Haaretz: V Izraeli skandujeme "Nikdy více", zatímco umírá množství dětí
29. 4. 2025
Výzkumem holocaustu se zabývám už asi 40 let. Ani v nejhorších nočních můrách jsem si nepředstavoval, že židovský stát bude bombardovat hladovějící děti, píše Daniel Blatman
Dne 18. března Izrael obnovil své útoky na pásmo Gazy poté, co upustil od svého závazku vyjednat s Hamásem druhou fázi dohody o příměří.
Při brutálním a vražedném náletu, který byl výjimečný i v kontextu řady hrůz pokračujícího masového vraždění nevinných lidí v Gaze, zahynulo více než 400 Gazanů, z nichž naprostá většina byly děti, ženy a další bezbranní civilisté. Mezi stovkami obětí byla i Nesreen Abdu (32 let), její děti Ubaida (17 let), Omar (14 let) a Layan (9 let) spolu s vnoučaty Siwarem (1,5 roku) a Mohammedem (5 měsíců).
Rami Abdu, bratr Nesreen, se vydal do nemocnice, aby zjistil, co se stalo jeho příbuzným. Ve své výpovědi popsal hrůzu: „Nemocniční chodba byla řekou krve, v níž jsem viděl čtyři těla zabalená do krví nasáklých modlitebních koberečků. Snažil jsem se identifikovat Nesreen podle jejího copu, ale ten byl spálený. Záchranáři sbírali zbytky částí těl pomocí plastových rukavic a hliníkové fólie. Nebyl tam jediný pytel na mrtvoly, který by nepoužili.“
Abdu pohřbil své blízké v hromadném hrobě poblíž hřbitova ve čtvrti Sheikh Radwan ve městě Gaza.
Ve stejný den, který se zapíše do židovských dějin jako věčná ostuda, přišla o své děti další žena. Nacházeli se v Muwasi, oblasti, kterou Izrael vyhlásil za humanitární zónu. Letecký útok začal brzy ráno. Dvaatřicetiletá matka a čtyřiatřicetiletý otec tam byli evakuováni z Deir al-Balah a spali ve stanu, který si pronajali za pět šekelů (1,35 USD) na noc. V noci během bombardování byli jejich synové Bassan a Ayman zraněni střepinami. Během 40 minut zemřeli na vnitřní krvácení.
„Moje děti zemřely hladem,“ řekla matka. Byla převezena do nemocnice a tam se zhroutila nad těly svých dětí. Lékařský personál vypověděl, že děti trpěly těžkou podvýživou. Bassan vážil v době smrti 14 kilogramů a Ayman 12 kilogramů. Od té doby bombardování a hladovění pokračovalo. Počet mrtvých od 18. března vzrostl na více než 1 600.
Výzkumem holocaustu se zabývám již asi 40 let. Přečetl jsem nespočet svědectví o nejhorší genocidě židovského národa a dalších obětí. Ani v nejděsivějších nočních můrách jsem si nepředstavoval realitu, v níž budu číst svědectví o masovém vraždění prováděném židovským státem, která mi svou mrazivou podobností připomínají svědectví z archivu Jad Vašem.
Válka v Gaze, která se ve své současné fázi stala nevybíravým vražděním nevinných, vynáší do popředí zájmu veřejnosti i mimořádné hrdiny. Nemám na mysli jedince, kterým takové uznání každý večer uděluje televize a které bývalý premiér Naftali Bennett, označil za „národ lvů“. Skutečnými židovskými hrdiny jsou dnes ti, kdo přežili zajetí Hamásu, a jejich rodiny, které neztratily vrozenou lidskost a lpí na humanitárních hodnotách a solidaritě.
Jedním z takových hrdinů byl Marek Edelman (1919-2009), jeden z velitelů povstání ve varšavském ghettu. Edelman, člen socialistického Bundu v Polsku, zazněl vzácně a jasně, když se důrazně postavil proti izraelským činům na územích, zejména v Gaze, a zároveň vyjádřil ostrou kritiku nad využíváním památky holocaustu k ospravedlnění násilí a útlaku. Edelman, který přežil hrůzy nacistické okupace Polska a byl svědkem likvidace židovské komunity ve varšavském ghettu, považoval izraelské využívání památky holocaustu za manipulaci s morálkou, která poškozuje autenticitu univerzálního poučení, jež je třeba si z něj vzít.
Podle jeho názoru Izrael proměnil příběh obětí a přeživších v politický přínos a zneužil jej k ospravedlnění útlaku Palestinců. Ve svém známém prohlášení uvedl: „...: „Být židem znamená být vždy na straně utlačovaných, nikdy na straně utlačovatelů.“ Podle něj není možné opírat se o památku holocaustu a zároveň páchat činy, které se ve své podstatě neliší od zločinů, jež byly spáchány na židech. Během války v Kosovu v roce 1999 řekl: „Když jsou lidé vyvražďováni, nesmíme stát stranou a nic nedělat. I když nemůžete zastavit vraždění všude - jste povinni pokusit se ho zastavit tam, kde to jde.“ Prezident Bill Clinton se na Edelmana odvolával, když vysvětloval své rozhodnutí vyslat letadla k zastavení tamní války.
Edelman varoval před pokrytectvím Izraele, který se ohání heslem „už nikdy více“, zatímco uvaluje na Gazu dlouhodobé obléhání a rozsévá tam zkázu. Měl tehdy na mysli období před 7. říjnem 2023.
Neváhal také kritizovat vraždění nevinných lidí Palestinci v rámci druhé intifády. V otevřeném dopise palestinskému vedení upozorňoval, že ubližování nevinným lidem, byť ve jménu spravedlivé věci národního osvobození, je z morálního hlediska nepřijatelné. Bojovníci za ghetto podle něj nikdy nepomysleli na to, že by ubližovali civilistům.
Diskuse