Trumpovo vítězství podpořilo kampaň za jaderné zbraně v Jižní Koreji

13. 11. 2024

"Znovuzvolení Trumpa je pro Jižní Koreu příležitostí vytvořit si vlastní jaderné zbraně," napsal analytik.

Cheong a další v jeho táboře tvrdí, že je pošetilé, aby se Jižní Korea a její spojenci v regionu spoléhali na Spojené státy jako na svou ochranu, což stanoví dohoda uzavřená po skončení korejské války v roce 1953, která USA zaručovala operační kontrolu nad jihokorejskou armádou.

Jižní Korea krátce provozovala program jaderných zbraní v 70. letech, než jej ukončila a podepsala mezinárodní Smlouvu o nešíření jaderných zbraní výměnou za "rozšířené jaderné odstrašení" ze strany USA – slib, že Washington použije svůj vlastní jaderný arzenál k ochraně Jižní Koreje před takovým útokem.

Snaha o jeho oživení nabrala na síle během Trumpova prvního funkčního období, kdy si Korejci často opakovaně stěžovali, že američtí spojenci netáhnou za jeden provaz.

V roce 2020 Trump nařídil stažení přibližně 12 000 amerických vojáků umístěných v Německu a označil tento evropský národ za "delikventa".

"Německo za to neplatí," řekl tehdy. "Už nechceme být hlupáci."

Trump podobně odmítl americko-jihokorejské spojenectví jako zbytečnou překážku a během své první prezidentské kampaně naznačil, že by mohl povzbudit Soul, aby vybudoval svůj vlastní jaderný arzenál – což je odklon od dlouhodobého postoje Washingtonu k nešíření jaderných zbraní.

Jako prezident zrušil společná vojenská cvičení mezi oběma zeměmi, protože jsou "nesmírně drahá", a řekl svým poradcům, že chce "úplné stažení amerických sil z Jižní Koreje", uvádí se v memoárech jeho bývalého ministra obrany Marka Espera z roku 2022.

V říjnovém rozhovoru v Ekonomickém klubu v Chicagu Trump nazval Jižní Koreu "strojem na peníze", který neplatí dost za udržování amerických vojáků umístěných na jeho území.

USA mají v Jižní Koreji umístěno 28 500 vojáků a Soul přispívá přibližně 1 miliardou dolarů ročně. Trump prohlásil, že přiměje Jižní Koreu zaplatit 10 miliard dolarů.

Jeho vítězství ve volbách již vyvolává pochybnosti o americkém závazku vůči svým spojencům v regionu.

"Nedůvěra v USA roste," řekl Cheong, který založil Korejské fórum pro jadernou strategii, skupinu 50 analytiků, bývalých vojenských představitelů a akademiků, kteří sdílejí jeho názor, že Jižní Korea by měla získat jaderné zbraně.

Jejich kampaň pohání také strach ze Severní Koreje, která se vzepřela mezinárodnímu společenství, aby vyvinula vlastní jaderné zbraně. Vzhledem k tomu, že dlouholetý spojenec Čína přistupuje k jejím jaderným ambicím s jistou mírou podezřívavosti, Severní Korea v poslední době posiluje vazby s Ruskem, kam nedávno vyslala vojáky, aby se připojili k boji proti Ukrajině.

V průzkumu Korejského institutu pro národní sjednocení, vládou financovaného think tanku, 66 % Jihokorejců uvedlo, že jejich země by měla získat jaderné zbraně, pokud Severní Korea neodzbrojí.

Mezi jihokorejskými "strategickými elitami" – akademiky, zákonodárci a vládními úředníky s nejpřímějším vlivem na národní politiku – průzkum provedený Centrem pro strategická a mezinárodní studia v dubnu zjistil, že jen něco málo přes třetinu podporuje jaderné zbrojení.

Ale více než polovina oponentů uvedla, že by mohli změnit názor, pokud by USA stáhly své jednotky nebo zvýšily cenu americké ochrany, jak vyhrožoval Trump.

Málokdo pochybuje o tom, že Jižní Korea, která má vyspělý civilní jaderný průmysl, by byla schopna vyvinout jaderné zbraně.

Mnozí odborníci však tvrdí, že by to nebylo snadné ani rychlé.

"Vybudování infrastruktury a kapacity pro výrobu vlastního štěpného materiálu bude trvat přinejlepším několik let, stejně jako čas, který bude trvat návrh, testování a výroba zbraní a kompatibilních nosičů," řekla Jenny Townová, vedoucí pracovnice Stimsonova centra, think tanku ve Washingtonu.

"Velké politické bitvy s veřejností jsou také pravděpodobné, pokud jde o umístění, testování nebo skladování takových materiálů, natož o výrobu a skladování hlavic k vytvoření skutečného arzenálu."

Ještě důležitější je, že jaderné vyzbrojení by nejprve vyžadovalo, aby Jižní Korea odstoupila od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní – což je krok, který by podle Townové pravděpodobně vedl k mezinárodním sankcím.

Možná ještě důležitější je, že by to rozhněvalo Čínu a možná by to vedlo k regionálním závodům ve zbrojení.

Cheong však tvrdí, že tato myšlenka není v dnešním nepředvídatelném světovém řádu tak přitažená za vlasy.

"Od války na Ukrajině se toho tolik změnilo, přičemž režim nešíření jaderných zbraní, který byl kdysi řízen Čínou, Ruskem a USA, byl značně oslaben," řekl.

"Kdo řekne Jižní Koreji, že nemůže mít jaderné zbraně pro své vlastní přežití?"

Zdroj v angličtině: ZDE