Střední Evropa se připravuje na další záplavy, rozvodněné řeky stále stoupají

18. 9. 2024

čas čtení 5 minut

Smrtící bouře Boris shodila během čtyř dnů až pětinásobek průměrných zářijových srážek


Zatímco rozvodněné řeky stále stoupají, dobrovolníci a záchranáři ve městech v celé střední Evropě posilují obranu proti povodním, které ve čtyřech zemích zabily nejméně 21 lidí.

Bouře Boris během čtyř dnů v některých částech Rakouska, České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska vyvrhla až pětinásobek průměrných zářijových srážek, zatopila celé čtvrti a donutila statisíce lidí k evakuaci.

V Rumunsku zemřelo sedm lidí, v Polsku šest, v Rakousku pět a v České republice tři, uvedly v úterý úřady, několik lidí se pohřešuje. Déšť v některých oblastech polevil, ale v jiných se očekávalo, že hladina vody dosáhne svého vrcholu až za několik dní.



Ministr životního prostředí Tomáš Taraba uvedl, že na Slovensku kulminoval Dunaj, který zaplavil část starého města v Bratislavě. V Maďarsku hladina stále stoupá, v Budapešti dokonce o zhruba metr za 24 hodin. V historických městech Visegrád a Szentendre severně od Budapešti byly v provozu mobilní hráze.

Tramvajové tratě a silnice podél řeky, stejně jako oblíbený Markétin ostrov, byly uzavřeny a byl rozdán milion pytlů s pískem.

Ve východním Německu úřady rovněž přijímaly preventivní opatření a v některých oblastech byly postaveny mobilní protipovodňové stěny, které měly chránit staré město Drážďan, kde Labe neustále stoupalo. Očekávalo se, že řeka bude kulminovat v polovině týdne.

V Polsku starosta historického města Vratislav Jacek Sutryk v úterý uvedl, že byly připraveny autobusy pro evakuaci. „Dnes budeme také dále zpevňovat náspy v povodí [Odry],“ řekl.

Kulminace Odry se ve městě, kde žije 600 000 lidí, očekává v pátek, možná i dříve. Vratislavská zoologická zahrada, která leží podél řeky, vyzvala dobrovolníky k plnění pytlů pískem. „My i naše zvířata budeme za vaši pomoc nesmírně vděční,“ uvedla.

Extrémní srážky jsou kvůli člověkem způsobenému rozpadu klimatu na většině světa stále častější a intenzivnější, zejména v Evropě, většině Asie, střední a východní části Severní Ameriky a v některých částech Jižní Ameriky, Afriky a Austrálie.

Teplejší vzduch dokáže pojmout více vodní páry a důležitým faktorem následných povodní jsou také lidské faktory, jako je plánování protipovodňové ochrany a využívání půdy.

Vlivem klimatických změn jsou také intenzivnější a pravděpodobnější vlny veder, což zvyšuje riziko ničivých požárů. Zatímco záchranáři bojovali se záplavami ve střední Evropě, hasiči v Portugalsku bojovali s požáry, při nichž zahynulo sedm lidí.

Nedaleko hranic mezi Polskem a Českou republikou, v jedné z nejhůře postižených oblastí, pomáhalo v noci na pondělí 2000 dobrovolníků ze 44tisícového polského města Nysa záchranářům budovat protržené říční nábřeží.

„Evakuujte prosím svůj majetek, sebe, své blízké. Vyplatí se okamžitě vylézt do nejvyššího patra budovy, protože vlna může být vysoká i několik metrů,“ vzkázal obyvatelům v pondělí večer starosta města Kordian Kolbiarz.

V úterý ráno starosta na Facebooku uvedl, že „ženy, muži, děti a staří lidé“ vyšli ven, aby se pokusili zachránit své město. „Prostě ... jsme udělali všechno, co jsme mohli,“ napsal Kolbiarz na Facebooku. „Bojovali jsme za Nysu. Náš domov. Naši budoucnost.“

Obrovská nádrž poblíž hranic, jejímž cílem je snížit hladinu vody a zabránit tomu, aby se povodňové vody z Odry a Nisy spojily - jako při katastrofálních záplavách v roce 1997 -, byla podle úřadů naplněna asi z 80 %.

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil vytvoření nouzového fondu pomoci ve výši 1 miliardy zlotých (200 milionů eur) pro oběti povodní v zemi a dodal, že Polsko požádá o finanční pomoc EU.

V České republice, kde je stále více než 60 000 domácností bez elektřiny, uvedl hejtman severovýchodního Moravskoslezského kraje Josef Belica, že bylo evakuováno 15 000 lidí a do měst a obcí odříznutých povodňovou vodou dopravují pomoc vrtulníky. Osm lidí bylo pohřešováno.

Ve východním Krnově začali lidé v úterý odvážet trosky. „Všechny chodníky jsou zničené, všechno je vyvrácené, rozbité... Je to noční můra,“ řekla agentuře France-Presse 76letá žena.

V Rakousku byla spolková země Dolní Rakousy vyhlášena zónou katastrofy. Povodně protrhly desítku přehrad, rozvodněné řeky se valí zničenými vesnicemi a tisíce domácností jsou bez elektřiny a vody. Dvacet šest obcí bylo stále odříznuto od světa. Když se počasí zlepšilo, prohlásila zemská hejtmanka Johanna Mikl-Leitnerová: „Zjišťujeme rozsah katastrofy.“

V rakouském městě St Pölten spadlo za čtyři dny více srážek než za celý nejvlhčí zaznamenaný podzim před 75 lety. V celém regionu byla nasazena armáda a k dispozici byl nouzový fond ve výši 300 milionů eur.

Očekává se, že se počasí v regionu bude od úterý pozdě večer postupně zlepšovat, ale bouře Boris se podle předpovědi přesune do severní Itálie, kde se region Emilia-Romagna připravuje na dopad 100-150 mm srážek.

Podrobnosti v angličtině ZDE

-1
Vytisknout
2143

Diskuse

Obsah vydání | 23. 9. 2024