Dvojnásobný útok Trumpa a Muska zanechává Evropu v rozpacích, jak na něj reagovat
11. 1. 2025
čas čtení
8 minut
Nastupující americký prezident a jeho spojenec oligarcha způsobují diplomatickou spoušť mezi spojenci Washingtonu
Evropa
se od listopadových prezidentských voleb v USA připravuje na výzvu,
kterou představuje návrat Donalda Trumpa, ale hrozba pro evropskou
stabilitu přišla dříve a zdá se, že je mnohem vážnější, než předpovídali
i pesimisté.
Mezitím
Trumpův finanční podporovatel a důvěrník Elon Musk, nejbohatší muž
světa, využívá svého vlastnictví platformy sociálních médií X k
agresivní podpoře krajně pravicových stran v Evropě, čímž hrozí, že se na kontinentu uskuteční jeho největší noční můra, návrat fašismu, tentokrát podporovaný z Washingtonu.
Důsledky Trumpových územních ambicí jsou však nejsilněji pociťovány v
Evropě. Hlavní města řeší dilema, jak reagovat, a zmítají se mezi rozhořčením nad zjevným zásahem ve prospěch extremistů a obavami z toho, že se stanou ohniskem Trumpových a Muskových osobních stížností.
V sázce není jen hrozící transatlantická obchodní válka s prezidentem, pro kterého
jsou cla první možností. V sázce je také Ukrajina a evropská bezpečnost. Evropští představitelé a diplomaté vědí, že válka na Ukrajině vstoupila do nové fáze, v níž se Trumpovy mozky staly jedním z klíčových bitevních polí při rozhodování, zda pokračovat v dodávkách amerických zbraní na Ukrajinu.
„Evropské země by rády mohly říci: 'Dobře, půjdeme svou cestou a snížíme svou expozici vůči Americe,'“ řekla Elisabeth Brawová, vedoucí pracovnice Atlantické rady. „Ale v tuto chvíli Evropa potřebuje Ameriku pro naši vlastní ochranu, a to je základní dilema, kterému čelí evropští lídři.“
Evropané se snaží formovat vnímání Donalda Trumpa. Zejména se ho snažili přesvědčit, že jeho podpora masového odstoupení ukrajinského území ve jménu míru by ho učinila slabým.
S tím, jak Trump oznámil, že se hodlá setkat s Vladimirem Putinem, „aby už tu válku měl za sebou“, se naléhavá potřeba ovlivnit nastupujícího prezidenta stala ještě naléhavější, stejně jako důležitost vyhnout se vstupu do jednání o budoucnosti Ukrajiny v rozporu s Washingtonem.
Dánsko, spojenec NATO, se ocitlo v politické krizi kvůli Trumpovu deklarovanému záměru získat Grónsko a hrozbě zavedení cel, pokud mu to bude zmařeno. Uprostřed návalu mimořádných jednání s králem a grónskými představiteli byla dánská vláda ve formulaci reakce opatrná.
Když premiérka Mette Frederiksenová odmítla Trumpovy územní nároky v jeho prvním funkčním období jako „absurdní“, zrušil v reakci na to cestu do Dánska. Tento týden nabídla prezidentovi, že s ním o této otázce promluví, a uvedla, že
jeho strategické zaujetí Grónskem a Arktidou je „přirozené“, a dodala, že osud území je věcí Gróňanů.
Evropské dilema je ještě složitější v případě Muska, soukromé osoby, byť nesmírně bohaté, která je - alespoň prozatím - v pozici ucha zvoleného prezidenta a bude součástí Trumpovy administrativy, pověřené „efektivitou vlády“.
Musk využil X jako megafon k propagaci krajně pravicové strany Alternative für Deutschland, když tvrdil: „Německo může zachránit pouze AfD“. Ve čtvrtečním
rozhovoru s vůdkyní strany Alicí Weidelovou, ji Musk zasypal chválou.
Byla to přímá výzva snahám německých mainstreamových stran dát AfD do karantény a vyloučit ji z moci, a to před rozhodujícími volbami 23. února.
Muskova kampaň ve prospěch AfD
vypadala jako hrubé porušení zákona EU o digitálních službách (DSA), přijatého v roce 2022 jako prostředek regulace technologických společností, jako je X. Teoreticky je DSA mocným nástrojem, který může vést k tomu, že společnosti budou za jeho porušení pokutovány 6 % svých celosvětových příjmů. Společnost X je však od prosince 2023 vyšetřována Evropskou komisí kvůli porušování DSA, včetně používání klamavých praktik, a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by měla být přijata nějaká sankční opatření.
Brawová uvedla: „Bylo by ironické, kdyby nebylo tak tragické, že právě když jsme si mysleli, že jsme zavedli nástroje, kterými se snažíme snížit riziko zásahů ze strany Ruska, Číny, Íránu a možná i Severní Koreje, jsme terčempřátelské palby.“
Pro Spojené království - mimo EU a tradičně více závislé na vztazích s Washingtonem - byla reakce na provokace ze strany Trumpa a Muska stejně nejistá.
Musk začal šířit výzvy k odvolání britského premiéra Keira Starmera, k propuštění krajně pravicového extremisty Tommyho Robinsona z vězení a šířením tvrdě pravicové islamofobní propagandy do té míry, že - jak bylo v pátek oznámeno - jeho příspěvky na sociálních sítích nyní monitorují britské bezpečnostní služby.
Musk šířil silně zkreslené zprávy o více než deset let starých případech sexuálního zneužívání dívek v severní Anglii gangy převážně pákistánských mužů. Ve skutečnosti se sexuálního zneužívání dopouštějí v drtivé míře běloši, a dochází k němu především v rodinách.
Musk nepředložil žádné důkazy a
obvinil Starmera, který byl v letech 2008-2013 ředitelem státního zastupitelství, ze spoluviny, přestože dohlížel na stíhání gangů, které se zabývaly groomingem.
Dokonce i poté, co Musk označil ministryni pro bezpečnost Jess Phillipsovou za „apologetku genocidy znásilnění“, což
ji přimělo k obavám o život, reagovali její kolegové ministři zdrženlivě.
Ministr zahraničí David Lammy uvedl, že s Muskem v této věci „nesouhlasí“, a v pořadu BBC Today řekl, že sice uznává, že miliardář „vášnivě věří ve svobodu projevu“, ale vyzval, aby se svoboda projevu řídila „fakty a pravdou“.
Jedním z argumentů, které zaznívají v Evropě, je, že brzké vyjasnění Trumpovy hrozby pro západní soudržnost je impulsem pro evropské metropole, aby se zaměřily na vlastní bezpečnost.
„V předvečer druhého Trumpova funkčního období se Spojené státy a Evropa málokdy zdály být v takovém rozporu,“
napsala skupina evropských zahraničněpolitických expertů
v časopise Foreign Affairs. „Odtržení USA však nabídne Evropě příležitost postavit se na vlastní nohy a ukázat světu, že může být spolehlivým spojencem v místech, kde Spojené státy začínají zaostávat.“
Jiní se domnívají, že tento argument je vzhledem k omezené schopnosti Evropy vyrábět zbraně, které Ukrajina potřebuje, a vzhledem k rozdělení kontinentu jen zbožným přáním.
„Mezi těmito zeměmi jsou obrovské rozdíly,“ řekla Brawová. „A se vším tím napětím ve vztazích s Washingtonem se základní rozdíly v tom, za čím si evropské státy stojí a čeho chtějí dosáhnout, jen zvýrazní.“
2916
Diskuse