Je na Šumavě bezzásahová zóna, nebo ne?

22. 7. 2011 / Adam Votruba

Rád bych stručně reagoval na článek Pavla Štindla. Jsem v přírodovědných věcech laik podobně jako on a nejsem ekologický aktivista.

Ač chápu, že vadí zhoršování vzhledu Šumavy, přesto se kloním k opačné filosofii. Na Šumavě se prostě zřídila bezzásahová zóna národního parku. Od počátku (četl jsem takové články už v polovině devadesátých lete) se počítalo s tím, že ten les nejspíš "sežere" kůrovec. Vycházelo se ze zkušeností v Bavorsku, kde už tehdy bylo zřejmé, že na místě starého lesa vyroste spontánně přirozeným způsobem les nový smíšený. Kůrovec se může snadno šířit díky lesním monokulturám, zatímco smíšený les je přirozeně vůči škůdcům odolný. Obnova rozhodně nepotrvá déle než jednu generaci, jak tvrdíte Vy. (Nevím, kolik Vám je let, ale Vaše děti se toho dožijí.)

Tohle je prostě v souladu s myšlenkou bezzásahové zóny. Měnit pravidla během fungování je nesmysl, to je jako postavit dům do poloviny a pak si to rozmyslet. Pokud by se nevyhlásila bezzásahová zóna, tak by se s kůrovcem bojovalo standardním způsobem a ke kritickému stavu by nedošlo, jen by tu zůstala monokultura odkázaná na permanentní potírání kůrovce. V tuto chvíli je šance to dotáhnout do konce, nechat popadat stromy, jejichž kmeny pak poskytnou ochranu a závětří malým stromkům, a ty nechat dorůst. Nebo napadené stromy pokácet, vysadit opět monokulturu, jaká tu byla dosud, a stále dokola bojovat s kůrovcem. Každopádně je nesmysl mít bezzáshovou zónu, do níž se může kdykoliv zasáhnout, pokud jsou k tomu dobré úmysly.

Pochybuji, že někdo ze zastánců bezzásahovosti trvá na svém jen kvůli tomu, aby neztratil tvář. Ti lidé předpovídali to, co se nyní děje, ale, jak sám citujete, jedním z poslání národního parku je "ochrana či obnova samořídicích funkcí přírodních systémů".

0
Vytisknout
4006

Diskuse

Obsah vydání | 25. 7. 2011