Únikový film Křídla Vánoc

2. 12. 2013 / Jan Čulík

čas čtení 5 minut

Se zvědavostí jsem se šel v Praze podívat na nový film Karin Babinské Křídla Vánoc, protože v roce 2007 natočila hluboký a citlivý ženský film Pusinky, pojednávající o třech maturantkách, které spolu tráví čas během posledních letních prázdnin kdesi na severu Čech a vydají se "na cestu bez cíle". Pusinky jsou v podstatě pikareskní film, zdánlivě bez konkrétního příběhu, soustřeďující se na mezilidské vztahy a na tápání, psychologickou neohrabanost, frustraci a nespokojenost, která se projevuje u mladých lidí.

Bohužel nový film Babinské Křídla Vánoc lze označit ve srovnání s jejím filmovým debutem za sell out, což "slovnik.cz" překládá výrazem "hanebná zrada". Ve filmu přežily fragmenty původního režisérčiny schopnosti proniknout scénáristicky do psychologie postav, jenže postoj tohoto filmu, který je označován reklamou jako "romantický", je dnes už veskrze komerční, takže nesděluje skoro nic. Autorka se poněkud zaprodala penězům.

V jednom rozhovoru režisérka konstatuje: "Zdálo se mi, že tahle doba je momentálně tak smutná a pesimistická, lidi tak plní deziluzí, že jsem měla chuť natočit film, který by je potěšil a dal jim nějakou naději, že život má smysl, že jsme schopní s naším osudem hnout a posunout se v životě dál podle svých představ."

Ano, to dělala Božena Němcová, když se snažila přesvědčit svými tvrdě idealizovanými prózami tehdejší šlechtice, aby na prostý lid nebyli tak hnusní a následovali příklady jejích lidumilných postav. Důsledkem je, že její prózy jsou dnes v podstatě k nečtení.

Pokud je film Křídla Vánoc typickou ukázkou toho, jaké se dnes v ČR točí filmy, je na něm především šokující, s jak systematickým úsilím se vyhýbá jakémukoliv výroku o dnešní české skutečnosti. Život v bublině mimo normální svět je absolutní. Virtualita vládne stoprocentně. S normální existencí se film vůbec nesetká. Únikově se zaměřuje pouze na lidské vztahy, většinou jen erotického rázu. Všechno ostatní jako by existovalo na jiné planetě.

Film se odehrává mezi pracovníky supermarketu Glóbus. Situace je lidumilná: všichni zaměstnanci si navzájem rozumějí. Pokud přichází hlavní postava, optik, jehož hraje zpěvák Richard Krajčo, do zaměstnání systematicky o mnoho hodin pozdě, vedoucím to nevadí, nevyhodí ho na hodinu, ale stoprocentně mu rozumějí a zaskakují za něho (důvodem je, že optikova spolupracovnice ho tajně miluje :) ). V realitě se kolem nás šíří informace o drsném manažerském zacházení se zaměstnanci supermarketů, ve filmu Křídla Vánoc jako by tomu nebylo. Svým ideálním kolektivem film velmi připomíná Dietlovu Ženu za pultem.

Jednou se ve filmu mihne transparent "Nakupovat není hřích". Zaujalo mě to a čekal jsem, že když se ve snímku objevila tato zbraň, někdo z ní v posledním jednání vystřelí, že příběh, který zpočátku vypadal docela zajímavě, bude třeba nějak řešit otázku konzumerismu. Ani náznak! Zbraň zůstala nepoužita.

Atmosféra v supermarketu Glóbus je v tomto filmu vlastně velmi podobná životu někdy za socialismu, kdy zaměstnanci mezi sebou uzavírali spiklenecké kamarádšofty a navzájem si pomáhali proti managementu, který se o ně ani příliš nestaral. Velmi bych pochyboval, že taková je atmosféra mezi zaměstnanci v dnešních českých supermarketech, nicméně hlavní hrdinové v pracovní době popíjejí v "picím koutku" kdesi na střeše, nikdo tam na ně nikdy nepřijde, provozní vedoucí pije s nimi, vládne kamarádská, příjemná atmosféra.

Všechny hlavní postavy mají ovšem problémy s mezilidskými a partnerskými vztahy. Vyřeší to - zázrak: Krajčovi se v opilosti ve sněhu zjeví anděl a dá mu najevo, že lidem se splní všechna přání - jen si o jejich splnění musejí andělům říct. Tak zaměstnanci supermarketu Globus to při jedné pitce udělají - a, překvapení - film po několika peripetiích končí happy endem, protože andělé jim skutečně všechna přání splnili.

Film je dobře napsané, podbízivě komerční dílo, s pozůstatky někdejšího inteligentního, originálního a nezávislého postoje režisérky. Herecky a režijně se bohužel rozpadá: režisérka nedokáže zvládnout jednotlivé scény, aby působily sevřeně a končily pointou. Herecké výkony jsou nepřesvědčivé. Střih a kamera je dobrá, avšak film je neintegrovaný: během něho se vystřídají z neznámých důvodů nejméně tři různé styly práce kamery, takže to působí, jako by se film skládal ze stylového hlediska ze tří různých částí. Některé záběry jsou natočeny pevně ze stativu, jiné z ruky, takže na plátně plovou. Důvod, proč ve filmu existují tyto stylové rozdíly, není zjevný. Střih je profesionální.

Celkově je to ale hodně málo. Peníze nejsou všechno, a možná, že nakupování je hřích... :)

0
Vytisknout
14867

Diskuse

Obsah vydání | 5. 12. 2013