Přímé rozhovory mezi USA a Íránem již tuto sobotu
10. 4. 2025
Během pondělní schůzky prezidenta Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, která se uskutečnila na poslední chvíli, Trump oznámil, že se USA 12. dubna sejdou přímo s Íránem, aby jednaly o možné dohodě ohledně teheránského jaderného programu.
Před tímto prohlášením Írán prohlásil, že je ochoten vést s USA nepřímé rozhovory o možnosti opětovného vyjednání jaderné dohody. Když novináři požádali o bližší informace o těchto dosud nezveřejněných plánech na přímé setkání, které Teherán zatím nepotvrdil, Trump pouze zopakoval, že rozhovory budou probíhat na „téměř nejvyšší úrovni“ a „v sobotu“. Z pozdějších zpráv vyplynulo, že Washington bude na těchto jednáních zastupovat americký vyslanec Steve Witkoff, píší na webu Responsible Statecraft Safia Southey a Annelle Sheline.
Mezitím bylo oznámeno, že íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí uvedl, že půjde o nepřímé rozhovory v Ománu, a to prostřednictvím prostředníka.
„Všichni se shodují na tom, že uzavřít dohodu je lepší než udělat něco jiného,“ řekl Trump, čímž nepřímo narážel na možnost přímé americké vojenské akce proti Íránu, což je Netanjahuův dlouhodobý cíl. Nedávné nasazení amerických vojenských sil - především bombardérů B-2 na ostrově Diego Garcia a dalších vojenských prostředků ve východním Středomoří - naznačuje, že plánování pro případ nepředvídaných událostí je v plném proudu.
Izrael před jednáním vyjádřil obavy, že Washington by mohl znovu navázat s Teheránem spolupráci, aniž by získal dostatečné záruky ohledně omezení či ukončení jeho jaderného programu nebo omezení jeho regionálních aktivit, zejména v Sýrii a Libanonu. Netanjahuův tým údajně naléhal na užší koordinaci s administrativou ohledně možných červených linií a zároveň diskutoval o posílené spolupráci v oblasti protivzdušné obrany, včetně nedávných dodávek systémů THAAD a Patriot.
Během tiskové konference několik novinářů naléhalo na Trumpa, aby poskytl více informací o protekcionistické obchodní politice své administrativy, včetně 17% cel, která USA uvalily na izraelské zboží. Na otázku, zda by mohla být snížena, Trump dementoval odpověď: „Izraeli hodně pomáháme, dáváme mu čtyři miliardy dolarů ročně.“ Přiznal, že částka, kterou USA ročně posílají Izraeli, patří k nejvyšším. „O své přátele se staráme dobře,“ uzavřel.
Sedmnáctiprocentní clo, které Trumpova administrativa uvalila na izraelský vývoz, vyvolalo v izraelských hospodářských odvětvích všeobecné znepokojení. Dokonce i poté, co Izrael zrušil cla na americké zboží ve snaze vyhnout se Trumpovým clům, administrativa odmítla Izrael vyjmout. Izraelské výrobní sdružení odhadlo, že cla budou mít za následek každoroční pokles izraelského vývozu o 2,3 miliardy dolarů a také možnou ztrátu 18 000 až 26 000 pracovních míst.
Netanjahu přijel do Washingtonu s cílem zvrátit nebo alespoň zmírnit tuto politiku, zdůraznit dlouhodobou závislost Izraele na amerických trzích a symbolickou váhu reciprocity ve spojenectví; v tomto ohledu se mu zřejmě nepodařilo uspět.
Navzdory Trumpově neochotě zrušit cla se mezi Trumpem a Netanjahuem promítl o spojenectví, přičemž Trump lživě prohlásil, že „tento muž velmi usilovně pracuje na tom, aby dostal rukojmí ven, doufám, že je oceňován“, a to navzdory četným důkazům, že Netanjahu dává přednost bombardování Gazy před záchranou izraelských rukojmích. Netanjahu na to reagoval slovy: „Mám dobrého partnera“.
Ve svém úvodním projevu Netanjahu ujistil, že si přeje umožnit Palestincům opustit Gazu, čímž zopakoval Trumpův plán - odvysílaný během Netanjahuovy únorové návštěvy, kdy se stal prvním zahraničním lídrem, kterého Trump hostil v Bílém domě od své inaugurace - na odsun všech Palestinců z Gazy. Na rozdíl od nedávných zpráv Netanjahu prohlásil, že Izrael nebrání Palestincům v odchodu z enklávy.
Zdá se, že Netanjahu se snaží zmírnit svůj tón ohledně etnických čistek zdůrazňováním „dobrovolného“ odsunu. V tomto duchu nyní jeho vláda zřídila novou agenturu, která má pomoci usnadnit emigraci Palestinců, kteří si přejí opustit Gazu, zatímco jeho armáda rozšiřuje okupaci tohoto území, které ještě více ničí a činí jej neobyvatelným.
Netanjahuovo oznámení plánů na vytvoření takzvaného „Moragova koridoru“ na jihu Gazy - Izraelem kontrolované zóny, která má enklávu rozdělit - vyvolalo kritiku za institucionalizaci fragmentace pod záminkou zvýšení bezpečnosti. Zároveň zůstala situace na Západním břehu napjatá po zabití 14letého Amera Mohammada Saady Rabeeho, Palestince, kterého izraelské síly smrtelně postřelily při zásahu ve městě Bejt Rima, a také po zabití 15 humanitárních pracovníků izraelskými silami v Gaze.
Tyto incidenty znovu vyvolaly kontrolu politiky USA vůči vojenskému chování Izraele, zejména ve světle pokračujících transferů zbraní a stálé diplomatické podpory ze strany Washingtonu.
Podle nedávného průzkumu si 70% Izraelců přeje Netanjahuovo odstoupení. Ten se měl v pondělí a ve středu dostavit k jeruzalémskému okresnímu soudu kvůli své pokračující snaze vyhnout se trestnímu stíhání za korupci a podvody. Netanjahuova cesta do Washingtonu na poslední chvíli následovala po návštěvě Budapešti, která přiměla premiéra Viktora Orbána zahájit proces vystoupení Maďarska z Mezinárodního trestního soudu, aby se vyhnul své zákonné povinnosti zadržet Netanjahua jako hledaného válečného zločince.
Během brífinku se jeden z novinářů zeptal na reakci palestinských Američanů, kteří Trumpa volili, protože věřili, že ukončí válku v Gaze. „Byl bych rád, kdyby válka skončila,“ odpověděl Trump a dodal, že doufá, že se tak stane brzy, ale pak přešel k diskusi o americké bombardovací kampani proti Húsíům v Jemenu a také o svých plánech poskytnout Pentagonu bilionový rozpočet, který je největší v jeho historii. Otázka novináře zůstala bez odpovědi.
Celý článek v anglickém originále ZDE
Diskuse