21. 2. 2015 / Karel Dolejší
Originál údajného plánu destabilizace Ukrajiny připraveného v Kremlu, o němž včera informovalo Echo Moskvy ZDE, nebyl dosud publikován. K tomu má dojít příští týden. V tuto chvíli však nelze s jistotou říci ani to, zda k publikaci opravdu dojde - může se objevit mocenský zásah proti redakci pod libovolnou záminkou - natož pak posoudit pravost dokumentu.
Všechny následující závěry tedy mají nezbytně hypotetický charakter. Ve vztahu k současnému Kremlu vyznačujícímu se extrémní uzavřeností a netransparentností rozhodovacích procesů je totiž možné postupovat jen dvěma způsoby: Buď se zřeknout veškerých závěrů až do otevření archivů za padesát let, nebo se pohybovat v rovině hypotézy či myšlenkového experimentu.
Nejprve důležitá fakta. List Novaja gazeta disponující údajným plánem destabilizace Ukrajiny je jedním z mála zbylých opozičních listů v Rusku. Jedná se o malé, ale důležité periodikum spojené s tradicí ze sovětských dob a solidní pověstí humanistického listu z dob "pěrestrojky", zcela jistě ale nemá srovnatelný plošný dopad s Echem Moskvy, kde byla informace o plánu poprvé avizována. Vlastnická struktura listu vypadá následovně: 51% podíl redakce, 39% bývalý důstojník KGB a SVR, oligarcha a vlastník čtyř britských mediálních titulů (Evening Standard, i Newspaper, The Independent, The Independent on Sunday) Alexandr Lebeděv, 10% Michail Gorbačov.
Vyplývá z této vlastnické struktury něco důležitého? Možná ano. Lebeděv je "čekista" a v Rusku se říká, že neexistuje nic takového jako "bývalý čekista". Není tedy zcela vyloučeno, že by mohl být kontaktován někým z bývalých kolegů v době, kdy Kreml masivně šetří a propouští dokonce i z bezpečnostního aparátu; ale pokud by byl dokument skutečně pravý, jedná se s největší pravděpodobností o cílený únik, který pak má na svědomí někdo z nejbližšího okolí prezidenta Putina. Na druhou stranu samotný nejbližší okruh Putinových spolupracovníků je v ukrajinské kauze nezbytně sám namočen, byť například šéfredaktor dalšího liberálního listu, Nězavisimoj gazety, Konstantin Remčukov vloni na jaře ve vysílání Echa Moskvy bez udání zdroje rezolutně tvrdil, že krymskou operaci Putin de facto připravoval sám a na vlastní odpovědnost. (Nězavisimaja má sice partnerství s Echem Moskvy, nicméně kauzou údajného plánu se zatím nezabývá.)
V Rusku nebývá zvykem, že by lídra vybírali voliči, třebaže o záležitosti formálně hlasují. V tom se situace od sovětských dob žádným zásadním způsobem nezměnila. Namísto toho buď odcházející lídr označí nástupce, jemuž moc předá, nebo - analogicky k sovětským časům - může dojít k převratu v bezprostředním okolí stávajícího vládce a k jeho následné výměně. Ať už je údajný plán destabilizace Ukrajiny pravý, nebo ne, mohl by souviset s mocenským bojem uvnitř Kremlu a s úsilím podkopat postavení Vladimira Putina. Vidět do tohoto boje ovšem zvenku příliš není. Asi jedinou zjevnou stopou mocenského boje z poslední doby je nedávné odvolání Putinova poradce Sergeje Dubika, klíčového spojence premiéra Dmitrije Medveděva ZDE.
Dokument - ať už pravý, nebo nikoliv - tedy mohl případně poskytnout Novoj gazetě někdo blízký Medveděvovi. Ovšemže také někdo jiný, bez vazby na premiéra a s úplně jiným úmyslem - nelze vylučovat alternativní variantu, viz níže.
První předběžné shrnutí: Je možné, že avizované zveřejnění údajného plánu destabilizace Ukrajiny - ať už pravého, nebo nikoliv - souvisí s mocenským bojem v Kremlu, konkrétně s pokusem podkopat postavení prezidenta. Při zmatku, který v Rusku panuje, však zároveň existuje i pravděpodobnost úplně opačné varianty - Kreml si chce ve skutečnosti přivlastnit veškeré zásluhy za operaci, kterou už v tomto stádiu vyhodnotil jako celkově úspěšnou, a v zárodku hned zneškodnit všechny, s nimiž by se eventuálně měl v budoucnu o slávu dělit. Nelze v tuto chvíli bez dalšího rozhodnout, která z variant je pravděpodobnější, mj. protože neznáme zdrojem dokumentu plánovaný konečný dopad zveřejnění na postoj Západu.
Jistěže se Putin takto bude na Západě jevit jako naprostý lhář, jenže současně by doma sebral zásluhy všem ostatním zúčastněným. Nezapomínejme, že v tuto chvíli se také hraje o to, kdo si připíše vítězství na Ukrajině, jež se už potácí na hraně úplné porážky. A možná už je v této fázi Putinovi z appeasementu západních politiků jasné, že se mu dál nemůže stát nic horšího, než co už se dávno stalo. Žádné další sankce, žádné dodávky výzbroje Kyjevu. Připomeňme: Nějaký čas po gruzínské válce se Putin veřejně přiznal, že celá událost byla vlastně předem naplánována zhruba s ročním předstihem, včetně výcviku Jihoosetinců. Na Západě po tomto šokujícím přiznání ovšem nenásledovalo nic.
Předpokládejme dále hypoteticky, že plán destabilizace Ukrajiny datovaný do doby před svržením Janukovyče je pravý. Co by to znamenalo?
Až dosud se předpokládalo, že Kreml nepochybně výslovně nařídil operaci na Krymu. Otázka invaze v Donbasu však byla i opozičními ruskými zdroji popisována odlišně: Jak se nakonec přiznal bývalý velitel "separatistů" a také bývalý zpravodajský důstojník Igor Girkin (Strelkov), válku de facto zahájil sám s malou jednotkou žoldnéřů financovanou z prostředků oligarchy Malofějeva ZDE. Zda jednal na výslovný příkaz či na vlastní pěst, to se dlouho s jistotou nevědělo. Převažoval nicméně názor, že Girkin s Malofějevem spíše jednali samostatně (ačkoliv nebylo možno vyloučit, že je ve skutečnosti Kreml oba využil ke krytí vlastní odpovědnosti za operaci).
Pokud je údajný plán v držení Novoj gazety pravý, znamená to, že Kreml sám nese výlučnou odpovědnost také za invazi do Donbasu - a matoucí signály, které strelkovovci od počátku vypouštěli do médií (přiznání hodností v ruské armádě před kamerou...) byly ve skutečnosti jen součástí promyšlené maskirovky tuto skutečnost zastírající. Vždyť kdo by předpokládal, že se zpravodajský důstojník s válečným rozkazem na území cizího státu bude veřejně přiznávat k hodnosti v ruské armádě?
Pokud plán pravý není, otázku, kdo byl iniciátorem operace v Donbasu, rozhodnout nepomůže. Proč byl publikován, to lze nicméně s velkou pravděpodobností rozhodnout podle následků jeho zveřejnění - a podle dalších okolností, které případně v této souvislosti vyvstanou a nelze je v tuto chvíli dost dobře předjímat.
Druhé předběžné shrnutí: Pravý plán invaze by samozřejmě dokázal přímou politickou odpovědnost Kremlu za vše, co se na ukrajinském bojišti dělo a děje, od samého počátku, což bylo dosud vehementně popíráno. Nepravost plánu naopak sama o sobě neumožňuje říci nic bližšího o tom, kdo je za co odpovědný. Důvod, proč došlo ke zveřejnění, bude možno přesněji odhadnout teprve podle toho, co bude po zveřejnění následovat.
Závěrem je namístě konstatování, že publikace údajného plánu destabilizace Ukrajiny v každém případě posune ukrajinskou krizi do nové etapy. V ní již nebude nadále možné standardně operovat s tvrzením, že válka vznikla jako čistě občanský konflikt, je vnitřní záležitostí Ukrajiny a Moskva s ní nemá nic společného. Tato verze se stane nevěrohodnou dokonce i v případě, že se pravost dokumentu nakonec nepodaří prokázat. Paradoxně však z dané věci jinak nemusí vyplynout nic zásadního. Není těžké si představit, že ruská veřejnost vítěznému prezidentovi lži odpustí (je ostatně na lhaní věrchušky zvyklá, lež bez následků je v Rusku odznakem moci) a vystrašený Západ se opět jednou nezmůže na víc, než na bezmocné diplomatické kvílení. Na to by Kreml mohl případně ještě opáčit, že je vzorovou demokracií, protože se plán operace přece jen nakonec dostal do rukou nezávislým médiím...
Pokud by publikace dokumentu jakkoliv souvisela s hypotetickou mocenskou změnou v Kremlu, musela by se stát leda signálem pro nějaký typ předem plánované samostatné akce silových struktur. Tu si však v danou chvíli opravdu těžko představit. Kdo by se teď vůbec odvážil bouřit proti vítěznému prezidentovi? Pár tisíc středostavovských obyvatel Moskvy a Petrohradu? To snad; armáda či zpravodajské služby sotva.
Věrohodnější bude tedy předpokládat, že kontroverzní dokument podstrčený opozičním médiím je ve skutečnosti jen dalším tahem v domácí PR kampani prezidenta Putina. Ten by zveřejněním takové věci ukázal, že si již může dovolit opravdu vše - a nikdo na světě si na něj za to nedošlápne.
Diskuse