„Americké jaro“: Trump se stále více podobá svrženým vládcům Blízkého východu

10. 4. 2025

čas čtení 8 minut

Celonárodní shromáždění s názvem „Ruce pryč!“ se v sobotu konala ve více než 1 200 městech ve všech státech Unie a uspořádalo je přes 150 organizací, včetně dělnických odborů, zastánců demokracie, veteránů a skupin pro lidská práva, uvádí David Collins z agentury AP.

Některé z městských demonstrací byly významné: desetitisíce lidí v Bostonu, tisíce v Chicagu, tisíce v Atlantě a obzvláště ponižující ranou pro Trumpa byly obrovské davy protestujících, které se valily ulicemi Manhattanu v takovém počtu, že newyorskou policii překvapily natolik, že měla k dispozici jen několik desítek policistů pro kontrolu davu. Nebylo jich zapotřebí, protože všechny davy byly navzdory svému hněvu pozoruhodně klidné, píše Juan Cole.

Z těchto demonstrací z počátku dubna, které byly navzdory svému rozsahu v mnoha případech malé, by se nemělo dělat příliš mnoho povyku pro nic. Trumpovi a bohatým lumpům kolem něj může být úplně jedno, jestli někteří Američané vyjdou na ulici a budou skandovat. Pokud však demonstrace nabývají na síle a časem se rozrůstají, představují hrozbu pro jeho sílící autokracii.

Politoložka Erica Chenowethová ukázala, že 3,5 procent obyvatel společnosti může způsobit velkou společenskou změnu. To je 11,9 milionu Američanů.

Jako historik jsem se zajímal o sociální hnutí a revoluce, i když spíše na Blízkém východě než v USA. Ale některé sociologické principy jsou podobné.

Podle mého názoru se Trump dopouští typických chyb neúspěšného diktátora, i když se jich dopouští v takovém měřítku a s takovou rychlostí, jaká je v jiných případech neobvyklá.

Jednou z chyb, kterých se diktátoři často dopouštějí, je zúžení základny podpory tím, že dělají velké laskavosti malému počtu velmi bohatých lidí a přijímají represivní politiku vůči důležitým sociálním skupinám.

Například Mohammad Rezá Pahlaví, poslední íránský šáh či král, učinil základem své vlády „tisíc rodin“. To je dost úzká mocenská základna.

Řekl bych, že Husní Mubarak v Egyptě, svržený v roce 2011, Zine El Abidine Ben Ali v Tunisku, svržený v roce 2011, Moammar Kaddáfí v Libyi, svržený v roce 2011, a Ali Abdallah Saleh v Jemenu, svržený v roce 2012, všichni udělali podobnou chybu v závislosti na stále užší elitě, kterou často sami pomáhali vytvořit prostřednictvím nepotismu a kamarádíčkování.

Trump se spojil s hrstkou miliardářů a jejich zájmy a některé z nich pozval do vlády, aby na ni vzali motorovou pilu. Je to extrémně úzká mocenská základna, pokud ztratí popularitu u bílých jižanů tím, že nechá miliardáře omezit jejich sociální zabezpečení a další vládní podporu.

Horší než úzká základna podpory mezi ultrabohatými je, že mnoho blízkovýchodních diktátorů přijalo politiku, která poškodila širokou škálu jiných skupin.

Revoluce v cenách ropy v 70. letech 20. století způsobila v Íránu vysokou inflaci. Šáh z ní však obvinil majitele obchodů, kteří šidili zákazníky, a tisíce z nich pokutoval, čímž rozrušil maloobchodní sektor.

Po svržení Kaddáfího jsem dělal rozhovory s majiteli obchodů v libyjském Tripolisu a mnozí z nich mi řekli, že jsou rádi, že je pryč. Říkali, že tarify stanovoval svévolně, náhle a často je měnil. Jeden obchodník s elektronikou mi řekl, že nikdy nevěděl, zda bude mít zisk, protože posílal kupující do Dubaje s předpokladem jedné celní sazby, ale než zboží dorazilo do tripoliského přístavu, Kaddáfí mohl změnit sazbu tak, že mu to poškodilo zisk.

Zavedení vysokých cel na dovoz je víceméně stejné jako pokutování maloobchodníků. Trump dělá typický krok blízkovýchodního diktátora, když rozčiluje maloobchodní sektor, který má spoustu peněz, jež může věnovat na politiku, a spoustu zaměstnanců, kteří mohou v sobotu demonstrovat. V USA je asi milion maloobchodních podniků, které zaměstnávají asi 10 milionů pracovníků. Ačkoli maloobchodníci mohli být v minulosti součástí Trumpovy fanouškovské základny, jeho cla z minulého týdne by je mohla pořádně rozladit.

To, že významná dědička Walmartu napsala sotva zastřený útok na Trumpa, by mohlo být znamením věcí příštích. Většina zboží Walmartu pochází z Číny a Trump právě dostal rodinu Waltonů, která tento maloobchodní gigant vlastní, do kolen.

Íránský monarcha rozšířil univerzitní systém, ale zavedl smrtící systém cenzury, kdy tajná policie odvážela intelektuály za to, že mírně kritizovali vládu. Univerzity začaly být plné lidí, kteří diktátora nenáviděli, takže se učitelé mobilizovali.

Tento paradoxní rozmach vysokého školství, ale následné potlačování kritického myšlení prováděli i Mubarak, Ben Ali, Kaddáfí a Sálih. Univerzitní studenti byli na barikádách v revolucích mládeže Arabského jara 2011.

V USA je asi 3,6 milionu učitelů na školách K-12 a asi milion učitelů na postsekundárním stupni. Mám podezření, že jsou z Trumpa stále více frustrovaní, stejně jako byli jejich kolegové naštvaní na šáha před 50 lety.

V Americe je také 19 milionů vysokoškoláků, jejichž současnost a budoucnost Trump dramaticky ohrožuje.

Šáh svou cenzurou a klientelismem rozzlobil i mnoho bílých límečků střední třídy. Střední třída bílých límečků byla nápadná i v jasmínové revoluci v Tunisku v roce 2011.

Trumpovo propouštění tisíců federálních pracovníků a vědců, jeho ohrožování univerzit, které vzdělávají děti střední třídy, jeho ničení infrastruktury lékařského výzkumu, který bojuje s epidemiemi nemocí a hrozbami pro veřejné zdraví, ve skutečnosti daleko přesahuje vše, co udělal jakýkoli blízkovýchodní diktátor. Odborné vrstvy nejsou v americké společnosti bezmocné a jejich rozzlobení v tak velkém měřítku se projeví.

Ještě v sedmdesátých letech minulého století umožnil čtyřnásobný nárůst příjmů z ropy šáhovi pustit se do mnoha stavebních prací, takže na stavby přicházeli dělníci z venkova ve velkém. Inflace však často ubírala na jejich mzdách a kolem měst vyrůstaly slumy s malou občanskou vybaveností. Tito dělníci byli k dispozici pro protirežimní protesty, protože byli nespokojení a často to byli zaměstnanci na částečný úvazek, kteří měli volný čas.

Trumpův útok na sociální záchrannou síť chudé a dělníky tvrdě zasáhne a vyvolá nepokoje ve městech. Jeho cla budou mít inflační charakter a nejvíce zasáhnou dělníky a chudé.

Diktátoři, kteří se nechají svrhnout, pak rozzlobí hlavní sociální skupiny a třídy ve společnosti jednu po druhé, přičemž se obklopí špinavě bohatými kumpány, kteří nakonec nemohou autokraty ochránit před rozsáhlým lidovým hněvem.

Spojené státy jsou mnohem organizovanější společností než šáhův Írán nebo kterýkoli z arabských států postižených arabským jarem. Skupiny, které vidí, jak jsou jejich zájmy pošlapávány, mají mnoho konexí, prostředků pro sebevyjádření a způsobů organizace. Byl bych šokován, kdyby sobotní shromáždění ustala. Naopak si myslím, že mohou být jádrem jednoho z nejvýznamnějších masových hnutí v Americe.

Obávám se jen, že lidé svou energii nasměrují na volby v polovině roku 2026 a na Demokratickou stranu a tam se zastaví. Demokraté jsou zkorumpovaní a nesou část viny za stav národa. Jakékoli lidové hnutí musí požadovat změnu nejen republikánské, ale i demokratické politiky.

Nepotřebujeme Clintonovy demokraty na místě MAGA. Potřebujeme americkou sociální demokracii. 

Jak by to mělo vypadat? Poslechněte si Bernieho Sanderse.

 

Celý text v angličtině ZDE

 

 

 

0
Vytisknout
1318

Diskuse

Obsah vydání | 11. 4. 2025