V českých volbách zvítězil populista a skeptik proti Ukrajině

6. 10. 2025

čas čtení 6 minut

Pokud se bývalému premiérovi Andrejovi Babišovi podaří sestavit vládu a vrátit se do své funkce, bude představovat dalšího konzervativce napodobujícího úspěch Donalda Trumpa.

Nacionalistický populista Andrej Babiš zaznamenal rozhodující vítězství v parlamentních volbách v České republice, které se konaly o víkendu. Po téměř dokončeném sčítání hlasů získala strana ANO bývalého premiéra Andreje Babiše téměř 35 % hlasů, zatímco koalice Spolu současného premiéra Petra Fialy obsadila druhé místo s přibližně 23 % hlasů.

Vítězství ANO překonalo předvolební průzkumy, které předpokládaly rozdíl asi deseti procentních bodů.

Tyto volby kopírovaly vzorec, který byl k vidění v nedávných volbách v Rakousku, Polsku a Rumunsku, kde pravicoví populisté napodobující úspěch Trumpa využili ekonomické a sociální nespokojenosti, suverenistické výzvy vůči EU, migračních toků a únavy z Ukrajiny, aby získali podporu a někdy i moc. Tyto události v celé Evropě byly nazvány Trumpovou evropskou revolucí, píše na webu Responsible Statecraft Molly O´Neall.

Silný výsledek ANO naznačuje, že varování středopravicového premiéra Fialy, prezidenta Petra Pavla a sympatizujícího evropského tisku ohledně škodlivé role ruských dezinformací nedokázalo posunout ručičku zpět směrem k dosavadnímu mainstreamu. Babiš se sám označuje za „trumpistu“.

Babiš není zastáncem odchodu z EU nebo NATO, ale je proti vyzbrojování Ukrajiny a závazku NATO zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP. Otázka migrace není pro populistickou pravici v Česku tak důležitá jako ve Francii, Německu nebo Maďarsku. Země však poskytla útočiště mnoha Ukrajincům, což někteří voliči vzhledem k přísné fiskální politice Fialovy vlády vnímají jako zátěž.

Spolu s maďarským premiérem Viktorem Orbánem založil Babiš po loňských evropských volbách v Evropském parlamentu pravicově populistickou frakci Patrioti Evropy. Další dvě české strany, které Babiše široce podporují, Strana svobody a přímé demokracie (SPD) a Motoristé sobě, skončily s 7,9 % a 6,8 % hlasů. Obě strany jsou euroskeptické a patří k Patriotům Evropy. SPD vyzvala k referendu o setrvání České republiky v EU a NATO.

Babiš slíbil zvýšit sociální výdaje a je připraven vzdorovat omezením EU v oblasti fiskálních deficitů. Rovněž se staví proti migrační politice EU a směrnicím EU v oblasti klimatu.

Bezpečnostní otázky v kampani

Prezident Petr Pavel, bývalý generál NATO, je horlivým zastáncem evropského konsensu ohledně Ukrajiny a zbrojní kampaně NATO. Jeho významným přínosem bylo vedení iniciativy EU zaměřené na globální nákup dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu. Babiš naznačil, že by mohl zrušit nebo upravit účast České republiky v tomto programu.

Pavel se zdá být připraven jmenovat Babiše, ale naznačil, že by se postavil proti jakékoli roli SPD ve vládní koalici, protože je otevřená vystoupení z EU a NATO. V projevu z 1. října Pavel vyzval voliče, aby odmítli ruské pokusy přivést střední Evropu zpět pod ruský vliv.

Toto rozhodující vítězství ANO zvyšuje pravděpodobnost jmenování Babiše, ale Pavel se zavázal prošetřit střety zájmů vyplývající z Babišových rozsáhlých obchodních aktivit. Indicie o ruském vměšování prostřednictvím TikToku a dalších sociálních médií by také mohly zdržet sestavení nové vlády.

Kritici popisovali Babiše jako přinejlepším samolibého ohledně potenciální hrozby Ruska pro evropské členy NATO po vpádech dronů do Polska a Rumunska a porušení estonského vzdušného prostoru ruskými vojenskými letadly.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že drtivá většina českých občanů upřednostňuje vyjednané urovnání války na Ukrajině, i kdyby to znamenalo postoupení území. Je velmi nepravděpodobné, že by tyto měnící se postoje byly vysvětlitelné výhradně ruskými vlivovými operacemi. Dva politicky aktivní bývalí čeští prezidenti, Václav Klaus (2003–2013) a Miloš Zeman (2013–2023), jsou zapálení euroskeptici a nejsou nadšenými příznivci Ukrajiny.

Centristická koalice složená ze stran Spolu, STAN a Piráti by získala pouze 42 % hlasů. Babiš prohlásil, že dává přednost samostatnému vládnutí s menšinou křesel a bude hledat pouze ad hoc podporu od jiných stran. Zda to bude proveditelné, závisí na podmínkách, které Pavel bude požadovat výměnou za jmenování Babiše předsedou vlády. Jeho dva potenciální koaliční partneři – SPD a Motoristé – jsou více proti EU a Ukrajině než on sám. Pavel naznačil, že členství v EU a NATO považuje za základní důvod existence České republiky.

Důsledky: Kohabitační vláda, nebo patová situace

Soužití prezidentů a premiérů z protichůdných stran prověří instituce v Česku, stejně jako se to již děje v Polsku. Prezidenti v obou zemích mají určitou moc formovat zahraniční a bezpečnostní politiku. Polský prezident Karol Nawrocki je nacionalistický populista, který žije v napjatém soužití s proevropským a proukrajinským liberálním premiérem Donaldem Tuskem. Situace, která se vyvíjí v Česku, bude mít opačné role.

Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko budou nyní mít část nebo veškerou moc v rukou nacionalistických populistů. To může vést k oživení spolupráce těchto čtyř zemí v rámci Visegrádské skupiny, která bude prosazovat společný suverénní pohled polského Nawrockiho, maďarského Orbána, slovenského Fica a českého Babiše. To by mohlo způsobit problémy Bruselu a Ukrajině.

Babiš si bude muset Pavla usmířit, aby získal funkci předsedy vlády. Ačkoli Orbána obdivuje a má ho rád, zdá se, že bude spíše následovat opatrnější přístup italské Georgie Meloniové vůči EU, než aby se připojil k Orbánově vysoce riskantní výzvě vůči EU a otevřené opozici vůči evropským ambicím Ukrajiny.

Celý text v angličtině ZDE