Obrat k Číně se Putinovi vymstil
18. 9. 2024
čas čtení
3 minuty
Ruský příklon k Číně se letos potýkal s několika překážkami, protože čínské banky, které se obávají amerických sankcí uvalených kvůli invazi Vladimira Putina na Ukrajinu, odmítají transakce, což nutí Moskvu zvýšit poplatky za převody v jüanech (RMB),
píše Micah McCartney.
Moskva těží z druhé největší ekonomiky světa od začátku války na Ukrajině, přičemž bilaterální obchod loni raketově vzrostl o 26 % na 240 miliard dolarů a Rusko se stalo hlavním zdrojem ropy pro Čínu.
Minulý měsíc ruská média oznámila, že asi 98 procent čínských bank nyní odmítá vypořádání denominovaná v RMB. Nejprve velké a nyní i lokálnější čínské banky zintenzivnily dodržování varování Bidenovy administrativy, aby se ochránily před sekundárními sankcemi. Tato omezená možnost používat RMB způsobila nedostatek likvidity, který zřejmě vedl k nedávnému zvýšení poplatků ruskými bankami.
Ruské společnosti obchodující s Čínou začaly tento měsíc čelit dalším překážkám, tentokrát ze strany domácích věřitelů.
Ruská komerční banka Expobank JSC minulý týden dramaticky zvýšila poplatek za převody peněz v RMB z 1,2 % s minimálním poplatkem 350 RMB (49 USD) na 6,5 %, informoval v pondělí ruský finanční zpravodajský portál Frank Media.
Minimální komise byla zvýšena na 7 500 RMB, což byla dříve maximální provize.
Ruský věřitel Uralsib Bank se také chystá zvýšit svou provizi za převody RMB na 6,5 % z převáděné částky. Banka také zvýší minimální částku převodu v čínské měně na 400 RMB, uvedla banka.
Mezitím ruská SDM Bank zvýšila svou provizi za převody v RMB na 6,2 %.
"Vzhledem k tomu, že je stále obtížnější provádět platby v této měně, náklady rostou. Nárůst cen tedy přímo souvisí s nedostatkem příležitostí na trhu, řekl zpravodajství místopředseda SDM Bank Vjačeslav Andrjuškin. "Pro nás přímo to znamená vyšší náklady na převody z našich bank."
Newsweek se obrátil na ruské ministerstvo financí a čínské ministerstvo zahraničí s písemnou žádostí o komentář.
Ruští dovozci se také stále více musí spoléhat na prostředníky.
Jedním z možných řešení, které by mohlo sloužit oběma zemím, by byla společná čínsko-ruská banka.
"O myšlence rusko-čínské banky se diskutovalo před desítkami let, ale tehdy to nebylo relevantní, protože stávající systém fungoval racionálně," řekl státní tiskové agentuře TASS Alexej Maslov, ředitel Institutu asijských a afrických zemí Moskevské státní univerzity.
Navrhovaná banka je "aktivně diskutována médii v Číně," řekl, přičemž uznal, že koncept je ve velmi rané fázi. Teoreticky "pobočky stejné organizace operují na území Ruska a Číny," řekl a dodal, že operace by byly skryty před třetími stranami.
Zařazení Moskevské burzy (MOEX) na sankční seznam Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv amerického ministerstva financí omezilo obchodování s dolarovými a dolarem spárovanými měnami, čímž se země stala dále závislou na jüanu v mezinárodním obchodu a měnových rezervách.
To také činí ruskou ekonomiku zranitelnější vůči měnové politice a úpravám směnných kurzů svého souseda.
Zdroj v angličtině: ZDE
1617
Diskuse