Zahraniční představitelé přijeli do Kyjeva u příležitosti třetího výročí začátku ruské agrese

24. 2. 2025

 
Místní média informovala, že na ruském konzulátu v Marseille došlo ke kontrolovanému výbuchu poté, co se na místo dostavili první záchranáři po předchozích zprávách o explozi v budově.

Francouzské ministerstvo vnitra uvedlo, že na zeď konzulátu byly házeny plastové lahve a jedna explodovala. Nejsou žádné zprávy o obětech na životech.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí uvedla, že incident nese „znaky teroristického útoku“.


V době, kdy se evropští lídři sešli v Kyjevě, aby si připomněli třetí výročí ruské agrese na Ukrajině, nabídl svůj pohled na válku předpokládaný příští německý kancléř Friedrich Merz, který v příspěvku na sociální síti napsal, že „Evropa zůstává pevně na straně Ukrajiny“.

„Nyní musíme více než kdy jindy postavit Ukrajinu do pozice síly. Pro spravedlivý mír musí být napadená země součástí mírových jednání,“ uvedl.


Lavrov: vojenská akce na Ukrajině skončí až po uspokojivém výsledku pro Rusko

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov je dnes na návštěvě Turecka a po boku svého tureckého protějšku Hakana Fidana pořádá společnou tiskovou konferenci.

Lavrov uvedl, že Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou i Evropou, ale vojenské akce ukončí pouze v případě, že výsledek bude pro Rusko uspokojivý.

Uvedl, že mnohem více zemí začalo zastávat „realistický“ postoj k Ukrajině a že nedávné setkání v Rijádu zvýšilo naději na normální dialog mezi Ruskem a USA.

Podle agentury Anadolu Fidan uvedl, že Ankara přikládá velký význam americké iniciativě týkající se rusko-ukrajinské mírové dohody.


António Guterres vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině. Generální tajemník OSN v projevu u příležitosti třetího výročí plné invaze Moskvy podle agentury Reuters na zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě prohlásil, že „nesmíme šetřit silami, abychom tento konflikt ukončili a dosáhli spravedlivého a trvalého míru v souladu s Chartou OSN, mezinárodním právem a rezolucemi Valného shromáždění“.

Nejvyšší diplomatka EU Kaja Kallasová  uvedla, že zítra odcestuje do USA, aby se setkala s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, a dodala, že to, co nazvala „ruským narativem“, je „silně zastoupeno“ ve výrocích, které činí druhá administrativa Donalda Trumpa.

Ministři zahraničí EU schválili 16. balíček sankcí proti Rusku, a to i přes protest maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártó, že jeho země bude jakoukoli dohodu blokovat. Minulý týden bylo uvedeno, že balík bude zahrnovat zákaz dovozu primárního hliníku, prodej herních konzolí a zařazení 73 plavidel stínové flotily na seznam.

Při svém projevu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Ukrajina v březnu obdrží od EU novou platbu ve výši 3,5 miliardy eur.


Rusko-americké rozhovory, které se konaly minulý týden v Rijádu, nepřinesly větší jasnost ohledně mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu, uvedl vysoce postavený ruský diplomat ve vyjádřeních zveřejněných v pondělí agenturou RIA, které zveřejnila agentura Reuters.

„K dnešnímu dni nemáme žádné další porozumění... Musíme najít dlouhodobé řešení, které zase musí nutně zahrnovat prvek překonání základních příčin toho, co se stalo na Ukrajině a v jejím okolí,“ citovala RIA náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova.

Zelenskyj hrdý na „absolutní hrdinství Ukrajinců"

Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí řekl obyvatelům své země, že je hrdý na jejich „absolutní hrdinství“ v boji a životě ve válce, kterou Rusko zahájilo svou plnohodnotnou invazí přesně před třemi lety.

„Tři roky odporu. Tři roky vděčnosti. Tři roky absolutního hrdinství Ukrajinců. Jsem hrdý na Ukrajinu!“ Zelenskij v příspěvku s videem, které ukazuje život obyčejných Ukrajinců na frontě a při každodenních činnostech během války.

Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že by byl ochoten odstoupit výměnou za mír nebo členství v NATO, a řekl novinářům, že neplánuje zůstat u moci po desetiletí. „Ale ani my nedovolíme, aby Putin zůstal u moci nad ukrajinským územím,“ řekl v neděli.

Své výroky pronesl jen několik hodin poté, co Rusko zahájilo svůj dosud největší letecký útok na Ukrajinu za použití 267 bezpilotních letounů, při němž byli po celé zemi zabiti nejméně čtyři lidé. Kyjevem se ozývalo dunění protiletadlové palby, když se posádky celou noc snažily drony sestřelit.

Zelenskyj rovněž prohlásil, že nepodlehne tlaku Washingtonu, aby předal Ukrajině nerostné suroviny v hodnotě 500 miliard dolarů, a dodal: „Nepodepíšu něco, co později zaplatí deset generací Ukrajinců.“ Kritické ukrajinské zdroje v hodnotě přibližně 350 miliard dolarů se nacházejí v oblastech, které zabralo Rusko, řekla novinářům ukrajinská vicepremiérka Julia Svyrydenko.

Zelenskyj rovněž prozradil, že Trumpova administrativa požaduje, aby Ukrajina vrátila 2 dolary za každý 1 dolar vojenské pomoci, kterou USA Ukrajině do budoucna poskytnou, což představuje 100% úrok.

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron se s Trumpem setkají odděleně začátkem tohoto týdne a dohodli se, že projeví „jednotné vedení na podporu Ukrajiny“.

Vedoucí představitelé EU se sejdou 6. března na zvláštním summitu, „aby přijali rozhodnutí“ o Ukrajině a evropské obraně, uvedl Costa, protože tlak na evropské země, aby zvýšily výdaje na obranu, se zvyšuje.

Mezitím se američtí a ruští představitelé plánují někdy v příštích dvou týdnech znovu setkat, informovala o víkendu ruská státní tisková agentura RIA s odvoláním na náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova.

Mluvčí ruské vlády Dmitrij Peskov podpořil Trumpovy výroky na adresu Zelenského - například označení ukrajinského vůdce za diktátora - jako „pochopitelné“ poté, co Zelenskyj pronesl „nevhodné poznámky“ na adresu Trumpa. Zelenskyj obvinil Trumpa, že je „uvězněn“ v ruské „dezinformační bublině“.