Británie čelí politické a ústavní krizi

24. 6. 2016


Británie čelí politické krizi. Je obtížné si představit, jak by premiér Cameron mohl přežít tento výsledek referenda. Ministr financí George Osborne hrozil, že bude nucen v případě brexitu zavést nové škrty, ale voliči mu odmítli naslouchat. Těžko mu bude umožněno, aby zůstal ve funkci.

Británie čelí ústavní krizi. Skotsko hlasovalo rozhodným způsobem pro setrvání v EU, Anglie mimo Londýn hlasovala pro brexit. Nebude dlouho trvat, než skotští nacionalisté budou požadovat nové referendum, aby nezávislé Skotsko mohlo setrvat v Evropské unii.

Výsledek britského referenda má obrovský dopad pro Evropu. Posílí separatistická hnutí a mohl by vést k odchodu dalších zemí z EU. Bude to mít důsledky pro eurozónu a velké důsledky pro Německo a Francii, kde během pátku zřejmě dojde k pádu burz. Libra se propadne daleko více vůči dolaru než vůči oslabenému euru.

Británie se bude nyní muset rozhodnout, jaké vztahy bude mít s Evropskou unií. Bude chtít zůstat členem jednotného evropského trhu, i když by to znamenalo neomezenou imigraci z EU? Anebo odejde i z evropského trhu, což by dalo nové vládě větší pravomoci k omezování imigrace?

Výsledek vypovídá mnohé o stavu moderní Británie. Pro bohatší občany bylo logické zůstat v EU. Pro chudší se toto referendum stalo možností protestovat proti špatně placeným zaměstnáním, nulovým pracovním smlouvám, šikanujícím zaměstnavatelům a proti pocitu, že na ně bylo zapomenuto.

Tyto hospodářské problémy jsou hluboké a dlouhodobé. Většina z nich nemá s Evropskou unií nic společného. Referendum ale poskytlo milionům nespokojených lidí šanci protestovat. Británie je země rozdělená bohatstvím, zeměpisně i třídně.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3918

Diskuse

Obsah vydání | 24. 6. 2016