Obrat k Číně se Putinovi vymstil

18. 9. 2024

čas čtení 3 minuty
Ruský příklon k Číně se letos potýkal s několika překážkami, protože čínské banky, které se obávají amerických sankcí uvalených kvůli invazi Vladimira Putina na Ukrajinu, odmítají transakce, což nutí Moskvu zvýšit poplatky za převody v jüanech (RMB), píše Micah McCartney.

Moskva těží z druhé největší ekonomiky světa od začátku války na Ukrajině, přičemž bilaterální obchod loni raketově vzrostl o 26 % na 240 miliard dolarů a Rusko se stalo hlavním zdrojem ropy pro Čínu.

Minulý měsíc ruská média oznámila, že asi 98 procent čínských bank nyní odmítá vypořádání denominovaná v RMB. Nejprve velké a nyní i lokálnější čínské banky zintenzivnily dodržování varování Bidenovy administrativy, aby se ochránily před sekundárními sankcemi. Tato omezená možnost používat RMB způsobila nedostatek likvidity, který zřejmě vedl k nedávnému zvýšení poplatků ruskými bankami.

Ruské společnosti obchodující s Čínou začaly tento měsíc čelit dalším překážkám, tentokrát ze strany domácích věřitelů.

Ruská komerční banka Expobank JSC minulý týden dramaticky zvýšila poplatek za převody peněz v RMB z 1,2 % s minimálním poplatkem 350 RMB (49 USD) na 6,5 %, informoval v pondělí ruský finanční zpravodajský portál Frank Media.

Minimální komise byla zvýšena na 7 500 RMB, což byla dříve maximální provize.

Ruský věřitel Uralsib Bank se také chystá zvýšit svou provizi za převody RMB na 6,5 % z převáděné částky. Banka také zvýší minimální částku převodu v čínské měně na 400 RMB, uvedla banka.

Mezitím ruská SDM Bank zvýšila svou provizi za převody v RMB na 6,2 %.

"Vzhledem k tomu, že je stále obtížnější provádět platby v této měně, náklady rostou. Nárůst cen tedy přímo souvisí s nedostatkem příležitostí na trhu, řekl zpravodajství místopředseda SDM Bank Vjačeslav Andrjuškin. "Pro nás přímo to znamená vyšší náklady na převody z našich bank."

Newsweek se obrátil na ruské ministerstvo financí a čínské ministerstvo zahraničí s písemnou žádostí o komentář.

Ruští dovozci se také stále více musí spoléhat na prostředníky.

Jedním z možných řešení, které by mohlo sloužit oběma zemím, by byla společná čínsko-ruská banka.

"O myšlence rusko-čínské banky se diskutovalo před desítkami let, ale tehdy to nebylo relevantní, protože stávající systém fungoval racionálně," řekl státní tiskové agentuře TASS Alexej Maslov, ředitel Institutu asijských a afrických zemí Moskevské státní univerzity.

Navrhovaná banka je "aktivně diskutována médii v Číně," řekl, přičemž uznal, že koncept je ve velmi rané fázi. Teoreticky "pobočky stejné organizace operují na území Ruska a Číny," řekl a dodal, že operace by byly skryty před třetími stranami.

Zařazení Moskevské burzy (MOEX) na sankční seznam Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv amerického ministerstva financí omezilo obchodování s dolarovými a dolarem spárovanými měnami, čímž se země stala dále závislou na jüanu v mezinárodním obchodu a měnových rezervách.

To také činí ruskou ekonomiku zranitelnější vůči měnové politice a úpravám směnných kurzů svého souseda.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1617

Diskuse

Obsah vydání | 20. 9. 2024