TI vyzývá vládu Petra Fialy k podpoře reformy ÚOHS, který dohlíží na veřejné zakázky za stovky miliard korun

27. 2. 2025

čas čtení 12 minut

Transparency International ČR se obrátila na představitele vládní čtyřkoalice, aby podpořili kvalitní reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). ÚOHS dohlíží na veřejné zakázky v objemu cca 400 miliard korun ročně. Neefektivitu, netransparentnost a rizikovost výkonu úřadu v oblasti veřejného zadávání dlouhodobě odhaluje celá řada kauz, které vedou až k jeho samotnému vedení. Reforma bude v příštích dnech na programu jednání vlády Petra Fialy (ODS), která se v programovém prohlášení zavázala k její přípravě.

Petr Fiala, premiér ČR | zdroj: CNN Prima NEWS

TI již více než dekádu přináší odborníkům, zástupcům médií a široké veřejnosti závažná zjištění a skutečnosti, které upozorňují na nedostatky související s činností ÚOHS, a které by právě zmíněná reforma mohla pomoci řešit. Její základní parametry jsme spolu s dalšími expertními organizacemi představili již v březnu roku 2020.

Mezi zásadní problémy současného nastavení patří nadměrná koncentrace pravomocí v rukou předsedy ÚOHS, nyní Petra Mlsny, který sám ve druhém stupni rozhoduje o jednotlivých případech, nastavuje směřování celé instituce a zároveň má silné nástroje k ovlivňování rozhodování této dohledové instituce v prvním stupni, mimo jiné prostřednictvím personální politiky v úřadu.

Organizační nastavení ÚOHS je ve srovnání s ostatními státy Evropské unie ojedinělé. V dalších členských zemích je naprosto výjimečné, aby bylo rozhodování o miliardových veřejných zakázkách v rukou jednoho člověka a zároveň, aby celé řízení o přezkumu postupu zadavatelů reálně probíhalo v pěti stupních.

ÚOHS má splňovat v českém institucionálním systému především dvě funkce – dohled nad veřejnými zakázkami a roli antimonopolního dozoru. Úřad ale dlouhodobě trpí neefektivitou a uzavřeností před veřejností, přičemž nutně musí být zároveň pod tlakem ze strany politických a byznysových vlivových skupin.

Z našeho pohledu je nezbytné změnit fungování ÚOHS ohledně dohledu nad veřejnými zakázkami takovým způsobem, aby o návrzích dodavatelů rozhodoval ve sporném řízení kolektivní orgán v jediném stupni. Klíčovou reformu ÚOHS ale aktivně blokuje sám jeho předseda Petr Mlsna, který tím zároveň usiluje o udržení jeho mimořádně silného mocenského postavení

Mezinárodní sekretariát Transparency International v Berlíně ve své zprávě k výsledkům Česka v rámci CPI upozorňuje právě na přílišnou akumulaci moci předsedy ÚOHS a na korupční kauzy spojené s veřejnými zakázkami.

Proto se také česká kancelář TI obrátila otevřenými dopisy na vládní koalici, konkrétně na premiéra a předsedu ODS Petra Fialu, vicepremiéra a předsedu STAN Víta Rakušana, předsedkyni Poslanecké sněmovny PČR a předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou, a předsedu KDU-ČSL Marka Výborného, se žádostí o podporu kvalitní reformy ÚOHS.

Další detaily se dozvíte na webu TI.

Česko pokleslo v Indexu vnímání korupce. Pro vládu Petra Fialy není protikorupční agenda prioritou

Mezinárodní sekretariát Transparency International v Berlíně zveřejnil 11. února 2025 výsledky nového Indexu vnímání korupce (Corruption Perceptions Index – CPI) za rok 2024. Česko v něm získalo 56 bodů ze 100 možných a obsadilo 46. příčku ze 180 hodnocených zemí světa. Oproti loňskému výsledku si pohoršilo o jeden bod, v globálním žebříčku se propadlo o pět příček. Za průměrem Evropské unie, který oproti předchozímu roku spadl o 2 body, zaostáváme o 6 bodů. Příčinou je nedostatečná vládní strategie omezující korupci, odsouvání potřebných systémových reforem a v neposlední řadě nízká politická integrita.

 Index vnímání korupce za rok 2024 | Srovnání EU | zdroj: TI

Politici pravidelně slibují, že budou posilovat protikorupční mechanismy a zákony a deklarují, že budou sami na sebe přísnější v oblasti korupčních kauz. V praxi ale napříč vládními stranami i opozicí vidíme, že podporu mají jen ty legislativní kroky týkající se korupce, které po nás vyžaduje Evropská unie. V případě dílčích kauz pak často politici uplatňují dvojí metr.

V Česku jsme svědky situací, kdy vláda Petra Fialy (ODS) přijímá protikorupční legislativu až v momentě, kdy hrozí sankce za neplnění zahraničních závazků plynoucích z členství v EU či po tlaku Skupiny státu proti korupci (GRECO).

Další motivací jsou pro politiky finanční prostředky z evropského rozpočtu. Jakmile tyto dva aspekty chybí, vládní poslanci dělají maximum pro to, aby buď legislativu vykostili v nefunkční paskvil, nebo ještě hůře, spadla ve Sněmovně pod stůl.


Příkladem je novela o státním zastupitelství, která sice částečně zaceluje mezery a posiluje nezávislost justice v Česku, ale opět k ní došlo až po letech tlaku ze strany protikorupčních organizací, veřejnosti a mezinárodních institucí.

Další ilustrací je Národní plán obnovy, který v sobě nese řadu povinností, mimo jiné zákonnou regulaci lobbingu, bez jejichž splnění nemusí ČR dosáhnout na stamiliardové dotace z Evropské unie.

Samostatnou kapitolou jsou pak jednotlivé kauzy politiků napříč spektrem, které jasně ukazují, že sliby o vyvozování odpovědnosti a vyšší politické kultuře jsou jen prázdným předvolebním lákadlem.

Více se o hodnocení Česka v CPI za rok 2024 dočtete v naší detailní zprávě.

Lex lobbing se blíží. Blýská se lobbistům na lepší časy, nebo naopak?

U příležitosti v Parlamentu aktuálně projednávaného návrhu zákona o regulaci lobbování, uspořádala TI mezinárodní konferenci pod názvem „Regulace lobbingu v praxi: zahraniční zkušenosti a česká cesta”. Událost se konala v rámci našeho formátu Business Integrity Forum (BIF). V prostorech hotelu Jalta na Václavském náměstí v Praze se diskutovalo o možných přínosech a překážkách, jaké s sebou zavedení regulace lobbování přináší.

Marie Bastlová, Jiří Kapras a Jan Dupák v rámci panelu: „Český zákon o regulaci lobbování“ | fotografie: Pavel Klůs

Oblasti lobbingu se v české kanceláři TI věnujeme více než patnáct let, a to na řadě úrovní. V rámci watchdogových aktivit monitorujeme, s kým a za jakým účelem se setkávají zákonodárci. V expertní rovině sledujeme mezinárodní vývoj v EU a USA.

V Parlamentu lobbujeme za protikorupční zákony a potřebné systémové změny. A právě i skrze naší lobbistickou činnost usilujeme o přijetí kvalitní legislativy regulující samotný lobbing.

Česko se totiž po více než dvou dekádách diskusí blíží k přijetí návrhu zákona, který nastaví jasná pravidla pro lobbing. Tím dojde k zavedení základních standardů pro výkon této činnosti, který existuje v mnoha zemích světa.

Lobbing by měl podle nového zákona probíhat více transparentně, lobbisté by se měli povinně registrovat ve veřejném rejstříku a měli by o své činnosti pravidelně reportovat.


Zákon má mít za cíl zejména vnést světlo do rozhodovacího procesu, aby bylo jasné kdo, s kým, a v čím zájmu prosazuje své partikulární zájmy u zákonodárců, a to skrze otevřený registr lobbistů.

Dalším podstatným efektem může být také nastartování pozitivní změny ve vnímání lobbistů, kteří jsou nyní u části veřejnosti chápani v negativním sentimentu.

Proto také hosté Věra Jourová, Korneel De Schamp, Raphaël Kergueno, Jiří Kapras, Jan Dupák, Peter Fecko, Vít Jásek a Roman Pavlík v rámci konference sdíleli pohled, který lobbing podporuje jako legitimní nástroj v rámci demokratických procesů v právním státě. Konferencí provázela novinářka Marie Bastlová.

Prezentace vystupujících najdete v naší aktualitě.

Pozastavení vymáhání zákona proti korupčním praktikám v zahraničí poškodí ekonomiku i veřejné správy po celém světě

V pondělí 10. února 2025 vydal prezident USA Donald Trump exekutivní příkaz, kterým nařídil ministryni spravedlnosti Pam Bondi pozastavit veškeré vymáhání zákona proti korupčním praktikám v zahraničí (FCPA), do doby, než ministryně navrhne nové znění směrnic. Tímto rozhodnutím se tak otevírá prostor pro růst korupčních aktivit v globálním měřítku.

Donald Trump podepisuje v Oválně pracovně nařízení pozastavující vymáhání zákona proti korupčním praktikám v zahraničí | zdroj: ČTK

Omezení pravomocí Ministerstva spravedlnosti při vymáhání FCPA (Foreign Corrupt Practices Act – FCPA) zasazuje tvrdou ránu boji proti zahraničnímu úplatkářství po celém světě. Ohrožuje desetiletí pokroku v potírání přeshraniční korupce a narušuje mezinárodní stabilitu.

Toto pozastavení tak bude hrát do karet nepoctivým obchodníkům po celém světě, kteří se doposud obávali trestního stíhání ze strany Spojených států.

Přijetí FCPA představovalo zásadní pokrok: umožnilo stíhání jednotlivců i firem, které uplácely zahraniční úředníky, zavedlo přísné účetní standardy a kontrolní mechanismy k předcházení utajované korupce a stalo se vzorem pro podobné zákony po celém světě.

Přijetím Úmluvy OECD došlo v roce 1997 k internacionalizaci FCPA, k Úmluvě se do dnešního dne připojila 46 států. Pozastavením vymáhání tohoto zákona tak ohrožuje americká administrativa závazky země vyplývající nejen z této úmluvy, ale i z Úmluvy OSN proti korupci.

USA byly dlouho respektovány jako světový lídr v prosazování zákonů proti zahraničnímu úplatkářství. Po téměř dvě desetiletí pomáhalo vymáhání zákona ze strany amerického Ministerstva spravedlnosti odrazovat domácí i zahraniční firmy od korupčního jednání, přičemž vedlo k pokutám v řádu miliard dolarů. Zbrzdění těchto snah zvrátí roky pokroku v podpoře férové soutěže mezi soukromým sektorem ve vztahu k veřejným institucím po celém světě.

„Prosazování zákona FCPA ze strany Spojených států bylo dlouhodobě považováno za zlatý standard v boji proti korupci. Jeho oslabení posílí pachatele trestné činnosti a vyšle nebezpečný signál, že úplatkářství je opět přijatelné,” uvedl François Valérian, předseda globální správní rady Transparency International.

FCPA hraje klíčovou roli ve vyvozování odpovědnosti za korupční činy u soukromých společností, zajišťuje, že budou čelit důsledkům za své korupční praktiky, a přináší obětem pocit spravedlnosti. V nedávném případu týkající se právě zákona FCPA bylo zjištěno, že nadnárodní těžařská společnost vyplácela úplatky úředníkům v zemích, jako je Konžská demokratická republika a Nigérie, aby si zajistila lukrativní obchodní zakázky.

„Svět se nesmí vrátit do stavu, kdy jsou úplatky a korupce běžnou praxí. Včerejší exekutivní příkaz oslabuje nejcennější nástroj USA v boji proti globální korupci. Úplatkářství zvyšuje náklady na podnikání, ničí důvěryhodnost zkorumpovaných aktérů a způsobuje reálné škody místním komunitám. Ve výsledku je korupce pro všechny nevýhodná,” říká k Trumpově rozhodnutí Gary Kalman, výkonný ředitel Transparency International USA (TI USA).

„Důrazně proto vyzýváme prezidenta Trumpa a ministryni spravedlnosti Bondi, aby i během období přezkumu obnovili běžné vymáhání zákona FCPA a zajistili, že případné nové směrnice budou v souladu s hodnotami a cíli tohoto průlomového zákona,” apeluje.

0
Vytisknout
1324

Diskuse

Obsah vydání | 27. 2. 2025