Obama verbálně podpořil vznik palestinského státu podle saúdskoarabského plánu

20. 5. 2011

Prezident Barack Obama rozčarovaný ze zablokovaného mírového procesu na Blízkém Východě verbálně podpořil palestinské požadavky ohledně hranic jejich budoucího státu a vyvolal tím nesouhlas spojeneckého Izraele. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v předvečer návštěvy Bílého domu odmítl tuto ideu jako "neobhajitelnou".

Prezident USA řekl, že nezávislá Palestina by měla vzniknout v hranicích z roku 1967 - předtím, než Izrael v Šestidenní válce obsadil Východní Jeruzalém, Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy - spory je třeba řešit dohodou o výměně území a bezpečnost Izraele musí být zajištěna. Podle Obamy Izrael nikdy nebude žít ve skutečném míru, pokud by židovský stát trval na "permanentní okupaci".

Po řadě problémů během Obamova prezidentství Izrael nedávno na Egyptem iniciovaný smír mezi (Západem uznávaným) palestinským hnutím Fatáh ovládajícím Západní břeh a hnutím Hamás (které Izrael označuje za teroristickou organizaci) vládnoucím v Gaze reagoval prohlášením, že si "Fatáh vybral Hamás" a to znamená konec všech mírových rozhovorů.

Obama se nyní pokouší zachránit mírový proces, který měl být úhelným kamenem jeho blízkovýchodní politiky. Z jeho strany se jedná o výraznou změnu taktiky, když přešel k přímé kritice Izraele.

Obama v kontextu změn v arabském světě kritizoval vedle Izraele i palestinské vedení a odmítl jeho požadavek na jednostranně dosažené uznání státu Palestina via OSN. (Palestinu už jednostranně, tedy bez ohledu na stanovisko židovského státu, uznala řada latinskoamerických zemí, jejichž utlačitelské režimy se v minulosti často těšily výrazné vojenské podpoře Izraele - pozn. KD.) Rovněž tak zpochybnil spojení Fatáhu s Hamásem, který podle něj odmítá existenci Izraele.

Podle Obamy po dekádách, během nichž USA akceptovaly svět takový, jaký je, chtějí nyní usilovat o svět "jaký by měl být".

USA dosud zastávaly pozici, podle níž by Palestina v hranicích z roku 1967 byla žádoucím výsledkem jednání. Obama nyní z dosavadního očekávání udělat nezbytnou podmínku řešení a vyvinul tak na Izrael značný diplomatický nátlak.

Izraelský premiér v reakci na Obamovo vystoupení odmítl úplné stažení ze Západního břehu, které by podle něj ponechalo významné židovské osady za hranicemi Izraele.

Není zdaleka jasné, zda Obamovo vystoupení bude znamenat ukončení palestinských snah o uznání vlastního státu prostřednictvím OSN.

Kromě již zmíněných záležitostí se Obama vyjádřil jednotlivě k zemím, kde v minulých pěti měsících došlo k nepokojům, a mj. zatím nejostřeji kritizoval syrského prezidenta Bašára Asada, o němž řekl, že vraždí svůj lid - nicméně nevyzval ho k rezignaci. Asad se v USA dosud těšil "zbytkové" imidži reformátora.

Obamův proslov byl významný také v tom, čeho se netýkal a co zůstalo nevyřčeno. Prezident podpořil saúdskoarabský mírový plán pro Palestinu a vyhnul se kritice Saúdské Arábie. Podobně nezmínil Jordánsko, které je také americkým spojencem v regionu a které uzavřelo mírovou smlouvu s Izraelem, a Spojené arabské emiráty. Také v těchto zemích došlo k výrazným projevům lidové nespokojenosti.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3774

Diskuse

Obsah vydání | 20. 5. 2011