Kartely jsou špatné, ale nejsou to „teroristé“

28. 8. 2025

Minulý týden Pentagon vyslal tři torpédoborce s řízenými střelami, aby zabránily operacím drogových kartelů u pobřeží Jižní Ameriky, čímž dal americkému námořnictvu bezprecedentní pravomoc v boji proti drogám a předznamenal potenciální vojenské střetnutí s venezuelským prezidentem Nicolasem Madurem, který je hledán Spojenými státy za narkoterorismus. Tento vývoj odráží i prezident Trump, který údajně usiluje o povolení nasadit americké vojenské síly proti drogovým kartelům v Mexiku.

Tyto snahy nejsou ničím novým. Trump a Republikánská strana stále častěji volají po vojenském zásahu USA proti mexickým drogovým kartelům pod záštitou boje proti terorismu. Během svého prvního funkčního období Trump vážně zvažoval útoky na drogovou laboratoř v Mexiku, což se podařilo zastavit tehdejšímu ministru obrany Marku Esperovi.

V nové Trumpově administrativě však žádné takové zábrany neexistují a rétorika se postupně posunula směrem k aktivaci speciálních operací USA. Během rozhovoru pro Fox News v listopadu oznámil nastupující pohraniční zmocněnec Tom Homan, že „prezident Trump využije veškerou sílu speciálních operací Spojených států, aby kartely zničil“.

Pokud je to skutečně směr, kterým se administrativa chce ubírat, zdá se, že podniká kroky k realizaci svých plánů, počínaje výkonným nařízením z prvního dne, které kartely označilo za zahraniční teroristické organizace – a tím otevřelo Pandořinu skříňku potenciální právní pravomoci k použití vojenské síly. Při podpisu nařízení prezident Trump uznal: „Lidé to chtějí udělat už roky.“ A když byl dotázán, zda nařídí americkým speciálním silám, aby vtrhly do Mexika a „eliminovaly“ kartely, Trump odpověděl tajemně: „Mohlo by se to stát... už se staly podivnější věci.“

Výkonný příkaz potvrzuje, že drogové kartely „působí jak uvnitř, tak vně Spojených států... a představují neobvyklou a mimořádnou hrozbu pro národní bezpečnost, zahraniční politiku a ekonomiku Spojených států.“ Vyhlašuje národní stav nouze podle zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích. Specifičnost „uvnitř i vně“ USA v kombinaci s vyhlášením národního stavu nouze je možná prvním krokem k širšímu využití výkonné moci k nasazení vojenských sil v protidrogových operacích nejen v Mexiku, ale potenciálně i ve Spojených státech.

Trumpova administrativa již testuje meze zákona Posse Comitatus, který prezidentům brání využívat armádu jako domácí policejní sílu tím, že se odvolává na sporné pravomoci k nasazení Národní gardy a aktivních vojsk během protestů proti ICE v Kalifornii a nejnověji k vyhlášení „krizového stavu v oblasti kriminality“ ve Washingtonu, D.C., čímž federalizuje policejní síly a nasazuje vojáky k hlídkování v ulicích tohoto okresu. Zprávy z tohoto týdne naznačují, že administrativa se chystá učinit totéž v Chicagu.

Námořní operace v Jižní Americe jsou pravděpodobně jen začátkem. Pokud by se americká armáda zapojila do operací v Mexiku, nejpravděpodobnějšími silami, které by operaci provedly, by byla task force spadající pod 7. skupinu speciálních sil americké armády, jejíž kompetence zahrnuje Střední a Jižní Ameriku, nebo specializovaná task force pod společným velitelstvím speciálních operací.

Historicky, stejně jako minulé vlády, byl Trump nakloněn k využívání speciálních operačních sil jako svého standardního řešení problémů. Hegseth tuto tendenci zesílil, když na květnovém průmyslovém fóru poznamenal, že využívání speciálních operačních sil na příkaz prezidenta se v posledních třech letech exponenciálně zvýšilo a bude pokračovat, a slíbil výrazné zvýšení financování Velitelství speciálních operací USA.

Na základě obou povolení k použití vojenské síly (2001, 2002) k boji proti globálnímu terorismu měli poslední prezidenti, včetně Trumpa, neuvěřitelnou pravomoc jednostranně nasadit americké vojenské síly v případě krizí nebo jiných mimořádných událostí bez souhlasu Kongresu. Vzhledem k relativně malému počtu vojáků a schopnosti plnit cílené a krátkodobé mise (což vytváří příznivý dojem omezeného vojenského zapojení) jsou speciální operační síly často preferovány.

Perspektiva použití vojenské síly v protidrogových operacích pod záštitou boje proti terorismu je však nejen právně sporná, ale také doktrinálně neopodstatněná. Ministerstvo obrany definuje terorismus jako „nezákonné použití násilí nebo hrozbu násilím, často motivované náboženskými, politickými nebo jinými ideologickými přesvědčeními, s cílem vyvolat strach a donutit vlády nebo společnosti k dosažení záměrů, které jsou obvykle politické“. S tím souvisí i definice terorismu podle FBI. Neexistují však žádné důkazy o tom, že problém nelegálních drog v Americe je poháněn něčím jiným než snahou o zisk ze strany různých zločineckých organizací a jednotlivců – podněcovanou touhou a poptávkou po nelegálních drogách ze strany milionů Američanů, kteří je konzumují. Proto americký problém s drogami, jakkoli je znepokojivý, nesplňuje vlastní definici terorismu Spojených států.

Ačkoli kartely páchají zlovolné činy, které odpovídají aktivitám teroristických organizací – jako je používání násilí a zastrašování civilního obyvatelstva, vládních úředníků, armády a orgánů činných v trestním řízení –, hlavní motivace drogových kartelů není ze své podstaty politická, náboženská ani ideologická. Je spíše finanční. Stejně jako mnoho jiných kategorií trestné činnosti musí i nelegální drogová činnost zůstat v kompetenci orgánů činných v trestním řízení a jakékoli podkopávání autority vlády ze strany drogových kartelů se děje hlavně v zájmu zajištění zisku.

To je velmi důležité rozlišení při zvažování nasazení amerických vojáků. Během „války proti teroru“ prováděly americké síly protidrogové operace na celém Středním východě. Byl jsem přímo zapojen do protidrogových aktivit proti ISIS-K jako součást speciální operační jednotky v Afghánistánu. ISIS však prováděl tyto operace za účelem přímého financování teroristických aktivit směřujících k záměrnému, ideologicky a politicky motivovanému cíli svrhnout různé vlády.

Stejně důležité je, že mexická vláda jasně dala najevo, že nasazení amerických vojenských sil na území Mexika není žádoucí ani vítané a bylo by považováno za porušení suverenity Mexika. Mexiko již spolupracuje s federálními orgány USA v boji proti drogovým kartelům.

Místo nasazení speciálních jednotek k provádění činností, která by pravděpodobně vedla k plnohodnotnému protipovstaleckému konfliktu v Mexiku – s přímým zapojením amerických sil – bychom měli raději posilovat dlouhodobá partnerství v oblasti vymáhání práva. To by bylo z právního hlediska nejvhodnější a strategicky nejrozumnější řešení - rovněž pak z diplomatického hlediska i hlediska regionální bezpečnosti.

 

Celý text v anglickém originále ZDE