Zelenskyj se po roztržce s Trumpem setká s americkým vyslancem, zatímco evropští lídři spěchají, aby zvládli krizi

19. 2. 2025

 

Elon Musk se na sociální síti X, kterou vlastní a která byla dříve známá jako Twitter, přihlásil k Trumpově rétorice, že Zelenskyj je „diktátor“.

„Zelenskij nemůže tvrdit, že zastupuje vůli ukrajinského lidu, pokud neobnoví svobodu tisku a nepřestane rušit volby!“ napsal.

Světoví lídři, jako například britský premiér Keir Starmer, podobné výroky odsoudili.
 

Starmer vyjádřil podporu „demokraticky zvolenému“ Zelenskému

Britský premiér Keir Starmer ve středu večer hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vyjádřil mu podporu, uvedla Downing Street.

Starmer během hovoru se Zelenským „zdůraznil, že je třeba, aby všichni spolupracovali“, uvádí se ve zprávě z No 10. Prohlášení pokračovalo:

Premiér vyjádřil podporu prezidentu Zelenskému jako demokraticky zvolenému ukrajinskému vůdci a uvedl, že je zcela rozumné pozastavit volby v době války, jak to udělala Velká Británie za druhé světové války.

„Premiér zopakoval svou podporu úsilí vedenému USA o dosažení trvalého míru na Ukrajině, který by odradil Rusko od jakékoli budoucí agrese,“ dodal.



Zelenskyj se ve čtvrtek setká s americkým vyslancem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se ve čtvrtek setká s americkým vyslancem Keithem Kelloggem.

Zelenskyj ve svém středečním večerním projevu uvedl, že doufá v „konstruktivní“ spolupráci s USA.

"Zítra se máme setkat s generálem Kelloggem a je pro nás velmi důležité, aby toto setkání a naše práce s Amerikou obecně byla konstruktivní. Společně s Amerikou a Evropou může být mír spolehlivější, a to je náš cíl,“ dodal.


Bývalý americký viceprezident Mike Pence kritizoval výroky Donalda Trumpa, který obvinil Ukrajinu z ruské invaze.

Trump v úterý večer v rozhovoru s novináři uvedl, že je „velmi zklamán“ tím, že si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj stěžoval, že byl vynechán z jednání mezi USA a Ruskem o ukončení války na Ukrajině.

„Slyšel jsem, že jsou naštvaní, že nemají místo (na jednáních),“ řekl Trump. „Dnes jsem slyšel, 'aha, no, nebyli jsme pozváni'. No, vždyť jste tam byli tři roky ... Neměli jste s tím vůbec začínat. Mohli jste se dohodnout.“

„Pane prezidente, Ukrajina tuto válku 'nezačala',“ napsal ve středu na Twitteru Pence, který byl během Trumpova prvního funkčního období jeho viceprezidentem. "Rusko zahájilo nevyprovokovanou a brutální invazi, která si vyžádala statisíce obětí. Cesta k míru musí být postavena na pravdě,“ dodal.

Ruský velvyslanec ve Spojeném království Andrej Kelin uvedl, že legitimita ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského „skončila“.

Kelin v rozhovoru pro BBC Newsnight pochválil Trumpovu administrativu s tím, že má „pochopení pro to, co (Rusko) dělá, proč to děláme a jaký by měl být výsledek“.

Poprvé jsme si všimli, že (USA) prostě neříkají, že jde o ruskou propagandu a dezinformace. Naslouchali a slyšeli, co říkáme.

Ruský velvyslanec dodal, že Moskva nechce dočasné příměří nebo klid zbraní, ale celkové urovnání.

Na otázku, zda Rusko vrátí Ukrajině některá její území, Kelin odpověděl:

"Proč bychom měli? Osvobodili jsme tato území, na kterých ruský lid žije po staletí."

Veškeré úsilí, které Kyjev vynaložil na dvoření se Bílému domu, kombinující lichotky s úplatky a podílem na ukrajinském nerostném bohatství, explodovalo během několika minut, když Volodymyr Zelenskyj porušil základní pravidlo nové globální reality: řekl pravdu o Donaldu Trumpovi.

Všichni američtí spojenci, drtivá většina republikánských vůdců, kteří se mu klaní, i značná část jeho vlastního kabinetu dobře vědí, že Trump je uvězněn v dezinformační bublině, ale Zelenskyj to na středeční tiskové konferenci řekl nahlas.

V tomto novém světě, kde se zahraniční politika nejmocnější země na světě rychle přeorganizovala kolem křehkého ega zachmuřeného a uraženého starce, můžete stejně dobře odpalovat rakety na východní pobřeží Ameriky jako pronést pár slov výtky.

Zelenskyj si toho byl vědom. V úterý si stěžoval, že jeho země byla vyloučena z jednání o svém osudu mezi USA a Ruskem v Rijádu. Byly „o Ukrajině, ale bez Ukrajiny“, řekl.

Byla to spravedlivá připomínka. To, co se stalo v Rijádu, bylo převrácením západní politiky vůči Ukrajině, ale na ničem z toho už nezáleží. Pokud jde o Trumpa, Elona Muska a jejich příznivce, je to rok nula.

Dmitrij Medveděv, bývalý ruský prezident a místopředseda ruské bezpečnostní rady, ocenil poslední výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil Volodymyra Zelenského za „diktátora bez voleb“.

Trump má „na 200 procent pravdu“, napsal Medveděv v příspěvku na Twitteru.

    Kdybyste mi ještě před třemi měsíci řekli, že to jsou slova amerického prezidenta, hlasitě bych se zasmál.

Starmer a Macron navštíví Washington v rámci jednání o Ukrajině 

Francouzský prezident Emmanuel Macron se příští týden setká v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, informuje agentura Agence-France-Press s odvoláním na amerického představitele.

Britský premiér Keir Starmer by měl příští týden rovněž navštívit Washington v rámci dalších jednání zaměřených na ukončení ruské války na Ukrajině, informuje agentura Reuters s odvoláním na amerického poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze.

Na otázku ohledně šancí na dosažení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou Waltz řekl televizi Fox News:

"Další krok je, že navrhneme technické týmy, které začnou jednat o dalších podrobnostech."

Čtyřiačtyřicetiletý Artěm, inženýr kybernetické bezpečnosti z Oděsy, patřil mezi desítky Ukrajinců, kteří se  podělili o své pocity z jednání s Ruskem o ukončení války na Ukrajině vedených Trumpovou administrativou.

Artem uvedl, že prezident Zelenskyj má na Ukrajině více než 57% podporu, a předpověděl, že po výzvách Donalda Trumpa k novým volbám tato podpora vzroste.

„Dejte ruce pryč od našeho prezidenta. Po válce ho zvolíme znovu,“ řekl. „Putin je prezidentem už více než 20 let - řekněte mu, aby byl znovu zvolen, když jste tak odvážní!“.

Návrhy vzešlé z dosavadních jednání se podle Artěma rovnají „další zradě naší země ze strany USA“.

„Ale upřímně řečeno, nezačalo to Trumpovým vítězstvím. Od roku 2014, kdy Rusko začalo okupovat Ukrajinu, tu byli Obama, Trump a Biden. Ti všichni se spolu s NATO zalekli možné eskalace a ekonomických ztrát. A všichni se tvářili, že jsou našimi přáteli a že se o nás postarají.“

Pětatřicetiletý muž, který v roce 2020 opustil Kyjev a od té doby žije ve Švýcarsku, byl jedním z mnoha, kteří poukazovali na to, že konání voleb v době válečného stavu je protiústavní.

„Pro Ukrajinu by mohlo být sebevražedné zrušit válečný stav, pokud nebude existovat silná bezpečnostní záruka, která by odradila případnou budoucí ruskou agresi,“ dodal. „Jakmile by Ukrajinci a Evropané přišli na to, jak takovou záruku zajistit, bylo by nutné volby uspořádat.“

Německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková se rovněž ohradila proti posledním výrokům Donalda Trumpa, který označil Volodymyra Zelenského za „diktátora“, a označila je za „absurdní“.

Baerbocková řekla televizní stanici ZDF:

Když se podíváte na skutečný svět, a ne jen na tweet, pak víte, kdo v Evropě musí žít v podmínkách diktatury: lidé v Rusku, lidé v Bělorusku.

Jak jsme již dříve informovali, německá ministryně uvedlal, že „nikdo jiný než [Vladimir] Putin tuto válku v srdci Evropy nezačal ani nechtěl“, a dodal, že „ze všech sil pracujeme na dalším posílení Ukrajiny“.

„Nacházíme se na existenčním rozcestníku pro bezpečnost a mír v Evropě,“ řekla Baerbocková a dodala, že cílem je ‚dosažení trvalého míru pro Ukrajinu - bezpečného a chráněného před budoucí ruskou agresí‘.

Francouzský premiér François Bayrou byl ve středu odpoledne v horní komoře parlamentu dotázán na Francii a válku na Ukrajině a prohlásil, že se jedná o „záměrnou a naprosto neoprávněnou agresi Ruska a [Vladimira] Putina vůči Ukrajině“.

Řekl, že je to „svět vzhůru nohama“, čímž pravděpodobně narážel na jednání USA s Ruskem o ukončení války.

Žili jsme s představou, že planeta se od nynějška bude řídit právem, že žádná velká země nebude útočit na stabilitu hranic a že mezinárodní právo umožní všem zemím najít svůj rozvoj a určitou představu o stabilní budoucnosti... to vše Putin převrátil.

„Žijeme v historickém okamžiku... svět se obrátil vzhůru nohama,“ dodal Bayrou.

Americký prezident Donald Trump ve středu nově zaútočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a označil ho za „diktátora“, který „odvedl hroznou práci“. Trump Zelenského varoval, že „by měl jednat rychle“, jinak „mu nezbude žádná země“, a obvinil ho - bez důkazů - z toho, že těží z pokračující finanční a vojenské podpory USA, což naznačuje, že má zájem na prodlužování války, místo aby usiloval o její ukončení. Trumpovy nejnovější komentáře vážně zpochybňují budoucí pomoc USA Ukrajině a znamenají zatím nejvýraznější hrozbu ukončení války za podmínek výhodných pro Moskvu.

Trumpův nejnovější příspěvek na Truth Social přišel poté, co Zelenskyj obvinil amerického vůdce, že je „uvězněn“ v ruské „dezinformační bublině“. Ukrajinský prezident na bojovné tiskové konferenci v Kyjevě řekl, že Trump prosazuje „spoustu dezinformací pocházejících z Ruska“. Obvinil Washington, že prostřednictvím dvoustranných rozhovorů na začátku tohoto týdne v Rijádu vyvedl Rusko z globální izolace, a odmítl jakékoli návrhy na široké ústupky Rusku. Zelenskyj rovněž zpochybnil Trumpovy poznámky, že většina podpory Ukrajiny pochází z USA.

Zelenskyj svými komentáři reagoval na sérii Trumpových provokativních výroků z úterního večera, v nichž ho Trump nejprve kritizoval a naznačil, že za invazi Ukrajiny může Moskva. Trump uvedl, že je „zklamán“, že si ukrajinský vůdce stěžuje na to, že byl vynechán z rozhovorů mezi USA a Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a zvýšil tlak na Zelenského, aby uspořádal volby - což je ozvěna jednoho z klíčových požadavků Moskvy. Mluvčí francouzské vlády uvedl, že Paříž „příliš nerozumí logice“ Trumpova návrhu, že Zelenskyj nese vinu za ruskou invazi do své země a následnou válku.

Eskalující slovní válka mezi oběma lídry představuje nejhlubší roztržku mezi Kyjevem a jeho nejmocnějším spojencem od ruské invaze v plném rozsahu před téměř třemi lety. Bezprecedentní eskalace přichází poté, co se v úterý v Saúdské Arábii sešli vysocí představitelé USA a Ruska, aby jednali o válce na Ukrajině a o hospodářské a politické spolupráci, přičemž z rozhovorů byly Kyjev a Evropa vyloučeny. Kanadský premiér Justin Trudeau vyzval, že Ukrajina musí být součástí jakýchkoli rozhovorů o její budoucnosti.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Ukrajina nebude vyloučena z jednání o ukončení války, a odmítl tvrzení, že Moskva odmítla rozhovory s Evropou nebo Kyjevem. Na adresu Trumpa Putin uvedl, že americký prezident začal dostávat „objektivní informace“ o válce na Ukrajině, což ho vedlo ke „změně postoje“. Dodal, že se s Trumpem rád setkal, a uvedl, že „vysoce hodnotí“ výsledky rusko-amerického summitu v Rijádu.

Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallas uvedla, že bez účasti Ukrajiny a Evropy nemůže dojít k mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou. „Jsme v úzkém kontaktu s našimi americkými protějšky. Takže se snaží zjistit, zda Rusko vůbec chce mír, protože dosud o mír nestálo,“ řekl Kallas na tiskové konferenci v Kapském Městě.

Švédsko a Polsko se dohodly na „posílení a prohloubení spolupráce“ v politické oblasti a v oblasti civilní ochrany a civilní obrany s odkazem na zhoršenou bezpečnostní situaci v celé Evropě. V prohlášení o záměru se zavazují spolupracovat na zlepšení národních strategií odolnosti a připravenosti, poskytnout Ukrajině podporu při posilování národní odolnosti a zlepšit odolnost a bezpečnost v pobaltském regionu - zejména v oblasti kritické infrastruktury.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová oznámila, že země potřebuje „masivní přezbrojení“, aby se vyhnula válce, když oznámila, že Dánsko v příštích dvou letech vynaloží na obranu 50 miliard dánských korun. Díky této investici se výdaje Dánska na obranu v příštích dvou letech zvýší na 3 % HDP (z 2,4 % v roce 2024). Přichází poté, co se dostala pod velký tlak Trumpovy administrativy kvůli Grónsku a jejím nedávným komentářům o snížení podpory Evropě a Ukrajině.

Přední evropský představitel pro lidská práva kritizoval „velmi problematický“ projev amerického viceprezidenta JD Vance o evropské demokracii a nabídl tak nepřímou výtku vůči Vanceovu postoji ke svobodě slova a politice na celém kontinentu. Komisař Rady Evropy pro lidská práva Michael O'Flaherty  zpochybnil Vanceovo tvrzení, že Evropa opustila své hodnoty.