Polovina Evropanů označila Trumpa za nepřítele EU a vidí "vysoké riziko" války s Ruskem

5. 12. 2025

Evropa na to však není připravena a od Spojených států není moc důvodů očekávat pomoc. Téměř polovina Evropanů vnímá Donalda Trumpa jako nepřítele. To dokládají výsledky průzkumu zveřejněného ve čtvrtek ve francouzském magazínu o mezinárodních vztazích Le Grand Continent.

Z téměř 10 000 dotazovaných v devíti zemích EU označilo 48 % Trumpa za "nepřítele Evropy". Odhady se pohybovaly od 62 % v Belgii po 19 % v Polsku. Postoje k Trumpovi se podle Jean-Yvesa Dormagena, profesora politologie a zakladatele průzkumné služby Cluster17, přitvrzují: mnohem méně lidí nyní označuje Trumpa za "ani přítele, ani nepřítele" než v prosinci 2024, a "na celém kontinentu je trumpismus jasně vnímán jako nepřátelská síla".

Současně relativní většina (51 %) považuje riziko otevřeného ozbrojeného střetu s Ruskem v nadcházejících letech za vysoké a 18 % za velmi vysoké. Takový výsledek "by byl ještě před několika lety nemyslitelný a signalizuje změnu veřejného mínění v Evropě, kde je možnost přímého konfliktu na kontinentu nyní široce uznávána v novém geopolitickém režimu," poznamenal Dormagen.

Průzkum byl proveden na konci listopadu v Belgii, Chorvatsku, Francii, Německu, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku a Španělsku.

Již druhý rok po sobě mluví evropští vojáci, zpravodajští důstojníci a politici o začátku předválečného období a možném ruském útoku před koncem tohoto desetiletí. Vladimir Putin řekl, že nechce válku s Evropou, ale pohrozil jí úplným zničením, pokud k ní dojde. Po něm Dmitrij Medveděv, který tradičně pronáší nejkrvavější výroky, slíbil vrátit devizové rezervy zmrazené v Evropě "prostřednictvím skutečných reparací placených poraženými nepřáteli Ruska". Ramzan Kadyrov řekl, že nikdo nebude "stát na ceremoniích" s Evropany a že se "okamžitě dobrovolně omluví" v případě vojenského konfliktu s Ruskem.

Okupační armádě na Ukrajině trvalo 20 měsíců, než postoupila 40 km z Avdijivky do Pokrovska, který se snaží obsadit od loňského srpna a nyní se jí podařilo obsadit jen částečně, píše George Barros, vedoucí ruské skupiny v Institutu pro studium války, ve sloupku v The Washington Post.

Podle průzkumu se lidé na kontinentu obávají, navzdory rétorice lídrů, investicím do obrany a posilování evropských armád, že jejich země stále nejsou připraveny na válku. Podle 69 % respondentů je jejich země "málo schopná" nebo "vůbec" schopná bránit se proti ruské agresi. Francie je nejsebevědomější, ale i tam jen 44 % věří, že je země připravena na vojenský střet.

"Evropa nejenže čelí rostoucím rizikům, ale prochází také transformací v historické, geopolitické a politické oblasti," uvádí Dormagen. "V širším kontextu se Evropa jeví jako úzkostná, hluboce si uvědomuje svou zranitelnost a má potíže vytvořit si pozitivní pohled do budoucna."

Zdroj v angličtině: ZDE