16. 12. 2013 / Daniel Veselý
V aktuální zprávě Amnesty International s názvem An International Failure:The Syrian refugee crisis pojednávající o krizové situaci syrských běženců, kteří prchají před válečnými útrapami ze své vlasti do členských států EU, se vedle smutných statistik a kazuistik dočteme, že evropští lídři by se měli propadnout hanbou. Před těmito lidskými bytostmi totiž téměř neprodyšně zavřeli pevnost zvanou Evropa.
Amnesty International si skutečně nebere servítky, co se týče řady členských států EU a jejich naprosto skandálního stoicismu vůči humanitárnímu a tragickému osudu milionů syrských uprchlíků. Bohaté evropské země se "velkoryse" nabídly, že otevřou dveře pouze 12 tisícům nejzuboženějších uprchlíků z válkou zmítané Sýrie. To ale odpovídá pouze 0,5% z celkového počtu 2,3 milionu syrských utečenců, kterým se podařilo utéct přes hranice z válečných zón. To je doopravdy ohavné gesto, zvlášť když si uvědomíme, jak na syrský konflikt evropské země pohlížejí a jak se vůči němu vymezují.
Slovy generálního tajemníka Amnesty International Salila Shetylla Evropská unie "nešťastně selhala při plnění úkolu, který spočíval v poskytnutí bezpečného azylu utečencům, kteří přišli o všechno a vyvázli jen s holými životy". "Počet osob, které státy EU přijaly a které jim nabídly bezpečné útočiště, je skutečně žalostný," konstatuje Shetylla.
Nejbližší hlavní evropské město -- Nikósie na Kypru -- se přitom nachází jen 200 mil od syrské metropole Damašku. Pouze 10 unijních zemí, zejména ale Německo, nabídlo většině z 12 tisíců zbídačených Syřanů pomoc a prostory k dočasnému ubytování. Oproti tomu 18 členských států EU, včetně Spojeného království a Itálie, nenabídlo pomoc ani jednomu uprchlíkovi (sic!).
Samozřejmě, že zimní období úděl těch "méně šťastných" syrských uprchlíků daleko zhorší. Tito nešťastníci se v počtu desítek tisíc však chtějí do pevnosti Evropa dostat za každou cenu: na člunech, pěšky po souši, a to s nasazením vlastních životů. Když se to vyvoleným z nich podaří, v "pevnosti" posléze požádají o azyl.
Výzkumníci z Amnesty International zjistili, že migranti se musí nejdříve dostat přes "barikády nebo zátarasy" pevnosti zvané Evropa. Na řadu z nich poté čekají nemilosrdné obušky policistů, nesmlouvaví členové pobřežní stráže nebo detenční centra, kde panují de facto stejné podmínky jako ve vězení. V nejbližších zemích EU -- Bulharsku a Řecku -- utečenci čelí nedůstojnému zacházení, došlo dokonce i na výhružky smrtí, zatýkání a držení nevinných osob v Bulharsku. Každý rok, jak uvádí zpráva AI, umírají stovky lidí na moři, když se snaží uniknout děsivému osudu ve svých mateřských zemích.
V říjnu bylo odhadnuto, že při potopení tří lodí přišlo o život 650 běženců, kteří se plavili přes Středozemní moře z Afriky do pevnosti Evropa. Samozřejmě, že světové sdělovací prostředky věnovaly kus svého drahocenného času i těmto tragédiím, i když bez důstojné piety a patřičných podrobností, jimiž by zahrnuly ztroskotání Evropanů.
Letos v březnu se v listu Telegraph objevila zpráva, že Spojené státy s pomocí Spojeného království a dalších zemí EU přes Chorvatsko (od 1. července 2013 je Chorvatsko členským státem EU) při 75 přeletech koordinovaly letecké zásilky 3 000 tun zbraní do rukou syrských rebelů bojujících proti Asadově vládě -- a to navzdory zbrojnímu embargu uvaleného Evropskou unií. Některé země EU nelenily a v květnu tohoto roku toto embargo na zbraně mající skončit v rukách protiasadovských rebelů zrušily -- takto se ale jen prodlužuje koloběh krvavého konfliktu.
Shrnuto a podtrženo: zatímco západní země přímo i nepřímo podporují islámské vzbouřence proti syrské vládě, a podílejí se tak na prodlužování tragické války, jež trhá Sýrii na kusy, nejsou s to adekvátně pomoci více než dvěma milionům Syřanů, jež násilí vykořenilo z domovů a jež nyní čeká tuhá zima a neradostné vyhlídky do budoucnosti.
Diskuse