Zmatek v otázce vývozu zbraní do Izraele ponechává Spojené království na vratké půdě
4. 9. 2024
čas čtení
5 minut
Částečný zákaz ze strany vlády skupinám na ochranu lidských práv nestačí, riziko používání britské munice v Gaze přetrvává
Oznámení britského ministra zahraničí Davida Lammyho o pozastavení
30 licencí na vývoz zbraní do Izraele konečně vrací britským předpisům
pro kontrolu zbraní určitou důvěryhodnost, ale jeho zjevná nedůslednost
může labouristickou vládu ponechat v neudržitelné pozici, varuje Dan
Sabbagh.
Vlastní pokyny britské vlády jsou již
dlouho jasné. Postoj Británie je takový, že „nevydá vývozní licence,
pokud existuje jasné riziko, že by zboží mohlo být použito ke spáchání
nebo usnadnění závažného porušení mezinárodního humanitárního práva“.
V praxi je však takzvaný test jasného rizika všechno, jen ne transparentní. Vysoký počet obětí v Gaze - podle zdravotnických úřadů v Gaze je 40 786, z toho většina civilistů, při posledním sčítání - zahrnuje více než 100 mrtvých zaznamenaných při nejméně třech jednotlivých bombových útocích.
Vyvolává to zřejmé otázky, zda se nejedná o válečné zločiny kvůli naprostému nedostatku proporcionality, přestože Izrael tvrdí, že se zaměřuje na bojovníky a vůdce Hamásu, kteří jsou zakotveni v palestinském obyvatelstvu, a že některé civilní oběti jsou tragicky nevyhnutelné.
Úniky informací o počtu civilistů, které jsou Izraelské obranné síly (IDF) ochotny akceptovat jako vedlejší škody, jsou vyšší než ty, které jsou vojáci NATO obecně považováni za ochotné akceptovat. Podle jedné zprávy časopisu +972 považují IDF za přijatelné zabít 100 civilistů ve snaze zlikvidovat jediného velitele praporu nebo brigády Hamásu.
Předchozí konzervativní vláda nicméně opakovaně dospěla k závěru, že skromný britský prodej zbraní Izraeli (42 milionů liber v roce 2022) je zcela legitimní. Podobný přístup byl zaujat během dlouhé letecké kampaně Saúdské Arábie proti húsijským povstalcům v Jemenu, kde byli opakovaně zabíjeni civilisté, ale prodej zbraní do Spojeného království pokračoval.
Lammy v pondělí uznal, že „existuje jasné riziko“, že by britská munice mohla být použita k usnadnění „závažného porušení“ mezinárodního práva - a poté se pustil do vyjmutí dílů pro stíhačky F-35, které Izrael používá během bombardovací kampaně v Gaze. Ačkoli je letoun sestavován americkým dodavatelem obranných zařízení Lockheed Martin, britští výrobci dodávají významných 15 % jeho součástí.
Součástky F-35, které jsou určeny přímo Izraeli, by byly zakázány, ale britská vláda tvrdí, že je nemožné s jistotou oddělit, co jde do stíhaček pro Izrael a co ne, což je v rozporu s vysokou úrovní kontroly, kterou západní vlády vykazují nad zbraněmi dodávanými pro Ukrajinu.
Pokud by snad existovaly nějaké pochybnosti o významu letounů F-35, dánský zpravodajský server Information uvedl, že jedna z těchto stíhaček se podílela na úderu na „bezpečnou zónu“ al-Mawasi v jižní Gaze z 13. července, při němž byl podle IDF zabit vůdce Hamásu Mohammed Deif. Zprávy uváděly, že bylo zabito nejméně 57 lidí - a možná až 90.
V Lammyho postoji je však zásadnější nesrovnalost. Důvodem, který uvedl pro zastavení 30 licencí na vývoz zbraní, nebylo to, jak je Izrael mohl použít při bombardování Gazy, ale spíše samostatné obavy, zda byla povolena dostatečná humanitární pomoc a špatné zacházení s palestinskými vězni.
V rozhodujícím bodě, tedy jestli existovalo jasné riziko, zda intenzita útoku na Gazu byla oprávněná, či nikoli, bylo rozhodnutí mlhavé. „V mnoha případech nebylo možné dospět k rozhodujícímu závěru ohledně obvinění týkajících se vedení nepřátelských akcí ze strany Izraele,“ uvedl Lammy, částečně kvůli nedostatku důkazů z Jeruzaléma.
Západní vlády často odmítají přijmout tvrzení o civilních škodách způsobených bombardováním nebo jinou vojenskou činností, aniž by provedly šetření na takové úrovni - obvykle prostřednictvím inspekce na místě - které je v době probíhající války prakticky nemožné. To však neznamená, že je to nemožné.
Místní skupiny, specializovaní vyšetřovatelé a mediální organizace jsou schopny sestavit konzistentní a přesné zprávy o incidentech bombardování, uvést seznam obětí a vznést oprávněné otázky, zda takové útoky mohou představovat válečný zločin. Organizace Airwars, která monitoruje konflikt, uvedla 3 000 Palestinců zabitých v Gaze v téměř 350 jednotlivých epizodách během prvních 17 dnů války.
Z politického hlediska není překvapivé, že labouristé hledají střední cestu. Jejím cílem je před stranickou konferencí koncem tohoto měsíce zaregistrovat diplomatické znepokojení nad vedením války s Hamásem a zároveň se snažit dát jasně najevo, jak to v úterý ráno učinil ministr obrany John Healey, že Velká Británie bude připravena pomoci bránit Izrael, pokud se stane terčem útoku dronů a raket ze strany Hizballáhu nebo Íránu.
Skutečnost je však taková, že britské směrnice pro prodej zbraní jsou jednodušší než složitosti reálné politiky. V úterý ráno právníci zastupující palestinskou skupinu pro lidská práva al-Haq a organizaci Global Legal Action Network, kteří zpochybňují legálnost britského vývozu zbraní, uvedli, že budou ve svém případu pokračovat - znovu se zaměří na součástky F-35 a celkové používání munice v Gaze.
Debata není zdaleka uzavřena.
Zdroj v angličtině ZDE
1721
Diskuse