Británie: Vláda se omluví obětem násilných adopcí

18. 6. 2026

 

Phillipsonová se tak vyjádřila v návaznosti na dřívější zprávu výboru, která uváděla, že formální a veřejná omluva je nezbytná k nápravě veřejného záznamu a ke zmírnění břemene, které pociťují mnohé matky i adoptované osoby.

Výbor vyzval ministry, aby se předběžně zavázali k omluvě a co nejrychleji začali spolupracovat se skupinami přeživších na jejím znění.

Ve svém úvodním projevu k poslancům Phillipsonová řekla: „Vím, že vy i výbor budete chtít slyšet, že tato vláda velmi brzy jménem státu přednese úplnou omluvu všem, kteří byli v Anglii postiženi historickými případy nucené adopce.

„Premiér se k tomuto hanebnému období naší historie vyjádří podrobněji a zdůrazní závažnost toho, co se stalo. Ale zde a nyní mi dovolte říci všem postiženým: dostanete omluvu, kterou si tak hluboce zasloužíte.“

V letech 1949 až 1976 bylo v Anglii a Walesu v důsledku kultury "hanby obklopující těhotenství mimo manželství" odňato svobodným matkám odhadem 185 000 dětí a dáno k adopci.

Většinu domovů pro matky s dětmi, kam byly těhotné ženy posílány k porodu, provozovaly náboženské organizace. Charitativní organizace a místní úřady se podílely na financování těchto umístění a hledání adoptivních rodičů.

Vlády Walesu a Skotska se v roce 2023 oficiálně omluvily za praktiky nucených adopcí a hlava katolické církve v Anglii a Walesu vydala omluvu v roce 2016.

Irsko a Austrálie zavedly programy finanční kompenzace poté, co se omluvily za nucené odebírání dětí svobodným matkám.

Aktivisté, kteří se již desítky let zasazují o to, aby se na nespravedlnost nucených adopcí vrhlo světlo, uvítali slib vlády, že se plně omluví, a vyzvali k podpoře těch, kteří v důsledku toho utrpěli.

Sally Ells, jedna ze spoluzakladatelek hnutí Adult Adoptee Movement, řekla: „Doufáme, že se omluva stane skutečností a přinese nápravu všem, kteří to přežili. Na nás všechny to mělo celoživotní dopady. Adoptovaným byla vymazána jejich identita. Byla nám odebrána naše lékařská a rodinná anamnéza.

„Po adopci jsme neměli žádnou ochranu. Existuje značný počet adoptovaných, kteří ve svých adoptivních rodinách trpěli špatným zacházením. Požádali jsme o specializovanou podporu v oblasti duševního zdraví a lepší přístup k adopčním záznamům.

„Požádali jsme také o zapojení dospělých adoptovaných do budoucího tvorby politiky v oblasti adopce, protože jsme to prožili na vlastní kůži. Víme, v čem spočívají úskalí.“

Diana Defriesová, předsedkyně Hnutí za omluvu za adopci, řekla: „Každá omluva musí mít správnou strukturu. Jde o převzetí odpovědnosti, uznání způsobené újmy a ochotu s tím něco udělat.“

Defriesová, které bylo 16 let, když byla její dcera násilně dána k adopci, dodala: „Žádná částka peněz nenapraví to, co se mi stalo, ani ten chaos, ve kterém jsem poté zůstala.“ Místo toho vyzvala k investování peněz do podpůrných služeb.

Emily Frithová, výkonná ředitelka organizace Adoption UK, dodala: „Toto uznání přichází s velkým zpožděním a je výsledkem dlouholeté kampaně postižených. Omluva bez konkrétních kroků však nestačí. Dospělí adoptovaní lidé i nadále čelí překážkám v přístupu k terapii, při pátrání po biologických příbuzných a při získávání rodných a zdravotních záznamů.

„Vláda nyní musí proměnit slova v činy prostřednictvím smysluplného odškodnění, jasné odpovědnosti ministerstev a závazku zapojit adoptované osoby do utváření politik, které se jich týkají.“

Zpráva společného výboru britské vlády pro lidská práva z roku 2022 doporučila ministrům, aby se omluvili svobodným ženám, které byly „donuceny“ k nechtěným adopcím.

V reakci na tuto zprávu se tehdejší konzervativní vláda „jménem společnosti“ omluvila za způsob, jakým bylo s těmito ženami zacházeno, ale formální omluvu nepovažovala za vhodnou, „protože stát tyto praktiky aktivně nepodporoval“.

Zdroj v angličtině ZDE