EU zavede odvetná 25% cla na americké zboží od mandlí po jachty

9. 4. 2025

 
 
Dodala: „Tato protiopatření mohou být kdykoli pozastavena, pokud budou USA souhlasit se spravedlivým a vyváženým výsledkem jednání.“

Pro odvetná opatření hlasovaly všechny členské státy s výjimkou Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán patří k Trumpovým nejsilnějším stoupencům. „Taková opatření by způsobila další škody [evropské] ekonomice a občanům zvýšením cen. Jedinou cestou vpřed jsou jednání, nikoli odvetná opatření,“ napsal na sociální síti maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Rozhodnutí EU přišlo poté, co Čína oznámila, že od čtvrtka uvalí na veškeré americké zboží 84% cla, oproti dříve oznámeným 34 %.

Opatření EU jsou reakcí na americká cla na ocel a hliník, která v únoru oznámil americký prezident. EU si vybrala zboží, které lze snadno získat odjinud, zatímco některé cíle mají způsobit politickou bolest klíčovým republikánským státům.

Mezi cla patří americké sójové boby, které se hojně pěstují v Louisianě, domovském státě předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona.

Analýza uniklého seznamu celních kódů, kterou před hlasováním provedl server Politico, zjistila, že cla EU zasáhnou vývoz z republikánských států v hodnotě až 13,5 miliardy dolarů, včetně hovězího masa z Kansasu a Nebrasky, cigaret z Floridy a dřevěných výrobků ze Severní Karolíny, Georgie a Alabamy.

Komise uvedla, že druhá fáze reakce EU - odvetná opatření v reakci na cla na automobily a rozsáhlá „reciproční cla“ oznámená 2. dubna - bude předložena „počátkem příštího týdne“.

EU čelí výzvám, aby se v budoucnu odvetná opatření zaměřila na americké technologické firmy nebo banky, což je silný, ale politicky výbušný cíl, protože USA mají s EU přebytek obchodu v odvětvích služeb ve výši 109 miliard eur.

Vedoucí úřednice Komise pro regulaci v oblasti technologií Henna Virkkunenová potvrdila, že se připravují další opatření, ačkoli na otázku týkající se cílení na americké technologické společnosti přímo neodpověděla. „Nechceme cla, chceme vyjednávat,“ řekla. „Samozřejmě, když je to potřeba, musíme také chránit náš průmysl a pro naše občany a v současné době připravujeme i tato opatření.“

Od středy, kdy vstoupila v platnost rozsáhlá „reciproční cla“, se Trumpova cla týkají přibližně 70 % vývozu EU do USA, tedy zboží v hodnotě 382 miliard eur.

Komisař EU pro obchod Maroš Šefčovič na začátku týdne uvedl, že EU „nehodlá jít cent za cent, nebo dolar za dolar“, pokud jde o odvetná opatření na zboží. Představitelé EU připouštějí, že možnosti odvetných cel, která by byla pro Evropany relativně bezbolestná, se zužují. Tento týden EU upustila od plánů zaměřit se na bourbon po lobbování ze strany zemí produkujících nápoje - Francie, Itálie a Irska, které se obávaly, že jejich vinařský a lihovarnický průmysl bude zasažen Trumpovou hrozbou 200% odvetných cel.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v pondělí prozradila, že Bílému domu nabídla obchodní dohodu „nula za nulu“. S nabídkou vystoupila poté, co miliardář a Trumpův poradce Elon Musk o víkendu na znamení nesouhlasu s administrativou uvažoval o nulových clech mezi EU a USA.

Nabídka nulových cel na automobily a průmyslové zboží byla poprvé učiněna 19. února, kdy se Šefčovič setkal se svým americkým protějškem Howardem Lutnickem, ale tato myšlenka pochází z předchozí snahy přesvědčit Trumpa, aby v roce 2018 od cel upustil.