Obchodní válka mezi USA a Čínou: Eskalace, deeskalace, eskalace?

28. 4. 2025

Trumpovo veřejné zmírnění postoje je nadějným signálem, protože celní konfrontace by mohla velmi snadno přerůst v nenapravitelný rozkol mezi Spojenými státy a Čínou a nakonec vyústit v rozsáhlé násilí. Na cestě však stojí významné překážky a obě strany již podnikly kroky, které podkopávají možnost deeskalace. Bez ohledu na to, jak se vyvine situace s celními sazbami, pokud se Trumpově administrativě podaří přimět významné třetí země, aby vyloučily Čínu ze svých ekonomik, konflikt se pravděpodobně vymkne kontrole.

Komentátoři se pomalu začínají soustředit na nebezpečí konfliktu mezi USA a Čínou. Mnozí z nich se stali příliš sebejistými, protože konflikt se stal běžným jevem a zdálo se, že se omezuje na malá nepřátelská opatření a prázdné diplomatické diskuse. Všechna pozornost se soustředila na Trumpovy konflikty se spojenci, jeho celní kampaň proti celému světu a útoky na liberální instituce v domácí politice.

Nyní však stojíme v okamžiku akutního nebezpečí. Na pozadí dlouholetého narůstání ekonomických, vojenských a ideologických napětí obchodní válka může vyvolat eskalační dynamiku ve všech oblastech americko-čínských vztahů.

Již za první Trumpovy a Bidenovy administrativy docházelo k postupnému formování protichůdných geopolitických bloků. Bidenova konsolidace a systematizace Trumpovy exkluzivní politiky vůči Číně přesvědčila čínské vedení o neochvějném nepřátelství USA vůči čínským zájmům. Trump pak sestavil svou vládu z rozhádaného týmu odborníků na národní bezpečnost a mezinárodní ekonomiku, jehož jediným společným bodem byla nutnost konfrontace s Čínou.

Trump sám však nabídl naději na uniknutí zničujícímu mezinárodnímu konfliktu. Jeho nadšení pro uzavírání dohod, obdiv k Si Ťin-pchingovi a nepřátelství vůči dogmatům americké nadřazenosti, které oživily Bidenovu administrativu, vytvořily prostor pro odklon od trajektorie směřující k trvalému nepřátelství. Peking tyto možnosti rozpoznal a od okamžiku Trumpova volebního vítězství začal neformálně nadhazovat nápady, co by Čína mohla nabídnout Trumpovým prioritám, hledat spolehlivé spojení v Trumpově notoricky nestabilním vnitřním kruhu a zjišťovat, jak by mohl být strukturován proces vyjednávání.

Největší překážkou nebyl Trumpův tým, který si podmanil poslušností, ale jeho touha podmanit si i Čínu.

Místo aby reagoval na snahu Pekingu o dialog, Trump na začátku února uvalil na Čínu 10 % clo s tím, že se jedná o trest za nepřímou účast Číny na obchodu s fentanylem. Média se zaměřila na ještě vyšší sankční cla uvalená na Kanadu a Mexiko, která však byla rychle stažena, zatímco cla na Čínu zůstala v platnosti. Trump zopakoval stejný postup na začátku března, kdy opět ušetřil Kanadu a Mexiko a cla na Čínu zvýšil o dalších 10 %.

Čína na obě kola reagovala značnou zdrženlivostí a stále se snažila zachovat prostor pro jednání. Již za Bidena začala Čína spolupracovat na omezení dovozu fentanylu, takže čínští představitelé byli skeptičtí, že se jedná o skutečný problém. Peking se s rostoucí naléhavostí snažil zjistit, co Trump vlastně chce. Odpověď však nepřišla.

Poté přišla „osvobozenecká“ cla, která zvýšila cla na čínské zboží o 34 %, a Peking zásadně změnil svůj přístup. Čínští představitelé zřejmě dospěli k závěru, že Trump chce pouze demonstrovat svou moc tím, že ponižuje Čínu, stejně jako to udělal s Kanadou, Kolumbií nebo Ukrajinou. To je zřejmé z opakovaných podmínek Číny pro jednání: „Musí probíhat na základě vzájemného respektu a suverénní rovnosti.“

Celá legitimita a ideologie zahraniční politiky Komunistické strany Číny je založena na tvrzení, že Čínu přetvořila, aby se konečně mohla vymezit proti plenění ze strany zahraničních mocností. Z tohoto základu vychází důraz čínských diplomatů na respektující zacházení, který se často projevuje v přísném dodržování diplomatického protokolu a ostré antipatii vůči pokusům USA diskreditovat Čínu.

I když Trump zvažuje možnost snížení drtivých celních sazeb, které na Peking uvalil, i nadále tvrdí, že o to musí požádat Čína. „Čína chce dohodu. Jen neví, jak na to,“ řekl Trump krátce poté, co zahodil šanci na jednání a přerušil ekonomické vztahy.

V posledních dvou týdnech on a jeho blízcí poradci, jako je ministr financí Scott Bessent, opakovaně vyjádřili podobné názory. Čína v reakci na to projevila ochotu k jednání, ale trvá na tom, že nebude vyjednávat pod nátlakem. Čína také požaduje jasný postup jednání a určitý rámec agendy ze strany Spojených států. Nedávno čínské ministerstvo obchodu navrhlo, že Trump by mohl vyřešit patovou situaci zrušením všech „jednostranných celních opatření“.

Zatímco se obě strany veřejně obviňují z obchodních praktik, v pozadí se obě ubírají nejnebezpečnějším možným směrem: donutit zbytek světa, aby si vybral jednu ze dvou možností. V jednáních s dalšími zeměmi, které byly terčem „dne osvobození“, Trumpova administrativa požaduje, aby přerušily ekonomické vztahy s Čínou. Čína reagovala tvrzením, že ostatní země by byly krátkozraké, kdyby uzavřely dohody s tyranem, a slíbila „rovnocenná protiopatření“ proti každé zemi, která obětuje čínské zájmy jako cenu za přístup do Spojených států.

Nyní jsme uvízli v absurdní situaci, kdy se dva nejmocnější světoví lídři chovají jako děti, které se chtějí usmířit, ale trvají na tom, aby první krok udělal ten druhý. Čím déle bude tato patová situace trvat, tím menší je šance, že se vyhneme eskalaci konfliktu.

 

Celý článek v angličtině ZDE