Kuds jsou složkou vnějších operací Islámských revolučních gard.

Deník The Wall Street Journal s odvoláním na anonymní americké představitele uvedl, že americké zpravodajské služby naznačují, že údery na blíže nespecifikované cíle v severním a/nebo jižním Izraeli by mohly přijít během 24 až 48 hodin. Stejné zpravodajské informace však naznačovaly, že režim v Teheránu ještě neučinil konečné rozhodnutí jednat.

Od loňského října panují obavy z větší konfrontace mezi Izraelem a Hizballáhem. Stalo se tak po vypuknutí velkého konfliktu v pásmu Gazy poté, co Hamás a další palestinské skupiny zahájily 7. října bezprecedentní teroristické útoky na jižní Izrael. Hizballáh, který má také obrovské zásoby různých druhů neřízených raket a další munice, je také již několik měsíců zapojen do konfliktu na nižší úrovni s izraelskými silami podél libanonské hranice.

Izrael již také čelil hrozbám ze strany dalších Íránem podporovaných proxies, včetně Húsiů v Jemenu a různých milicí v Iráku. Tyto skupiny, spolu s Hizballáhem, v posledních letech dramaticky rozšířily velikost a rozsah svého raketového arzenálu a arzenálu dronů. Rozsáhlé izraelské sítě protivzdušné a protiraketové obrany se v posledních měsících velmi aktivně zapojily do obrany proti těmto hrozbám.

Írán má jistě schopnost provádět velké raketové a bezpilotní útoky na cíle uvnitř Izraele. V lednu íránské síly velmi viditelně demonstrovaly svou schopnost zasáhnout Izrael svými vůbec nejdelšími údery na cíle v severozápadní syrské provincii Idlib, které také zahrnovaly použití nové balistické rakety středního doletu zvané Kheiber Shekan. Írán také jen několik dní předtím zaútočil balistickými raketami krátkého doletu na místa v Iráku a Pákistánu.

Podrobnosti o tom, jak Spojené státy pomáhají Izraeli v jeho bezprostřední reakci na palbu Hizballáhu, a o dalších bezprostředních hrozbách, kterých si jsou obě země vědomy, jsou v současné době omezené. Američtí představitelé již dříve uvedli, že jsou připraveni aktivně pomáhat při obraně Izraele.

Americký ministr obrany Lloyd Austin řekl svému izraelskému protějšku, ministru obrany Yoavu Gallantovi, že "Izrael může počítat s plnou americkou podporou při obraně Izraele proti íránským útokům, kterými Teherán veřejně vyhrožoval," uvádí se v oficiálním prohlášení Pentagonu o vzájemném hovoru. V tomto prohlášení se také uvádí, že Austinovy komentáře "odrážejí jednoznačný vzkaz prezidenta [Joe] Bidena izraelskému premiérovi Netanjahuovi".

Gallant zveřejnil na X příspěvek o osobním setkání s generálem americké armády Michaelem "Erikem" Kurillou, současným šéfem amerického Centrálního velitelství, kde oba "diskutovali o úzké spolupráci mezi Spojenými státy a Izraelem, mezi našimi obrannými institucemi a armádami".

"Chceme se také vypořádat s íránskou hrozbou, že zahájí významný útok v Izraeli," řekl prezident Joe Biden během středeční tiskové konference. "Jak jsem řekl premiéru Netanjahuovi, náš závazek k bezpečnosti Izraele proti těmto hrozbám z Íránu a jeho zástupců je neprůstřelný – dovolte mi to říci znovu, neprůstřelný – vše, co můžeme, abychom ochránili bezpečnost Izraele."

Fox News také oznámily, že americká armáda nyní přesouvá do regionu další nespecifikovaná aktiva, aby posílila svou vlastní schopnost bránit se proti jakýmkoli potenciálním hrozbám ze strany Íránu nebo jeho proxies. Online údaje o sledování letů naznačují, že by to mohlo zahrnovat předsunuté rozmístění letounů F-15E Strike Eagle amerického letectva a dalších letadel na základnách na Blízkém východě.

Dříve během dne se objevily nepotvrzené zprávy, že katarské a kuvajtské úřady uvedly, že nedovolí americké armádě používat základny ve svých zemích pro jakoukoli reakci na útoky na Izrael. Američtí partneři v regionu údajně zavedli podobná omezení již v minulosti.

Americká armáda je přítomna v samotném Izraeli, který je silně zaměřen na podporu misí protivzdušné a protiraketové obrany. V regionu je také velké množství amerických námořních prostředků, včetně úderné skupiny letadlových lodí a vysoce výkonné ponorky s řízenými střelami třídy Ohio. Existují také letadla umístěná v Evropě a jinde po celém světě, z nichž všechna by mohla být povolána k reakci.

Náznaky, že íránské nebo Íránem podporované údery na Izrael by mohly být stále bezprostřednější, sílily celý týden. Americké velvyslanectví v Jeruzalémě vydalo bezpečnostní varování, v němž oznámilo, že omezuje pohyb amerického vládního personálu v zemi "z velké opatrnosti". Vydalo také nová varování americkým občanům před potenciálem "bezpečnostních incidentů", které se "odehrají bez varování". Oznámení obsahovalo obecné instrukce, co dělat v případě minometného nebo raketového útoku.

Francouzské, kanadské a australské úřady také vydaly nová varování pro Izrael a další země v regionu.

Úřady v Izraeli údajně podnikají další kroky, aby se připravily na velké potenciální údery.

Dalším náznakem zvýšených obav z vyhlídek na konflikt v regionu je, že německá letecká společnost Lufthansa začátkem tohoto týdne pozastavila lety do a z Teheránu a nyní se údajně zcela vyhýbá používání vzdušného prostoru země.

"Pokud nedojde k nějakému vývoji na poslední chvíli, Írán zaútočí na Izrael," napsal dnes na X také floridský senátor Marco Rubio, přední republikán v senátním výboru pro zpravodajské služby. "Reakce a riziko eskalace bude záviset na tom, na co a jak zaútočí."

Senátor Rubio, který má ve své funkci přístup k americkým zpravodajským službám na velmi vysoké úrovni, samostatně napsal, že "Izrael čelí hrozbě bezprostředního útoku, přímo z Íránu a v kombinaci s koordinovanými útoky Hizballáhu, Húsiů a íránských proxies v Sýrii a Iráku".

Íránští představitelé otevřeně vyhrožují takovou odvetou při několika příležitostech od 1. dubna. Izrael "se dopustil další chyby... a to byl útok na íránský konzulát v Sýrii," řekl 10. dubna íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí.

"Konzulát a diplomatické mise v jakékoli zemi jsou považovány za území této země," pokračoval Chameneí v projevu v Teheránu poté, co vedl modlitby připomínající Íd al-Fitr, islámský velký svátek, který označuje konec ramadánu. "Když zaútočí na náš konzulát, znamená to, že zaútočili na naši půdu. ... [Izrael] udělal chybu a musí být potrestán a bude potrestán."

Na účtech na sociálních sítích napojené na Islámské revoluční gardy se nedávno objevily videa zachycující útoky na izraelské jaderné zařízení v Dimoně a letiště v Haifě na severním pobřeží Středozemního moře. Izraelské úřady se výslovně zavázaly k přímé odvetě proti Íránu v případě, že se Dimona stane terčem.

Pokud by rozsáhlejší soubor koordinovaných úderů proti Izraeli přišel od Íránu a/nebo jeho regionálních proxies, není jasné, co by mohlo následovat. Vše však nasvědčuje tomu, že vážný regionální konflikt má velmi reálný potenciál. Kromě konkrétní diskuse o Dimoně izraelské úřady pohrozily Íránu odvetou v reakci na údery na jeho území, bez ohledu na to, odkud mohly pocházet. Al-Džazíra začátkem tohoto týdne oznámila, že americká vláda nevylučuje, že se připojí k Izraeli v odvetných operacích proti Íránu, s odvoláním na anonymního amerického představitele.

Představitelé Spojených států se zároveň prostřednictvím regionálních partnerů, jako je Omán, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, údajně v posledních několika týdnech aktivně zapojili do velkého diplomatického tlaku ve snaze přesvědčit Írán, aby ustoupil. Do těchto snah se zapojují i další západní země. Íránské úřady tyto snahy veřejně odmítly a kritizovaly mezinárodní společenství za to, že útok na konzulární budovu v Sýrii rychle neodsoudilo. Írán také údajně pohrozil útokem na americké síly v regionu, pokud se Spojené státy zapojí do následného konfliktu s Izraelem.

Stále existuje možnost, že poslední salva raket a bezpilotních letounů Hizballáhu nesouvisí s žádnými většími plány režimu v Teheránu. Údery skupiny by zároveň mohly nabídnout způsob, jak zjistit současný stav připravenosti izraelské obrany a také vyčerpání zásob antiraket protivzdušné obrany. Válečná zóna v minulosti podrobně prověřila nebezpečí izraelských protiraketových, dělostřeleckých a minometných systémů Iron Dome, které mohou být také použity proti bezpilotním letounům a určitým úrovním střel s plochou dráhou letu, které jsou zahlceny velkoobjemovými útoky.

Ať už se stane cokoli, stále existuje jasné riziko větších koordinovaných úderů na Izrael, které nyní zažehnou větší regionální požár, který by mohlo být velmi obtížné deeskalovat.

Na další tiskové konferenci prezident Biden zopakoval, že Spojené státy jsou "oddané obraně Izraele" a že "pomůžeme bránit Izrael a Írán neuspěje". Na otázku, co by vzkázal íránským úřadům, když vyhrožují, že udeří na Izrael, Biden jednoduše řekl: "Nedělejte to."

Američtí představitelé říkají, že přemístění námořních aktiv v regionu je součástí nového úsilí o posílení obrany před jakýmikoli potenciálními údery na Izrael, uvedl Idress Ali z Reuters. To údajně zahrnuje vyslání letadlové lodi třídy Nimitz USS Dwight D. Eisenhower a některých jejích doprovodných lodí směrem k severnímu konci Rudého moře.

Německé úřady nyní doporučily státním příslušníkům této země, aby co nejdříve opustili Írán. Rostoucí počet dalších zemí vydal nová varování pro své občany ohledně cest do Izraele a Íránu, stejně jako do dalších zemí v regionu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
1067

Diskuse

Obsah vydání | 16. 4. 2024