Globální trhy se zmítají v chaosu. Trumpova cla vymazala z Wall Street 2,5 bilionu dolarů

4. 4. 2025

 

Světoví lídři od Bruselu po Peking se pustili do Trumpa. Čína odsoudila „jednostranné šikanózní“ praktiky a EU uvedla, že připravuje protiopatření.

Trump sice načasoval svůj středeční večerní projev v Růžové zahradě tak, aby se vyhnul živému vysílání zpráv o pádu akciových trhů, ale tento osud se dostavil, když se asijské burzy otevřely o několik hodin později.

Výprodej, který se dá přirovnat ke krachům trhů v době vrcholící pandemie koronaviru a finančního kolapsu v roce 2008, obletěl celý svět a způsobil propad burz v Asii a Evropě. Britský index blue-chip firem  FTSE 100 uzavřel den poklesem o 133 bodů, tj. o 1,5 %, na 8 474 bodech, když zaznamenal nejhorší den od srpna.

Všechny tři hlavní americké akciové trhy na konci obchodování klesly v nejhorším dni od června 2020, tedy od doby pandemie covidu. Technologický Nasdaq se propadl o 5,97 %, zatímco S&P 500 a Dow klesly o 4,8 %, resp. 3,9 %. Apple a Nvidia, dvě největší americké společnosti podle tržní hodnoty, ztratily do poledne dohromady 470 miliard dolarů hodnoty.

Libby Cantrill, vedoucí oddělení veřejné politiky USA ve společnosti Pimco, která je jedním z největších správců dluhopisových fondů na světě, uvedla, že investoři jsou stále více znepokojeni, protože se zdá, že Trump není ochoten zmírnit svůj postoj tváří v tvář tržním otřesům, ačkoli zůstává naděje, že nakonec uzavře dohody s obchodními partnery USA.

„Pravděpodobně existuje hranice, kolik bolesti jsou on a jeho administrativa ochotni snést, aby obnovili rovnováhu ekonomiky, ale kdy to bude nebo jak to bude vypadat, se teprve uvidí,“ řekla.

„Prozatím bychom měli předpokládat, že jeho tolerance k bolesti je poměrně vysoká a že cla ještě nějakou dobu zůstanou.“

Americký dolar se ve čtvrtek ráno dostal na šestiměsíční minimum a klesl o 2,2 % v souvislosti s rostoucí ztrátou důvěry v měnu, která byla dříve po většinu minulého století považována za nejbezpečnější na světě.

George Saravelos, vedoucí oddělení devizového výzkumu Deutsche Bank, varoval klienty, aby si dali pozor na „krizi důvěry v dolar“: Saravelos, ředitel měnové sekce, řekl: „Vlastnosti dolaru jako bezpečného přístavu se snižují.“

Největší poklesy cen akcií ve čtvrtek zaznamenaly americké firmy se složitými mezinárodními dodavatelskými řetězci, které se táhnou do zemí, na něž Trump cílí miliardami dolarů v podobě nových cel na hranicích.

Společnost Apple, která většinu svých iPhonů, tabletů a dalších zařízení pro americký trh vyrábí v Číně, se v závěru obchodování propadla o 9,5 % a prudké poklesy zaznamenaly i další velké nadnárodní společnosti včetně Microsoftu, Nvidie, Dellu a HP.

Komodity prudce klesly, včetně 7% propadu cen ropy, což odráží rostoucí obavy ohledně globálního ekonomického výhledu.

Trump ve čtvrtek v rozhovoru s novináři řekl: „Myslím, že se to vyvíjí velmi dobře. Byla to operace, jako když se operuje pacient a je to velká věc. Řekl jsem, že to bude přesně tak, jak to je... Nikdy jsme nic takového neviděli. Trhy zažijí boom. Akcie budou na vzestupu. Země zažije boom.“

Dodal: „Svět chce vidět, jestli existuje nějaký způsob, jak se dohodnout. Mnoho let nás využívali... Myslím, že to bude neuvěřitelné...“

Během uplynulých téměř 24 hodin čelil Trump kvůli svému plánu na zavedení cel rozsáhlému odporu ze strany amerických zákonodárců a světových lídrů, přičemž vysoce postavený republikánský senátor Mitch McConnell jej označil za „špatnou politiku“, zatímco Kanada - tradiční americký spojenec - označila cla za „neopodstatněná“ a „nechtěná“.

Cla dopadnou těžce na některé z nejchudších zemí světa, přičemž mezi nejvíce postižené země patří státy jihovýchodní Asie včetně Myanmaru.

Kambodža, kde žije přibližně pětina obyvatel pod hranicí chudoby, je s celní sazbou 49 % nejhůře postiženou zemí v regionu. Vietnam se potýká se 46% sazbou a Myanmar, který se po ničivém zemětřesení a letech občanské války po vojenském převratu v roce 2021 potýká se 44% sazbou.

Analytici varovali, že výrobci oděvů a sportovní obuvi, kteří jsou do značné míry závislí na výrobě v jihovýchodní Asii, čelí rostoucím nákladům, což povede ke zvýšení cen pro spotřebitele na celém světě. Ceny akcií společností Nike, Adidas a Puma prudce klesly.

Analytici uvedli, že Trumpova opatření zvýší průměrné clo neboli pohraniční daň, kterou USA vybírají, na nejvyšší úroveň od roku 1933, takže hrozí, že se USA propadnou do recese a zároveň se zvýší životní náklady spotřebitelů.

Trumpovy plány zahrnují uvalení 10% cla na všechny obchodní partnery USA těsně po půlnoci 5. dubna, než budou uvalena další vyšší cla až do výše 50 % na země včetně Číny, Vietnamu a EU.

Nestranický thinktank Tax Foundation uvedl, že podle jeho odhadu by tento plán představoval pro americké spotřebitele „zvýšení daní o 1,8 bilionu dolarů“, což by v roce 2025 způsobilo pokles dovozu o více než čtvrtinu, tedy o 900 miliard dolarů.

Zatímco opatření tvrdě zasáhnou Spojené státy, výzkumníci z poradenské společnosti Oxford Economics uvedli, že by mohla snížit celosvětový hospodářský růst na nejnižší roční tempo od finanční krize v roce 2008, s výjimkou vrcholu pandemie covidu.

Země se snažily vyhodnotit dopady a rozhodnout se, zda podniknou odvetná opatření. Velká Británie, která byla zasažena nejnižší úrovní 10 % cel, naznačila, že může přijmout odvetná opatření, i když se snaží uzavřít dohodu s Washingtonem.

Zveřejnila 417stránkový seznam amerických výrobků, na které by mohla uvalit cla, včetně masa, ryb a mléčných výrobků, whisky a rumu, oblečení, motocyklů a hudebních nástrojů.

Ministr obchodu Jonathan Reynolds poslancům řekl, že ministři stále usilují o uzavření hospodářské dohody s USA jako o prioritu, ale „vyhrazujeme si právo podniknout jakékoli kroky, které budeme považovat za nezbytné, pokud dohoda nebude zajištěna“.

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Trumpovo rozhodnutí zavést 20% cla na zboží z EU je „brutální a neopodstatněné“, zatímco odstupující německý kancléř Olaf Scholz jej označil za „zásadně špatné“.

Španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že „protekcionistická“ cla jsou „v rozporu se zájmy milionů občanů na této straně Atlantiku a v USA“.