10. 1. 2014
čas čtení
2 minuty
Včera jsem sledoval pořad paní Jílkové "Máte slovo" o nepřizpůsobivých
osobách, píše Jan Posolda. Ještě před svým onemocněním jsem pracoval u bezpečnostní agentury a z
tohoto titulu jsem přicházel do styku s osobami vysoce postavenými i
normálně fyzicky pracujícími a samozřejmě i s osobami, které se nazývají
nepřizpůsobivými. Názory fyzicky pracujících osob na pracovní podmínky a
platy nejde interpretovat. A z těchto řad pochází i osoby sociálně vyloučené,
ne tedy nepřizpůsobivé.
V rámci likvidace firmy či omezování pracovních míst
přijdou nejen o práci, ale většinou i o rodinu a byt a najednou jsou před
padesátkou na ulici i když, jak říká moje manželka, není práce, nejsou
peníze.
A sehnat práci, o tom Vy víte své.Statistika jasně říká, kolik lidi
čeká na jedno pracovní místo. Veřejně prospěšné práce mohou stačit jako
přivýdělek k důchodu, ale ne na uživení. A dostat sociální příspěvek je
nemožné.Vím to z vlastní zkušenosti.
Jsem odkázán na pomoc druhé osoby a
již více než rok se snažím vyřídit příspěvek na péči.Takže také směřuji do
té kategorie, kterou Vy nazýváte nepřizpůsobivá osoba. Díky špatné práci
odpovědných pracovníků na úřadě práce. Znám i podmínky na ubytovnách - hodně
peněz, za málo muziky. WC na chodbě, společné i umývárka, žádný klid
atd. Budovy většinou v dezolátním stavu.
Takže nesvádějte nic na tyto lidi, oni
by rádi pracovali, za slušný plat, aby se užívili, jak jim to zaručuje i
Listina základních práv a svobod.
Stát nedodržuje ani mezinárodní úmluvu o
právech zdravotně postižených osob, která jasně stanoví, že stát je povinen
zabránit sociálnímu vyloučení osob.Jak říká lidové přísloví "ryba smrdí od
hlavy". Náprava v této věci je v nedohlednu.