Snižováním vzdělání ke konkurenceschopnosti

19. 7. 2011 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Žasnu nad touto vládou každý den více. Nečas a Kocourek chtějí údajně svými opatřeními dostat Českou republiku mezi ty ekonomiky světa, které jsou nejvíce konkurenceschopné. Mimo jiné je prý třeba zabránit inflaci magisterských titulů. Možná bychom mohli říci inflaci vzdělání vůbec, neboť za minulých let, kdy peníze na vysoké školy tekly za počty studentů a otevíraly se zbytečné bakalářské pseudoobory, má vysokoškolské tituly mnoho lidí, kteří jsou na hranici samotné gramotnosti, o samostatnosti úsudku nemluvě.

Řekl bych, že zabránění inflaci magisterských titulů a vysokoškolského vzdělání vůbec je prostě přitvrdit kritéria, zvýšit nároky, financovat kvalitu a nikoli kvantitu.

Podle ministra Kocourka je však potřeba omezit počet studujících v magisterském stupni prostě tím, že bakalářské vzdělání bude bráno, zejména ve státní správě, jako dostatečné.

Nic proti tomu nemám v případě, že bakalářské vzdělání by bylo kvalitní a natolik náročné, abychom neměli ve státní správě otitulované idioty bez jakýchkoli schopností. Na titulech totiž nakonec nezáleží, záleží na schopnosti myslet, zacházet s informacemi, schopnosti vidět věci v kontextu a řešit problémy.

Ministr Kocourek chce, řekl bych, ušetřit za studenty v magisterském stupni vysokoškolského studia prostě tím, že sníží nároky státní správy na kvalitu absolventů a že tak vydá občany do rukou nevzdělaných úředníků.

Přitom by to mohl udělat elegantně naopak: zvýšením nároků na studenty v magisterském cyklu se vytříbí poměrně úzká elita absolventů, čili sníží se vůbec i počet zájemců o takové studium, když bude tak náročné.

Takovým vzdělaným lidem by pak měly být otevřeny brány státní správy, a to za patřičně vysoké platy. Rychlokvašení bakaláři ať hledají práci, kde mohou, neboť mají přece to, co chtěli: snadné vzdělání bez námahy a bez kvality (neříkám, že každé bakalářské vzdělání je bezcenné, ale magisterské by mělo být vždy podstatně náročnější, cennější a elitnější).

V zásadě se však dá říci, že ODS ústy Nečasovými a Kocourkovými zahájila obdivuhodný trend, jak dosáhnout vysoké konkurence schopnosti naší země: k čemu jste dříve museli mít plnohodnotné magisterské vzdělání, k tomu dnes stačí vzdělání bakalářské - a za pár let možná jenom maturita nebo úspěšně dokončená devátá třída, přičemž by se dala ušetřit spousta peněz tím, že by se zavřely vysoké školy jako za nacistů.

Trend rostoucího počtu obyvatel s maturitou jsem vždy vnímal tak, že i v zaměstnáních, které bylo možno dříve vykonávat bez maturity, je nyní zapotřebí středoškolského vzdělání. Komplexnost společnosti a vzdělanostní nároky prostě rostou (právě kvůli konkurenceschopnosti). A přesně v této logice bych očekával, že nový nárůst lidí s titulem "bakalář" bude zavalovat pracovní pozice, na kterých dříve stačila maturita. Ani ve snu by mne nenapadlo, že nová lavina bakalářů se vyvalí na pracovní místa, která byla dříve určena pro magisterský stupeň vzdělání. Tento bizarní nápad představitelů ODS je pro mne vskutku unikátně překvapivý, a to tím spíše, že - jak už jsem zmínil - mnohé bakalářské obory byly otevřeny pouze uměle kvůli penězům a studentům se v nich nedostalo a nedostává a nedostane ničeho, co by se dalo nazvat "vzděláním".

Vláda představila strategii konkurenceschopnosti, chce ukončit inflaci magistrů

0
Vytisknout
14210

Diskuse

Obsah vydání | 21. 7. 2011