Těžba kovů a drahokamů v Afghánistánu

19. 3. 2014 / Miloš Kaláb

Kanadská vlajka byla stažena se žerdi v Kábulu a pietně odvezena domů. V Afghánistánu zůstali jen ti kanadští vojáci a policisté, kteří zaškolují své afghánské nástupce. Místo kopání vojenských zákopů by prý nyní mohli Kanaďané pomáhat hloubit doly na měď a zlato. Je to v úmyslu nynější kanadské konzervativní vlády. Kanadská vyslankyně paní Deborah Lyonsová v Kábulu sdělila, že se afghánské zkomírající státní hospodářství stane ohniskem kanadských zájmů poté, co ze země odejdou vojáci. Otočí se prý stránka ve vzájemných vztazích s touto zaostalou a zoufale chudou zemí. Paní Lyonsová se stala první kanadskou vyslankyní před půl rokem. Prohlásila, že Kanada rozšíří normy svých vztahů, podle nichž se prosazovalo vzdělání, dobrá vláda a práva žen. Rozšíření se bude týkat účasti na obchodě. Prohlášení příjal s nadšením hospodáský poradce afghánského prezidenta Hamída Karzaje a afghánský vyslanec v Kanadě pan Šmial Bantija.

Kanada je podle něho nejbližším společníkem, ne snad co by se týkalo pomoci, ale schopností, jichž by mohl Afghánistán využít. Jedná se zejména o zkušenosti v hornictví. Mohlo by se to zdát jako nesplnitelný sen v zemi, v níž je bezpečnost lidí na velice nízké úrovni a miny na silnicích i střelba narušují život každý den, takže ročně umírají tisíce lidí zatímco cizinci jsou zalezlí ve hlídaných objektech.

Zatím prosazuje afghánská vláda názor, že poskytnout lidem práci je nejlepší protipovstaleckou taktikou, která by umožnila povstalce odzbrojit. Má k tomu dojít v zemi, o které se před časem vyjádřil kanadský ministerský předseda pan Stephen Harper, že si nezasluhuje ani haléř přímé zahraniční pomoci dokud neodstraní oficální korupci.

Paní Lyonsová naléhá na to, aby se co nejdříve vytvořily podmínky pro důlní práce, proti praní peněz a pro obchodování. Pentagon a američtí důlní odborníci se domnívají, že by mohlo být v Afghánistánu přírodního bohatství ze více než bilion dolarů (v severní Americe trilion, což prý vede k tomu, že některým Američanům z té sumy "klesají čelisti" (inu, každý projevuje údiv jiným způsobem). Na tyto odhady prý nikdo nepomyslel, dokud se bojovalo. (A zvednou ruce ti, kteří tomu věří - vždy se dají najít ve starých novinách zprávy o tom, že zatímco američtí vojáci bojovali, američtí geologové kutali). Paní Lyonsová ostatně uvedla, že i za bojů měly kanadské důlní společnosti důležitou úlohu jako poradci afghánského ministerstva pro doly. Firma Canaccord Financial Inc. ve Vancouveru radila v otázkách financování zatímco jiná společnost, SRK Consulting, také ve Vancouveru, poskytovala rady v otázkách geologie. Afghánci převzali kanadské normy pro registraci nerostných zásob. Paní Lyonsová zdůraznila, že nyní musí Afghánistán vyvinout metody, jak z tohoto bohatství získávat peníze. Její argumenty znějí dobře a dávají smysl.

Jak na to tedy hledí Afghánci? Ti si už dlouho stěžují, že byla mezinárodní pomoc nastavena tak, aby přinášela zisky především velkým mezinárodním společnostem. Vtrhnou prý do země s velkou slávou, aby tam uskutečnily nějakou akci, přivedou si své vlastní lidi a co se týká pracovních příležitostí pro místní lidi, bývá toho velice málo kromě některých nezbytných základních služeb z afghánské strany - a potom ty formy odtáhou zisky do svých zemí. Znechucenost z tohoto jednání byla prý velice zřetelná na pařížské konferenci zahraničních dárců. Afghánská vláda prezidenta Karzaje tam žádala o lepší možnost jak olivňovat způsob, podle něhož se budou využívat peníze určené na rozvoj důlní činnosti, ale její návrhy byly většinou ignorovány.

Vyslanec Bantija se obává hospodářského propadu po odchodu mezinárodních vojenských sil. Před měsícem ohlásil Washington plán na investice v hodnotě 300 milionů dolarů na odvrácení těžkostí, k nimž by mohlo dojít po odchodu vojsk, ale to neodstraňuje obavy, že se hospodářství v Afghánistánu propadne do větší bídy. Místní podniky v Kábulu již ohlašují, že začínají pociovat vliv takové nejistoty. Obchodníci ze živého kábulského trhu hlásí, že už dochází ke značnému omezení nákupu a že lidé začali šetřit. Viceprezident společnosti Zlarmal Maiwand Construction and Engineering Services Co. pan Shah Mohammed sdělil, že za posledních 18 měsíců klesl obchod firmy o jednu třetinu. Společnost staví zdi a to jak bezpečnostní tak i na zadržování hornin. Přestože je nutnost takové zdi budovat, místní firmy do jejich staveb neinvestují a čekají až jak se situace vyvine. Pan viceprezident bydlí ve čtvrti obývané dělníky, kde si děti hrají mezi odpadky a kde obchodníci prodávají ovoce a jiné zboží z povozů. I tito lidé mají obavy z budoucnosti a nevěří, že by bohatství rud a drahokamů v podzemí Afghánistánu prosáklo až do takových kabulských čtvrtí, natož aby ovlivnilo život lidí na bídném venkově.

Bude Kanada i nadále poskytovat Afghánistánu finanční pomoc? Vždy je tolik potřebných a kanadský ministerský předseda se právě rozhodl pomoci Ukrajině pěknou částkou ve výší přes 200 milionů dolarů. Kdysi se dávalo i Kosovu. To bylo ale v jiné době i za jiné situace - jemu se pomáhalo, aby se i se Starim trgem odtrhlo od Srbska. Peníze se strategicky poskytují tam, kde udělají dojem a kde plodí další peníze.