Pravidelný týdenní přehled o událostech ve vzdělávání

Neuvědomujeme si dostatečně, že žijeme v době digitálního pionýrství

7. 4. 2015 / Bohumil Kartous

čas čtení 6 minut

Svaz průmyslu a dopravy (SPČR) odpovídá na otevřený dopis jeho prezidentovi Hanákovi, v němž byl žádán, aby vysvětlil své požadavky vůči vzdělávacímu systému. Z odpovědi vyplývá, že SPČR nepožaduje zvýšení počtu učňů, jak z některých předchozích vyjádření vyplývalo, a že jeho prioritou je zlepšení kvality vzdělávání na učilištích, což doposud nebylo úplně zřejmé. Středoškolští češtináři se přou o to, jak by měla vypadat maturita z mateřského jazyka. Přijímací zkoušky na SŠ budou povinné, ale zda budou také jednotné lze nyní těžko zjistit. Zdá se, že ani na ministerstvu školství to nevědí. Málokdo si uvědomuje, že jsme první generací učitelů a rodičů, která se musí umět vyrovnat s masivním nástupem digitalizace. Á propos, ministerští úředníci propadli v pokusném testování z maturitní matematiky. Více v pravidelném týdenním souhrnu Beduin, připravovaném spolkem EDUin.

Témata týdne: 

Prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák reagoval na otevřenou výzvu EDUin, aby vyjasnil zdroje svých tvrzení o nezaměstnanosti absolventů a představy o financování reformy dle požadavků svazu. Z reakce vyplývá, že Hanák nepožaduje více učňů a chce se zaměřit na kvalitu učilišť. Akademie Úspěch, síť tzv. charter schools (nestátních škol) v New Yorku, uplatňuje přístup ke vzdělávání chudých dětí formou „cukru a biče“ a polarizuje tím společnost (NY Times, Aj). Petr Fischer zpochybňuje intenzivní kampaň vedenou z průmyslových kruhů o tom, že „řemeslo má zlaté dno“ (HN). To, že se děti vyhýbají učilištím, vidí jako přirozenou reakci a obavu o vlastní budoucnost. Myšlenku na zavedení školného oprášil Petr Honzejk. Dle jeho názoru by odložené školné na VŠ pomohlo zlepšit podfinancované české školství (HN). Doporučujeme text o tom, kterak ministerští úředníci z maturitní zkoušky z matematiky propadli. Chorvatská bohemistka Mirna Šolič, která působí na Univerzitě Palackého v Olomouci, argumentuje, že v systémech s totalitní minulostí studenty nikdo neučí samostatně uvažovat (Britské listy).

Výrok týdne: 

„Dnes nikdo nepochybuje o tom, že poslední mise se panu řediteli Musilovi povedla. Škola na první pohled představuje útulné zázemí, děti mají k dispozici nahrávací studio, v učebnách jsou instalované interaktivní tabule, škola má třídu, kde se pracuje s tablety, ale hlavně učitelé se snaží přes velmi rozmanité spektrum žáků uspokojovat potřeby všech bez rozdílu jejich původu, barvy či schopností a počet dětí na škole postupně roste.“

Vzpomínka Daniela Hůleho na Jana Musila, v lednu zesnulého ředitele ZŠ v Jáchymově, který ukázal, jak budovat inkluzivní vzdělávání (Zvoní!).

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • Povinné či jednotně povinné přijímačky na SŠ: informace se rozcházejí. Podle informací z ČTK, které převzal server iDNES.cz, nepočítá návrh novely zákona k přijímacím zkouškám na SŠ s tím, že by byly přijímací zkoušky připravované státem a letos pilotované na velké části českých SŠ jednotné. Podle těchto informací si školy budou moci vybrat, jaké nástroje použijí a zůstane tak pouze povinnost přijímací zkoušky pořádat. Avšak podle aktuálního návrhu určeného k meziresortnímu připomínkovému řízení, který je veřejně k dispozici, počítá novela školského zákona s „jednotnými kritérii“. Podle informací, které má EDUin k dispozici, ani ministerští úředníci netuší, v jaké podobě se návrh dostane do prvního čtení ve sněmovně.
  • Do jaké míry by měl stát zasahovat do vzdělávání v mateřském jazyce? Společnost učitelů českého jazyka a literatury (SUČJL) a středoškolští češtináři napsali otevřené prohlášení ke změnám v maturitní zkoušce z jejich předmětu. Vyjadřují svou nevoli s permanentními změnami, k nimž v nastavení maturit dochází. Navrhují, aby si stát (Cermat) ponechal v kompetenci pouze didaktické testy a sloh i ústní zkoušku přenechal školám (Česká škola).  Veronika Valíková, jedna ze signatářek prohlášení, na svém blogu popisuje průběh změn z pohledu středoškolské učitelky. Mezi českými češtináři ovšem nepanuje shoda, Asociace středoškolských češtinářů v reakci na prohlášení SUČJL zpochybňuje, že by plánované změny byly zásadního charakteru a zejména to, že by měly být centrálně hodnoceny pouze testy. Diskuse k tématu probíhá na stránkách asociace.
  • Doba digitálních průkopníků.  Fakt, že jsme první generací učitelů, která se musí vyrovnat s masivním nástupem digitalizace, se odráží v nesnadné diskusi o zapojení digitálních technologií do vzdělávání. Článek Boba Kartouse pro LN ukazuje, že chtějí-li rodiče pochopit, co děti na technologiích tak láká, musejí se do nich ponořit také a snažit se přitom najít způsob, jak je využít pozitivně. Doporučujeme i diskusi pod článkem, která odráží nejednotnost názorů. O velmi nesnadném pronikání technologií do škol svědčí závěry posledního Kulatého stolu SKAV. O tom, jak využít digitálních technologií k posilování autonomie a sociálních vztahů píše Jane Hart, profesionálka v oblasti celoživotního učení, na jejíž blog upozorňuje ve svém pravidelném souhrnu Focus společnost Scio.
  • O šikaně na Stream.cz. Další díl Vší ve škole se věnoval šikaně. Epizoda ukazuje, jak subtilní a nepovšimnuté projevy šikany mohou být a jak hluboké dopady na psychickou pohodu dětí to může mít.  Připomíná, že rodiče jsou velmi často přímým spouštěčem šikany, ať už na straně agresorů či jejích obětí. Dalším zajímavým videem o šikaně je díl věnovaný tomuto tématu v rámci série Fenomén. Nevěnuje se pouze šikaně ve škole, kyberšikaně, ale i na pracovišti.

Inspirace z (a do) praxe

  • Vím proč (prokoukni fyziku). Web popularizující výuku fyziky prostřednictvím žákovských videí.
  • Škola v DOXu, DOX ve škole. Workshopy pro učitele o tom, jak využít galerijních animačních programů při výuce kreativity, demokracie, občanství, lidských práv, společenských stereotypů či médií.

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

0
Vytisknout
6826

Diskuse

Obsah vydání | 13. 4. 2015