Podporujme kurdské a arabské muslimy v jejich boji proti tzv. Islámskému státu

15. 11. 2015 / Boris Cvek

Obávám se, že málokdo na celém světě, včetně tzv. Islámského státu, má takovou radost z pařížské tragédie jako čeští neonacisté, kteří ihned využívají této události k šíření nenávistné ideologie kolektivní viny typu: muslim nebo uprchlík je vinen, protože je muslim nebo uprchlík, bez ohledu na to, co sám skutečně ten konkrétní člověk udělal, jaký žil život. Stejně tak podle nacistů je žid vinen už prostě tím, že je žid, a židé musí být vykořeněni.

Je pravda, že neonacisté nemusejí čekat na výsledky vyšetřování, protože žádné vyšetřování nemůže prokázat, že všichni muslimové nebo všichni uprchlíci jsou vinni tím strašným útokem na naši západní civilizaci. Nejde o realitu, jde o nenávist.

Ta se může maskovat i různými předstíraně „racionálními“ aktivitami, jako byly nacistické pokusy, jak „vědecky“ změřit, kdo se narodil jako škůdce (tedy jako žid), a kdo nikoli. Západní civilizace je jiná: jejím principem je zkoumání konkrétní viny či neviny. Na tuto civilizaci útočí tzv. Islámský stát, který funguje na svém území stejně jako nacisté.

Tento tzv. Islámský stát masakruje zejména lidi, kteří vyznávají islám, a jeho úhlavními nepřáteli, kteří v boji s ním nasazují své životy a úspěšně ho začínají zatlačovat, jsou Kurdové – muslimové, kteří se hlásí k sunitskému islámu. Samozřejmě islám Kurdů a islám tzv. Islámského státu se velmi nepodobá. Podobně se nepodobá např. křesťanství Tisova státu a křesťanství papeže Františka.

Chceme-li porazit islamistický terorismus, nepodporujme utlačování islámu ze strany sekulárních režimů, které jsou postaveny na brutálním útlaku muslimské většiny, což vede samozřejmě k nenávisti, radikalizaci a teroru. Podporujme vznik a kultivaci režimů, které jsou postaveny na muslimské většině, jsou pokud možno sekulární a sebevědomé, aby dokázaly čelit teroristům. Vznik iráckého Kurdistánu v důsledku americké invaze do Iráku je zřejmě nezamýšleným, ale velmi úspěšným příkladem takového principu.

Politické náboženství není možno vymýtit nějakým osvíceným diktátem. Kdo by za Brežněva očekával, že se Rusko stane baštou konzervativní ideologie pravoslavné církve? Politické náboženství musí samo vyvanout tím, že po něm přestane být poptávka, že se omrzí a znechutí, tak jako u nás za Rakouska-Uherska. Možná k něčemu podobnému dojde výměnou několika generací dokonce i v uvnitř Saúdské Arábie nebo Íránu. Věřil bych tomu spíše než tomu, že se egyptská junta, živící svým násilím nenávist a fanatismus, dlouhodobě udrží proti tamějšímu islamismu.

V každém případě nikdo, kdo chce být považován za příčetného a gramotného, nesmí zapomínat na to, že právě probíhá poměrně úspěšná ofenzíva muslimských Kurdů proti tzv. Islámskému státu a že těmto statečným muslimům v boji proti tyranii nacistického typu, kterou u nás v Evropě podporují islamofobní neonacisté, musíme držet palce. Navíc druhým hlavním nepřítelem tzv. Islámského státu, nepřítelem, který reálně posílá své vojáky umírat do pozemních operací proti němu, je Írán, stát řízený muslimskými kněžími.

Íránci a Kurdové jsou zcela nezpochybnitelnými muslimy s tradicí islámu táhnoucí se staletí, naopak tradice tzv. Islámského státu začíná někde v nitru sekulárního diktátorského režimu Saddámu Husajna, jehož bývalí vojáci tvoří páteř tzv. Islámského státu. Je to podobné, jako by někdo ze stalinských armádních složek někde vytvořil organizaci Křesťanský stát a v jejím jménu páchal a hlavně spektakulárně zveřejňoval ty nejhorší zločiny, aby tak vyvolal nenávist vůči křesťanství a nenávist vůči nenávisti vůči křesťanství. To je celý princip fungování a účel existence tzv. Islámského státu.

0
Vytisknout
2931

Diskuse

Obsah vydání | 16. 11. 2015