Rozdíl mezi Kanadou a Českou republikou ohledně rakoviny prsu

20. 2. 2014

čas čtení 2 minuty

K článku pana M. Wimmera:

Na konci článku je velice důležitý dotaz: Jak se rozeznají Kanaďanky a Češky? Odpověď je jednoduchá: V Kanadě (a dalších západních zemích) je výuka samovyšetřování prsou zařazena do školní zdravotní výchovy někdy od 70. let minulého století, píše Jan Šimůnek, U nás jsme teprve po roce 1989 začali školit (postgraduál) a vychovávat (pregraduál) učitele, schopné takovouto výuku v rámci zdravotní výchovy provádět.

Řádně "vycepované" na samovyšetření (aby ho vůbec prováděly a když, tak prováděly správně) máme ženy mladší, než co byly zařazeny do té kanadské studie. U těch starších je problém ten, že nestačí pouze vědět, že mám provést samovyšetření, ale musím ho provádět zcela automaticky, asi jako mytí rukou po použití WC.

Pokud to není v patřičném (školním) věku "nadrilováno", značná část žen to nebude dělat vůbec, nebo ne pořádně, nebo alespoň ne důsledně a pravidelně (to platí pro jakékoli "zdravější chování", a, pochopitelně, i pro muže). U našich žen, co jsou stejně staré jako ty Kanaďanky ve studii, se pořád ještě setkáváme s katastrofálně zanedbanými případy, kdy pacientka neřešila nejen "nějaké bulky", ale i krvavý nebo hnisavý výtok z bradavky po týdny až měsíce. U takových případů je prognóza podstatně horší a i v případě možného přežití musí být léčba daleko radikálnější a drastičtější.

Až nám dorostou do patřičného věku ženy, které začaly chodit na ZŠ kolem roku 2000 a později, tak se patrně rozdíl mezi námi a Kanadou sníží. Je to prostě ukázka toho, že nelze přejímat mechanicky vzory z jiných zemí bez hlubších znalostí problému.

0
Vytisknout
6129

Diskuse

Obsah vydání | 20. 2. 2014