USA mají pravomoc vypnout britské strategické ponorky, což představuje bezpečnostní problém

31. 3. 2025

Starmer však čelí problému. Ponorka a zbytek britské jaderné flotily jsou silně závislé na USA jako provozním partnerovi. A v době, kdy se USA pod vedením zcela transakčního prezidenta stávají stále nespolehlivějším partnerem, to není ideální. USA mohou, pokud se tak rozhodnou, účinně vypnout britské jaderné odstrašení.

Britská a americká jaderná historie jsou neodvolatelně propleteny. USA a Velká Británie spolupracovaly na projektu Manhattan v rámci dohod z Quebecu z roku 1943 a memoranda z Hyde Parku z roku 1944. Tato práce vygenerovala první jaderné zbraně na světě, které byly nasazeny v Hirošimě a Nagasaki v roce 1945.

To také vedlo k první roztržce. V roce 1946 USA klasifikovaly britské občany jako "cizince" a zabránily jim zapojit se do tajné jaderné práce. Spolupráce s Velkou Británií byla okamžitě ukončena.

Spojené království se rozhodlo vyvinout vlastní arzenál jaderných zbraní. Úspěšná detonace vodíkové bomby "Grapple Y" v dubnu 1958 upevnila jeho pozici jako termonukleární mocnosti.

Mezitím však ruské vypuštění satelitu Sputnik v roce 1957 demonstrovalo smrtící dosah sovětské jaderné technologie. To přivedlo USA a Velkou Británii zpět k sobě jako jaderné partnery.

Rozhovory o tom, jak čelit ruské hrozbě, se staly základem atomového partnerství, které trvá dodnes. Tato vzájemná obranná dohoda, podepsaná v roce 1958, poskytla Velké Británii cenově dostupný přístup k nejnovějším jaderným technologiím a spolehlivého západního spojence. Smlouva byla v průběhu času novelizována a přizpůsobována, aby odrážela změny v pracovních vztazích mezi USA a Spojeným královstvím, a tyto dvě země jsou nyní tak propletené, že je velmi těžké opustit vzájemně závislý vztah.

Obě strany těžily z bezpečnosti a ochrany, zejména během studené války. Nicméně Trumpův nový "zvláštní vztah" s ruským Vladimirem Putinem překonfiguroval globální řád geopolitiky.

V současné době se objevují vážné obavy ohledně jaderné kapacity Spojeného království, vzhledem k nepředvídatelnosti a potenciální nespolehlivosti nové americké administrativy. Trump by mohl dohodu ignorovat nebo vyhrožovat jejím ukončením jako projevem moci nebo opovržení.

Britské jaderné ponorky

Britský program jaderného odstrašení Trident se skládá ze čtyř jaderných a ozbrojených ponorek Vanguard. Spojené království má určitou autonomii, protože je provozně nezávislé a kontroluje rozhodnutí o startu.

Zůstává však závislé na USA, protože jaderné technologie v srdci systému Trident jsou navrženy a pronajaty společností Lockheed Martin – a neexistuje žádná vhodná alternativa. Systém Trident se proto spoléhá na podporu a údržbu v USA.

Spojené království je v současné době v procesu modernizace současného systému. Jeho možnosti se však zdají omezené. Pokud by USA porušily své závazky, Británie by si buď musela vyrobit vlastní zbraně doma, spolupracovat s Francií nebo Evropou, nebo odzbrojit. Každý scénář vytváří pro Spojené království nové problémy. Například výroba jaderných zbraní od nuly ve Velké Británii by byla nákladnou a zdlouhavou činností.

Technická spolupráce s Francií se v tuto chvíli jeví jako nejpravděpodobnější záložní možnost. Obě země již mají uzavřenou smlouvu o jaderné spolupráci. Francie zaujala podobný přístup k odstrašování založenému na ponorkách jako Velká Británie a francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil, že jeho odstrašující prostředek by mohl být použit k ochraně jiných evropských zemí. Další alternativou by bylo rozložit náklady na celou Evropu a vytvořit evropské odstrašení – ale obě strategie jen znovu zakotvují současnou závislost Spojeného království na jádru kontinentu.

Zdroj v angličtině: ZDE