Skrytá role českého průmyslu v ruské válečné mašinérii

5. 3. 2025

Továrna Obuchov v Petrohradě je přezdívána "štít země". V carském Rusku vyráběla dělostřelectvo pro pěchotu; dnes montuje protiletadlové zbraně, včetně raket země-vzduch dodávaných armádě. Mezi nimi je legendární ruský S-400: protiletadlový raketový systém, který ruský prezident Vladimir Putin označil za nejlepší obranný systém na světě. Společnost Almaz-Antej, jejíž součástí je i továrna Obuchov, je od roku 2014 na evropském sankčním seznamu.

Na konci roku 2018 i přes sankce vyložila ruská společnost KR Prom v areálu petrohradského závodu čtyřiačtyřicetitunovou zásilku obsahující dva CNC stroje české značky CZ Tech Čelákovice. Tyto "chytré" CNC stroje jsou schopny přesně a automaticky vyrábět i ty nejmenší komponenty používané v průmyslových odvětvích jako je strojírenství, energetika a výroba zbraní, včetně dílů pro montáž raket. Taková zařízení mohou mít životnost až dvě desetiletí.

Nebyly to však první ani poslední CNC stroje české výroby, které skončily v ruských továrnách na výrobu zbraní. Tento byznys má v Rusku dlouholetou tradici, zájem o česká průmyslová zařízení výrazně vzrostl již v roce 2008.

Rusko láká

Ruský strojírenský trh byl v té době velmi žádaný českými firmami. Po ekonomické a finanční krizi v roce 2008 se domácí společnosti poohlížely po nových trzích, které byly poklesem zasaženy méně – Rusko bylo jedním z nich.

"Očekávaná recese neovlivní všechny trhy stejně. Země jako Rusko nebo Čína se nemusí propadnout tak hluboko do krize," řekl tehdy svým kolegům ve strojírenském průmyslu Jan Rýdl, šéf české výrobce CNC strojů TOS Varnsdorf a tehdejší prezident Svazu strojírenské technologie.

Rusko také modernizovalo průmyslové vybavení ve svých výrobních závodech, což vytvářelo silnou poptávku po západních strojích.

Společnost KR Prom vznikla na přelomu tisíciletí jako ruská distribuční pobočka pro českou společnost Kovosvit, původně působící pod názvem Kovosvit – Rus, než v roce 2013 přijala svůj současný název. Její majitel Dmitrij Ruděnko se již delší dobu pohyboval v českém strojírenském sektoru. Od roku 2008 vlastnil s manželkou českou dodavatelskou společnost Stanok, s.r.o. se sídlem v Táboře, mezi jeho české zaměstnance patřili i bývalí zaměstnanci společnosti Kovosvit.

V roce 2013 se Ruděnko spojil s TOS Varnsdorf, významným hráčem v českém strojírenském průmyslu se sídlem v Ústí, a založil výrobní firmu GRS Ural v Jekatěrinburgu. Společnost byla navržena pro výrobu CNC strojů s použitím českých komponentů v Rusku, přičemž česká strana držela majoritní podíl 51 %.

Další česká strojírenská společnost, Alta, vstoupila na ruský trh již v roce 2010. Společnost Alta, která se specializovala na export CNC strojů do postsovětských zemí, v té době vlastnila také výrobní značku TOS Kuřim. V následujících letech společnost úspěšně modernizovala výrobu v několika klíčových ruských strojírenských podnicích, včetně zbrojního výrobce Uralvagonzavod a metalurgického závodu Ašinskyj – jednoho z hlavních výrobců speciálních slitin používaných ve zbrojním průmyslu.

Do roku 2013 se Rusko stalo druhým největším trhem pro české výrobce CNC strojů, přičemž téměř pětina strojů domácí výroby byla určena pro ruský průmysl. Rusko bylo zase silně závislé na dovozu; do roku 2015 pocházelo až 90 % strojů používaných v ruských továrnách ze zahraničí.

Dařilo se nám, pak přišly sankce

Úspěšnou českoruskou spolupráci významně ovlivnila anexe Krymu v roce 2014, přesněji sankce, které následovaly. V tomto roce EU zavedla zákaz vývozu takzvaného zboží dvojího užití do Ruska. Do této kategorie patřily CNC stroje, které jsou pro obranný průmysl klíčové.

Navzdory agresivní zahraniční politice Ruska se rychle jedoucí vlak českoruské strojírenské spolupráce nezastavil. Během vyjednávání o sankcích v roce 2014 Česká republika požádala o výjimku pro své strojírenské společnosti – a uspěla. V důsledku toho se zákaz již nevztahoval na vývoz zboží dvojího užití pro letecký a kosmický průmysl nebo pro nevojenské použití či nevojenské konečné uživatele. Výjimka se vztahovala i na probíhající smlouvy, které byly podepsány před rokem 2014 a zůstaly v platnosti až do roku 2022, kdy byly uplatněny nové sankce. Od té doby je vývoz zboží dvojího užití do Ruska zcela zakázán, bez ohledu na jeho deklarované použití nebo konečného uživatele.

"Dařilo se nám, ale s příchodem sankcí, zejména po olympiádě v Soči, se situace zhoršila," stěžoval si v roce 2016 Roman Knotek, Ruděnkův český obchodní partner a majitel 10 % podílu ve společnosti Stanok, která se specializuje na prodej CNC strojů.

Dnes lze říci, že společnost úspěšně prošla novými sankčními předpisy. Do roku 2023 přesáhly její tržby za služby a prodej zboží 78 milionů korun. O pokračujícím zapojení alespoň části podnikání na ruském trhu ale svědčí nesplacený dluh na konci roku 2023: ruská distribuční společnost KR Prom dlužila Stanoku 103,5 milionu rublů (přibližně 24,5 milionu Kč). Společnost KR Prom již dříve porušila sankce v roce 2018 tím, že dodala dva dvaadvacetitunové stroje do zbrojního závodu v Petrohradě.

Podrobnosti v angličtině: ZDE