Intelektuální lenost

8. 10. 2012 / Jan Čulík

Bědovat nad tím, že nic nejde, všechno je ztraceno, jsme obětí zlých cizáckých korporací a domácích zločinců je intelektuální lenost. Je jistě velmi uspokojivé blahopřát si, že jsme úplně v háji a my jsme ti čistí, protože se na zločinném systému kolem nás nepodílíme.

Jenže kromě hřejivého pocitu, že já jsem ten opravdu dobrý, který tomu všemu rozumí, ale zloduchové kolem mě, doma i v zahraničí, mně odebrali veškerou možnost jednat, takže se nemusím pokoušet o zlepšení své situace a nemusím přemýšlet nad možnými řešeními, nepřináší takový postoj nic.

P.S. Karel Dolejší upozorňuje, že pouhé, podle něho "nekritické" hlasování pro nějakou politickou stranu, bez uvědomění si, že prostě podmínky jsou nepříznivé, a s tím se nedá dělat nic :) může vést k nástupu nacismu, a proto nehlasujme!! :) Je to argument vytržený z kontextu. Je lehké si argument oponenta upravit a pak proti upravenému či zjednodušenému argumentu bojovat. Nikdo samozřejmě nedoporučuje, aby občané hlasovali nekriticky pro Hitlera :) při zanedbání pozornosti k všem zásadním patologickým jevům systému. Myslím, že přijmeme-li premisu, že podmínky jsou nepříznivé a nedá se proti nim dělat nic, nezbývá nám než spáchat sebevraždu. Jenže to obhájci nečinnosti nedělají, zůstávají jen v samolibém limbu, kdy vědomí, že se nedá dělat nic, je osvobozuje od jakékoliv odpovědnosti za vlastní osud. Z argumentace Karla Dolejšího také bohužel nevyplývá, že neúčastí při volbách se jaksi automaticky patologické jevy systému odstraní. Naopak, neúčast některých voličů ve volbách povede k tomu, že se moc establishmentových stran posílí. Ale to už jsme tu měli...

0
Vytisknout
3891

Diskuse

Obsah vydání | 9. 10. 2012