Trump uvalil nová cla na Velkou Británii, EU a desítky dalších obchodních partnerů

24. 7. 2026

 

V rámci nejnovějšího pokusu o prosazení agresivní obchodní politiky navzdory námitkám Nejvyššího soudu USA uvalil prezident cla ve výši 10 % až 12,5 % na desítky zemí, včetně Velké Británie, Mexika, Kanady, Austrálie, Indie, Číny a 27 zemí tvořících Evropskou unii. Tato opatření v podstatě nahrazují plošné 10% clo, které Trump uvalil v únoru, hned poté, co Nejvyšší soud prohlásil, že mnohá z jeho dřívějších cel byla nezákonná.

Nejnovější cla, která ve čtvrtek pozdě večer oznámil americký obchodní zástupce Jamieson Greer, spadají pod paragraf 301 Obchodního zákona z roku 1974, který je zaměřen proti zemím, které využívají nucenou práci. Trump již v únoru, hned po oznámení rozhodnutí Nejvyššího soudu, prohlásil, že jeho administrativa prošetří nekalé obchodní praktiky s cílem uvalit trvalá cla.

„Spojené státy mají zákaz dovozu výrobků získaných nucenou prací již téměř sto let a důsledně jej prosazují; je nejvyšší čas, aby naši obchodní partneři učinili totéž,“ uvedl Greer v prohlášení. „Povzbuzuje mě, že někteří obchodní partneři rychle přijali zákazy dovozu výrobků získaných nucenou prací, a těším se na zajištění jejich účinného prosazování.“

Austrálie a Brazílie označily nová cla za neopodstatněná a uvedly, že se budou snažit o jejich zrušení, zatímco norský ministr zahraničí prohlásil, že pro nová cla neexistuje žádný základ.

Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová uvedla, že Unie bude od Washingtonu požadovat vysvětlení, a dodala, že Unie dodržela závazky vyplývající z transatlantické obchodní dohody uzavřené v loňském roce a nová cla vnímá jako šok.

Kanada, jeden z největších obchodních partnerů USA, okamžitě reagovala, že „by neměla být terčem těchto opatření“, a dodala, že je lídrem v boji proti dovozu zboží vyrobeného za pomoci nucené práce. „Pokud je záměrem skutečně řešit problém nucené práce, mělo by se úsilí soustředit na koordinovaný přístup prostřednictvím multilaterálního mechanismu,“ uvedl ve svém prohlášení Matthew Holmes, výkonný viceprezident Kanadské obchodní komory. „Načasování tohoto kroku je poněkud podezřelé, jelikož předchozí kola cel se chýlí ke konci.“

Trump již dlouho považoval cla – hraniční daně uvalené na dovoz – za klíčový nástroj k ochraně amerických pracovních míst a výrobního průmyslu, ke snížení obchodních deficitů a k zvrácení toho, co považuje za „neférové“ praktiky amerických obchodních partnerů. Cla, jak již mnohokrát prohlásil, jsou „nejkrásnějším slovem ve slovníku“.

Podle ústavy má pravomoc ukládat daně pouze Kongres. Loni v dubnu však Trump v den, který prohlásil za „den osvobození“, oznámil základní 10% clo na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (International Emergency Economic Powers Act), což je obchodní zákon, který prezidentovi uděluje pravomoc regulovat mezinárodní transakce během národního stavu nouze.

Tato politika však utrpěla v únoru těžkou ránu, když Nejvyšší soud USA rozhodl poměrem hlasů 6:3, že pravomoc ukládat cla v době míru stále náleží Kongresu. Trump okamžitě oznámil další 10% celní režim na základě jiného obchodního zákona, který dosud nebyl nikdy použit a který omezoval platnost cel na období 150 dnů. Platnost těchto cel vypršela v pátek ráno, jednu minutu po půlnoci amerického východního času.

Nejnovější kolo cel se opírá o paragraf 301, který se již dlouho jeví jako kontroverzní a dosud byl využíván jen zřídka, jak vyplývá z analýzy Brookingsova institutu z března.

Alan Wolff, vedoucí výzkumný pracovník Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku a bývalý náměstek generálního ředitele Světové obchodní organizace, ve čtvrtek v analýze napsal, že nejnovější cla „opět vyvolávají otázku, zda má prezident právní pravomoc určovat a provádět celní politiku USA – pravomoc, kterou ústava svěřuje Kongresu“.

„Odpověď zní ne: Kongres prezidentovi pravomoc takového rozsahu nedelegoval. Ústavně to ani nemůže udělat,“ uvedl. „Tato nová cla by představovala další případ překročení pravomocí prezidenta. Pokud by byla napadena u soudu, Nejvyšší soud by je pravděpodobně zrušil.“

Kromě neúspěchů u soudu se Trumpova cla ukázala jako nepopulární i mezi Američany, což by mohlo představovat hrozbu pro republikány při listopadových volbách do Kongresu.

Průzkum agentury Harris Poll, provedený exkluzivně pro deník Guardian, zjistil na začátku tohoto roku, že sedm z deseti Američanů uvedlo, že kvůli Trumpovým clům platili vyšší ceny, a 72 % voličů se domnívá, že cla měla na spotřebitele spíše negativní než pozitivní dopad.

Tento názor přetrvával i mezi republikánskými voliči: 64 % souhlasilo s tím, že Trumpova cla vedla k vyšším cenám, a 60 % uvedlo, že cla měla negativní dopad.

Američtí spotřebitelé jsou rovněž tvrdě zasaženi dopady války na Blízkém východě, které způsobily prudký nárůst nákladů na energii a cen benzínu. Růst cen energie vedl také k prudkému nárůstu inflace, která letos v květnu vyskočila na tříleté maximum.

Trump a jeho administrativa však tvrdí, že jeho politika život amerických spotřebitelů pouze zlepšila. Během bouřlivé výměny názorů před americkými senátory ve středu se Greer zdál tvrdit, že Trumpova politika ceny nezvýšila. Na otázku demokratické senátorky Elizabeth Warrenové, zda cla zvýšila ceny pro americké rodiny, Greer odpověděl: „Ne.“

„Jádrová inflace meziročně klesla na 2,6 %, což je mnohem lepší výsledek než v lednu 2025,“ dodal. Jádrová inflace nezahrnuje potraviny a energii. Celková inflace je mírně vyšší než v době, kdy Joe Biden opouštěl úřad.

Zdroj v angličtině ZDE