Při izraelských útocích na bývalou školu a mešitu v Gaze zahynulo 26 lidí, v Libanonu Izraelci vyvraždili dalších 23 lidí

6. 10. 2024

 
Irský prezident prohlásil, že je „pobuřující“, že izraelské obranné síly „ohrožují“ mírovou misi OSN na hranici mezi Libanonem a Izraelem.

Jeho výroky vyvolaly hněv Izraele, který reagoval prohlášením svého velvyslanectví v Dublinu, v němž uvedl, že vojákům Izrael nevyhrožoval, ale pouze je požádal, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti přesunuli.

„Je pobuřující, že Izraelské obranné síly vyhrožovaly těmto mírovým jednotkám a usilovaly o to, aby evakuovaly vesnice, které brání. Izrael skutečně požaduje, aby celá jednotka Unifil působící pod mandátem OSN odešla,“ uvedl Michael D. Higgins v souvislosti s mírovou misí o síle 10 000 vojáků.

Velvyslanectví uvedlo, že IDF „vznesly různými kanály požadavek, aby se některé jednotky Unifilu z oblastí vojenských aktivit přesunuly kvůli své vlastní ochraně a bezpečnosti“.

„Nechť je jasné, že bezpečnost mírových sil je pro Izrael nesmírně důležitá. Snaha charakterizovat to jako ohrožení jednotek Unifil je dalším nepodloženým a podněcujícím obviněním vzneseným vůči Izraeli, jak jsme toho byli svědky v uplynulých měsících.“

Izraelská armáda vydala nové varování a požaduje evakuací pro oblasti v jižním Libanonu

Mluvčí izraelské armády v arabštině vydal nové evakuační upozornění pro obyvatele přibližně 25 oblastí v jižním Libanonu a vyzval je, aby se neprodleně vydali na sever od řeky Awali (která se nachází severně od jiholibanonského města Sidon).

„Každý, kdo se nachází v blízkosti členů Hizballáhu, zařízení nebo zbraní, ohrožuje svůj život,“ uvedl Avichay Adraee. „Obyvatelé vesnic, musíte evakuovat své domovy,“ dodal. Houla, Meiss el-Jabal a Bilda jsou mezi vesnicemi, kterým bylo nařízeno se evakuovat.

„Budeme vás informovat o vhodném a bezpečném čase k návratu do vašich domovů,“ dodal Adraee.


Podle tiskové agentury ministerstva navštívil íránský ministr ropného průmyslu ropné zařízení na ostrově Charg v souvislosti s rostoucími obavami z možných izraelských leteckých úderů zaměřených na tuto oblast.

Izraelští představitelé varovali, že Izrael  připravuje odpověď poté, co Írán tento týden odpálil raketovou palbu. Írán uvedl, že rakety byly vypáleny v reakci na smrt vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha a íránského generála Abbáse Nilforoushana při úderu na Bejrút 27. září.

Ministr ropného průmyslu Mohsen Paknejad to uvedl ve státní televizi: „Neobáváme se, že by naši nepřátelé vyvolali krizi, a návštěva regionu je normální pracovní cestou.“

Na ostrově Charg se nachází největší íránský terminál pro vývoz ropy.

V pátek americký prezident Joe Biden doporučil Izraeli, aby neútočil na íránská ropná zařízení, poté co předtím uvedl, že s Izraelem „diskutuje“ o možných leteckých úderech.

Íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí varoval, že Írán odpoví na izraelské údery v Íránu „přiměřenou a podobnou reakcí... a ještě silnější“.

Izraelský ministr obrany Yoav Gallant navštívil leteckou základnu Nevatim v Negevské poušti, která byla při úterním útoku Teheránu proti Izraeli zasažena íránskými raketami.

Uvedl, že při íránském útoku na zařízení, které bylo minulý týden přímo zasaženo nejméně 32krát, nebylo podle odborníků analyzujících sociální média a satelitní záběry poškozeno žádné letadlo.

Izraelské ministerstvo zahraničí uvedlo, že jeho letectvo zabilo velitele Hizballáhu Hadera Aliho Taweela.

V prohlášení se uvádí, že Taweel byl spolu s Mohamedem Haderem a Hassanem Nteerem el Rasheenim, kteří byli zabiti na začátku týdne, zodpovědný za protitankovou střelu, která v lednu zasáhla severní hranici Izraele.

V důsledku této střely zahynul člen pohotovostní jednotky Kfar Yuval Barak Ayalon a jeho 76letá matka.

Hizballáh se k prohlášení zatím nevyjádřil.

Izraelská armáda uvedla, že její jednotky obklíčily oblast Džabalíja na severu Gazy kvůli údajné přítomnosti „teroristů“ a jejich „infrastruktury“. Izraelské síly se pravidelně zaměřují na uprchlický tábot  Džabalíju a vysídlují většinu tamních obyvatel.

Moath al-Kahlout, reportér Al-Džazíry, vysílal aktuální zprávy poblíž nemocnice Kamal Adwan v Džabalíji, když byl přerušen něčím, co vypadalo jako letecký útok. Krátce poté k nemocnici spěchala dodávka přivážející zraněné, uvedla Al-Džazíra.

„Situace zde v severní Gaze se zhoršuje,  izraelská armáda zintenzivňuje bombardování,“ řekl al-Kahlout.

Dodal, že: „Při nočních útocích izraelská armáda zabila celou rodinu."

Izraelská armáda shodila na uprchlický tábor Džabalíja letáky s příkazem k útěku z domovů a tento alarmující vývoj naznačuje, že se izraelská armáda připravuje na další útoky.

To může vést k dalším civilním obětem a zraněným lidem.

Libanonská vláda oznámila, že školy odloží začátek školního roku kvůli zintenzivnění izraelských leteckých útoků proti militantní skupině Hizballáh.

Ministr školství Abbás Halabí podle agentury AFP uvedl, že nové datum zahájení výuky pro více než milion libanonských studentů bude 4. listopadu kvůli „bezpečnostním rizikům“.

Izraelská armáda se připravuje na možné odpálení raket před výročím 7. října

Izraelská armáda uvedla, že před výročím útoků ze 7. října očekává možné odpálení raket dlouhého doletu z pásma Gazy, informoval deník Times of Israel.

Vojenské zdroje listu sdělily, že v očekávání možných útoků posiluje obranu podél hranice s Gazou a v oblasti Netzarimského koridoru v centru pásma, kde mají IDF polostálou přítomnost.

IDF uvedly, že rovněž koordinují své kroky s policií a zdravotnickými službami v izraelských pohraničních městech.

„Jižní velitelství je připraveno v obraně a útoku na několik scénářů během nadcházejícího měsíce, spolu s umožněním bezpečného průběhu vzpomínkových akcí v [pohraničních obcích v Gaze],“ uvedly IDF v prohlášení, které viděl deník.

Přestože byla velká část vojenské organizace Hamás zlikvidována, izraelští operativci uvedli, že stále dokáže  provádět raketové útoky.

Německý kancléř Olaf Scholz před prvním výročím izraelské války na tomto území znovu vyzval k příměří v Gaze.

„Jsme v úzkém kontaktu s našimi mezinárodními partnery, abychom zabránili další eskalaci konfliktu,“ řekl Scholz.

Dále varoval před rostoucími protižidovskými náladami v Německu, které je od loňského října jedním z nejbezvýhradnějších evropských podporovatelů Izraele.

Izraelská armáda údajně za posledních 24 hodin zadržela na okupovaném Západním břehu Jordánu nejméně 15 Palestinců, včetně novináře a bývalých vězňů.

K zatýkání docházelo v oblastech Hebronu, Betléma, Tulkaremu a Tubasu, uvedla Palestinská vězeňská společnost a Komise pro záležitosti zadržených a bývalých vězňů.

Podle těchto skupin bylo od loňského října při izraelských raziích na celém okupovaném Západním břehu Jordánu zadrženo více než 11 000 Palestinců.

Skupiny pro lidská práva a mezinárodní organizace konstatují, že dochází k rozsáhlému týrání vězňů zadržených Izraelem při raziích na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Popsaly údajné hrubé a ponižující zacházení, včetně držení zadržených se zavázanýma očima a spoutaných rukou ve stísněných klecích, jakož i bití, zastrašování a obtěžování.

Al-Džazíra uvádí, že izraelská armáda obklíčila uprchlický tábor Džabalíja na severu Gazy.

Médium citovalo mluvčího agentury civilní obrany Gazy Mahmuda Bassala, který uvedl, že poté, co Džabálií v noci otřáslo několik úderů, došlo k mnoha obětem.

Izraelská armáda ve svém prohlášení uvedla: „Jednotky 401. brigády a 460. brigády úspěšně obklíčily oblast a v současné době pokračují v operacích v oblasti.“

V prohlášení se dále uvádí, že zpravodajské informace naznačují „přítomnost teroristů a teroristické infrastruktury v oblasti Džabalíja ... a také snahy Hamásu o obnovení svých operačních schopností v oblasti.

„Před operací a během ní [letectvo] zasáhlo desítky vojenských cílů v oblasti, aby pomohlo pozemním jednotkám.“

Uprchlický tábor Džabalíja je od začátku války v Gaze pravidelně terčem útoků izraelských sil, které vysídlují a zabíjejí jeho obyvatele.

Dočasný libanonský premiér Nadžíb Mikátí prohlásil, že jeho vláda nadále podporuje „společnou výzvu k příměří“, kterou minulý týden vyhlásily Francie a USA, protože izraelské letecké údery na jeho zemi pokračují.

BBC dnes cituje jeho dřívější vyjádření, že Libanon nadále „požaduje, aby byl na Izrael vyvíjen nátlak, aby dodržoval příměří a okamžitě provedl rezoluci 1701“.

Mikátí prohlásil, že diplomatické ukončení eskalující války by bylo pro Izrael i Libanon „oboustranně výhodné“ a „všechny strany“ by takovou dohodu respektovaly. Uvedl, že doufá, že v případě dohody o příměří rozmístí na jihu 10 000 vojáků libanonské armády.

Návrh na 21denní dočasné příměří mezi Izraelem a Hizballáhem oznámili americký prezident Joe Biden a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron 26. září 2024, aby uvolnili cestu k širším jednáním.

Vyzvali Izrael a Libanon, aby tento krok, který podpořily také Spojené království, Austrálie, Kanada, EU, Německo, Itálie, Japonsko, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Katar, podpořily.

Od konce soboty do neděle se objevovaly zprávy o intenzivních izraelských náletech nad Bejrútem. Nafiseh Kohnavard, blízkovýchodní zpravodaj BBC, který je v Bejrútu, to popsal jako nejhorší noc útoků na libanonské hlavní město a jeho předměstí od začátku tohoto konfliktu, který začal koncem září (ačkoli izraelská armáda a Hizballáh si vyměňují palbu od 8. října 2023).

Oficiální libanonská národní tisková agentura uvedla, že mezi cíle patřila čerpací stanice a sklad zdravotnického materiálu. Libanonská média popsala výbuchy v libanonském hlavním městě jako „velmi násilné“ a uvedla, že na zasažená místa spěchaly sanitky. Podle Al-Džazíry zasáhly izraelské útoky několik čtvrtí v Dahíji na jižním předměstí Bejrútu a také silnici vedoucí k mezinárodnímu letišti Rafíka Harírího.

Hizballáh, Íránem podporovaná libanonská militantní skupina, uvedla, že se zaměřila na izraelské síly dělostřelectvem poté, co se pokusily proniknout směrem k Challat Šuajb v Blidě na jihu Libanonu.

V prohlášení se uvádí, že bojovníci krátce po půlnoci vypálili rakety na izraelské jednotky během evakuace „mrtvých a zraněných vojáků“ v pohraniční oblasti Menara. Hizballáh rovněž uvedl, že vypustil útočné bezpilotní letouny proti izraelské vojenské základně.

23 z 38 nemocnic v Gaze je nyní mimo provoz

Reportéři palestinské tiskové agentury Wafa se od lékařských zdrojů dozvěděli, že 23 z 38 nemocnic v pásmu Gazy je nyní mimo provoz v důsledku neustálých izraelských náletů, které se během téměř rok trvající války zaměřují na zdravotnická zařízení.

Místní zdravotnické úřady dále informovaly, že během války bylo zabito 986 zdravotnických pracovníků a izraelské útoky údajně vyřadily z provozu 130 sanitek. Tyto údaje nebyly deníkem Guardian nezávisle ověřeny.

Následující údaje pocházejí z tiskové zprávy organizace Lékaři bez hranic zveřejněné počátkem tohoto týdne. S odvoláním na údaje z aktualizované zprávy OSN o humanitární pomoci ze dne 23. září 2024 charitativní organizace uvedla, že 17 z 36 nemocnic je částečně funkčních v podmínkách ochromujícího nedostatku pohonných hmot, léků a základních zásob.

V tiskové zprávě se uvádí:

S exponenciálně rostoucími zdravotnickými potřebami se lidem zmenšují možnosti péče. Izraelské síly se dopouštějí rozsáhlých a systematických útoků na systém zdravotní péče v Gaze a další životně důležitou civilní infrastrukturu. Systém zdravotní péče je nyní na pokraji zhroucení.

V současné době je částečně funkčních pouze 17 z 36 nemocnic. Válčící strany vedou v blízkosti zdravotnických zařízení nepřátelské akce, které ohrožují pacienty, ošetřovatele i zdravotnický personál. Šest kolegů z MSF bylo zabito. Od října 2023 museli zaměstnanci a pacienti MSF opustit 14 různých zdravotnických struktur kvůli vážným incidentům a probíhajícím bojům.

Při každé evakuaci zdravotnického zařízení ztratí tisíce lidí přístup k životně důležité lékařské péči. To bude mít důsledky pro zdraví lidí nejen v nejbližší době, ale i v následujících týdnech a měsících.

Izraelské údery zasáhly v sobotu v noci  jižní Bejrút a jeho předměstí, informovala oficiální libanonská média. „Izraelská nepřátelská letadla provedla čtyři velmi prudké údery na jižní předměstí [Bejrútu] a jeden úder na oblast Chweifat“, přičemž na místo spěchaly sanitky, uvedla libanonská Národní tisková agentura. Zpravodajové v Bejrútu hlásili, že slyšeli výbuchy, a záběry tiskové agentury Agence France-Presse (AFP) ukazovaly oblaka dýmu stoupající z cílových oblastí.

Při úderu na školu a mešitu v Gaze bylo údajně zabito nejméně 24 lidí. Očití svědci a blízká nemocnice sdělili tiskovým agenturám, že mešita sloužila k ubytování vysídlených osob.

Izraelský vojenský mluvčí uvedl, že země podnikne odvetný úder proti Íránu za íránský raketový útok v „době, o které rozhodneme“. „Způsob, jakým odpovíme na tento hanebný útok, bude způsobem, na místě a v čase, o kterém rozhodneme, podle pokynů politického vedení,“ uvedl v sobotním vysílání kontradmirál Daniel Hagari.

Írán uvedl, že jakýkoli útok ze strany Izraele by se setkal s „ještě silnější“ odvetou, napětí mezi oběma zeměmi stále roste. „Naše reakce na jakýkoli útok sionistického režimu je zcela jasná,“ řekl íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí novinářům v syrském Damašku. „Na každou akci bude ze strany Íránu reagováno přiměřeně a podobně, a to ještě důrazněji.“

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že francouzský prezident Emmanuel Macron je „ostuda“, když vyzval k zastavení dodávek zbraní Izraeli. „Osa teroru stojí při sobě. Ale země, které údajně stojí proti této [ose], volají po zbrojním embargu vůči Izraeli. To je ostuda,“ řekl Netanjahu. „No, řeknu vám to takhle: Izrael zvítězí s jejich podporou nebo bez ní, ale jejich ostuda bude pokračovat ještě dlouho po vyhrané válce.“ Macronův úřad později v sobotu reagoval vlastním prohlášením, v němž Netanjahuovu reakci označil za „přehnanou a odtrženou od přátelství mezi Francií a Izraelem“. Uvedla, že Francie je stále „neochvějným přítelem Izraele“.

Irský prezident ostře kritizoval požadavek Izraele, aby mírové jednotky OSN opustily své pozice v jižním Libanonu. „Je pobuřující, že Izraelské obranné síly (IDF) vyhrožují těmto mírovým silám a usilují o to, aby vyklidily vesnice, které brání,“ řekl Michael Higgins. IDF požadovaly, aby se mírové jednotky působící na „modré linii“ mezi Izraelem a Golanskými výšinami „přemístily“.

Podle svědků zasáhly jižní předměstí Bejrútu z konce soboty na neděli těžké po sobě jdoucí údery, zatímco agentura civilní obrany Gazy uvedla, že při izraelském náletu na mešitu v centru Gazy bylo v neděli časně ráno zabito 21 lidí a desítky byly zraněny.

K útoku na mešitu poblíž nemocnice Al-Aksá v Deir al-Balah došlo v době, kdy se blíží první výročí války mezi Izraelem a Hamásem na palestinském území, které připadá na 7. října. Svědci uvedli, že počet obětí může vzrůst, protože mešita slouží k ubytování vysídlených osob, zatímco izraelská armáda uvedla, že je využívána jako velitelské centrum Hamásu.

V libanonském hlavním městě izraelské údery způsobily dunění po celém městě a vyvolaly červené a bílé záblesky po dobu téměř 30 minut viditelné ze vzdálenosti několika kilometrů.