Blízkovýchodní konflikt v "srdci Evropy"

9. 1. 2014 / Daniel Veselý

čas čtení 6 minut

Tragické okolnosti okolo úmrtí palestinského velvyslance Džamála Muhammada Džamála v jeho suchdolském sídle spustily alarm kvůli příčinám výbuchu nálože a nalezeným zbraním na palestinské ambasádě. Česká republika se opět předvedla na stránkách zahraničního tisku a evropské státy jsou znepokojeny.

Domnívám se, že česká společnost je tradičně proizraelská a na Palestince nahlíží spíše jako na blízkovýchodní Romy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu předloni dokonce Českou republiku označil za "největšího spojence v EU". Není divu, neboť Evropská unie má vůči způsobu, jímž Izrael zachází s Palestinci, v mnoha ohledech velmi kritický postoj.

Existuje řada důvodů, proč tomu tak ČR nekriticky podporuje Izrael. Jedním z nich je klíčová vojenská podpora pro vznikající Izrael poskytovaná bojujícím sionistům demokratickým a posléze stalinistickým Československem na konci 40. let.

Česká společnost a vláda Izrael vesměs považuje za spřízněnou zemi kvůli sdílení společných hodnot a faktu, že oba státy patří do judeo-křesťanské kultury, potažmo západní civilizace. Izrael pro celou řadu Čechů představuje jakýsi neotřesitelný symbol; blikající světlo obklopené islamistickou tmou.

Jak vidno, k atentátu se vyslovila řada komentátorů a "odborníků", a celkem si, až na jednu či pár výjimek, padli do noty. Společným jmenovatelem jejich textů byly, tak či onak, narážky na palestinský terorismus, nikoliv však narážky na nesrovnatelně horší násilí páchané státem Izrael.

Autor článku DIPLOMACIE: Výbušné otázky Andor Šándor, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby, dnes bezpečnostní poradce, 2. ledna na stránkách Práva píše: "Židovský stát samotný nemá žádný zájem na tom, aby tímto způsobem (palestinské akty násilí) narušil probíhající izraelsko-palestinské rozhovory, které zaštiťují USA."

Specialista na Střední východ Juan Cole v nedávno publikovaném článku s názvem "Uznání Izraele jako židovského státu je jako říct, že USA jsou zemí bílých", zdůraznil, že izraelský premiér v rámci "mírových vyjednávání" po palestinské straně žádá, aby Izrael označila za židovský stát.

Je na bíle dni, že ne všichni Izraelci jsou Židé. Cole uvádí, že v osmimilionovém národě žije "5. kolona", tedy 1.7 milionu izraelských Palestinců. Až 300 000 Izraelců vrchní rabín nepovažuje za Židy, protože jejich matky nemají židovský původ. To se týká i osob, jež mají jen jednoho prarodiče se židovskými kořeny.

Šándor čtenáře informuje o aktech palestinského násilí, které ruší mírové "rozhovory zaštítěné USA", i když bylo izraelskými okupačními silami v uplynulém roce usmrceno 36 Palestinců. Loni došlo k zabití tří izraelských vojáků.

Autor tedy bezskrupulózně opomíjí většinu usmrcených. Navíc považuje USA za "záštitu" diplomatických vyjednávání. Spojené státy nemohou být záštitou nebo arbitrem při vyjednávání, když dlouhodobě straní Izraeli, bojkotují mezinárodní konsenzus o blízkovýchodním mírovém uspořádání, a to zcela systematicky a dlouhodobě.

MF DNES ve vydání z 6. ledna věnovala explozi v sídle palestinského velvyslance celou čtvrtou stranu. V hlavním textu reportérů MF DNES Tomáše Syrovátky a Antonína Viktora, kteří se zabývají bezpečnostní politikou, se autoři pokusili "rozklíčovat události, jež před týdnem v rezidenci palestinského velvyslance v Česku vyvrcholily výbuchem a jeho smrtí".

Na přetřes došlo 12 českých škorpiónů nalezených v prostorách palestinského velvyslanectví. Podle autorů byl samopal vzor 61 škorpion používán také zločinci a teroristy, například italskými Rudými brigádami v roce 1978 při vraždě premiéra Alda Mora. Dále byl v textu citován izraelský protiteroristický expert a někdejší pracovník tajné služby Schmuel Bar, jenž naznačil, že Džamál Muhammad Džamál do trezoru uložil výbušninu, která měla být použita ke spáchání teroristického činu. No jistě, jak jinak:

Palestinec=terorista, sugeruje čtenářům "expert". Nicméně sami autoři článku uvedli, že jde nejspíš o spekulaci.

Podval Vladimíra Ševely je věnován genezi palestinského terorismu, vzpomínkám bývalého komunistického rozvědčíka, který si nepřál být jmenován, a vztahům Palestinců z Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) s Husákovým režimem. Nechybí ani podobenka sedícího Jásira Arafata, vedle nějž je opřený nezbytný samopal. Název článku je citací anonymního zdroje "Palestinci za zbraně a semtex dobře platili".

Anonym si pochvaloval, jak hladce putovaly zásilky zbraní a výbušnin včetně semtexu z Československa do rukou OOP a dalších, nicméně v závěru textu stojí psáno: "O tom, že by Praha semtex dodávala přímo palestinským teroristům, nebyly důkazy."

I v tomto textu se autor věnuje výlučně palestinskému terorismu, aniž by načrtl rámec blízkovýchodního konfliktu. Čtenář MF DNES pak může nabýt dojmu, že členové OOP kšeftovali pouze se státy RVHP. Úloha Izraele a Spojených států v konfliktu zde není rovněž naznačena.

Kýženou výjimku mezi texty pitvajícími tuto kauzu, byť důležitou, ale zpracovanou vesměs stále dokola po formální a technické stránce, představuje článek redaktorky Literárních novin Terezy Spencerové. Přestože se Spencerová také výlučně věnuje okolnostem atentátu, činí tak seriózně. Kritice podrobuje přístup ČTK k ožehavé události: "Bizarní pohled na sérii jen těžko uvěřitelných projevů neserióznosti začal v pátek 3. ledna, kdy ČTK napsala, že "policisté během vyšetřování nalezli na území nového sídla ambasády několik zbraní. Podle nepotvrzených informací ČTK mohlo jít až o 70 rychlopalných pušek."

Spencerová nešetří ani bývalého náčelníka generálního štábu české armády generála Jiřího Šedivého. "Ten už začal mluvit rovnou o "dobře organizované distribuční síti zbraní a výbušnin, kdy se pod diplomatickým krytím uskutečňuje rozsáhlý transfer zbraní s přesnými adresáty výzbroje," konstatuje autorka. Její kritice neušel bývalý šéf rozvědky Karel Randák ani policejní prezident Martin Červíček. Podle Spencerové vypustila "do světa" informace pranýřující Palestince právě ČTK.

Bohužel jsme se zase přesvědčili o tom, co už dávno víme. Česká mainstreamová novinařina je spíš bangladéšskou montovnou s tím rozdílem, že tam se aspoň něco vyrobí.

0
Vytisknout
13567

Diskuse

Obsah vydání | 10. 1. 2014