Proč je v očích Borise Johnsona a Michaela Govea nyní strach

25. 6. 2016

čas čtení 4 minuty

Vedoucí představitelé kampaně za brexit neměli žádné plány kromě zneužívání populistického strachu a posmívání se expertům, kteří dokázali, že jejich argumenty jsou nesmyslné.

Skutečná propast v Británii není mezi Londýnem a severem, Skotskem a Walesem či mezi mladými a starými lidmi, ale mezi Johnsonem, Govem a Faragem na jedné straně a mezi voliči na druhé straně, které tito muži podvedli.

Pokud si myslíte, že vláda profesionálních politiků je špatná, počkejte, až ji převezmou novináři. Vedoucí aktivisté kampaně za brexit Boris Johnson a Michael Gove jsou nejhoršími novináři, jaké si dovedete představit: jsou to pisálci, kteří prosperovali tím, že zacházeli s politikou, jako by to byla hra. Hrají ji takhle: Upoutají pozornost médií dramatickou myšlenkou. Selhává nějaká instituce? Je nutno ji zlikvidovat. Veřejná osobnost udělá chybu? Vyhoďte ho. V politice dělali totéž. EU nám posílá příliš mnoho imigrantů. Oni reagují: odpověď je jednoduchá, stejně jako reakce v médiích. Odejdeme z EU. Teď. Okamžitě. Všechno bude rázem v pořádku.

Johnson a Gove zároveň mají další charakteristiku neetického žurnalismu: pohrdání pro praktické otázky. Nikdy dosud nebyla prosazována revoluce v britském veřejném životě s takovou nedbalostí. Kampaň za brexit nemá žádný plán. Neví, jak vyřešit problémy se Skotskem, s Irskem, s uprchlickým táborem v Calais a tisíc dalších problémů, a ani ji žádné řešení nezajímá, píše Nick Cohen.

Na všechny odborníky, kteří předpovídali chaos, který nás nyní zahlcuje, reagovali jako neskrupulózní pisálek, který ví, že jeho živobytí závisí na umlčení expertů, kteří před ním varovali. Protože proč platit pisálka v rozhlase a v televizi, když experti dokáží, že tvrdí nesmysly?

Michael Gove, bývalý komentátor deníku Times, reagoval na varování tisíců ekonomů, že brexit obrovským způsobem riskuje britskou hospodářskou stabilitu, arogantním výrokem, který s ním půjde až do hrobu: "Lidé v této zemi už mají plné zuby expertů."

Když nefunguje posměch, nejhorší novináři lžou. Deník Times propustil Johnsona za to, že Johnson svým čtenářům lhal, šéf Konzervativní strany Michael Howard propustil Johnsona za to, že Johnson lhal jemu. Když se dostane do úzkých, Johnson obviňuje jiné lidi ze svých vlastních chyb tak, jak to neskrupulózní novináři dělají vždycky. Ve skutečnosti jsou lháři ti, kdo jeho výroky zpochybňují.

Kampaň za brexit používala taktiku nemorálního lživého komentátora do písmene. Nejprve se vytasila s radikálním řešením: ODEJÍT. Pak odmítla všechna varování s tím, že "tato země už má plné zuby expertů". Pak, jako Boris Johnson, lhala.

Kampaň za brexit ujišťovala voliče, že získá údajných 350 milionů liber, které Británie posílá týdně do Bruselu. Věděli, že je to lež. Kampaň za brexit naslibovala, že bude mít 111 miliard liber na státní zdravotnictví, na vyšší starobní důchody, na lepší dopravní systém a že Británie sama nahradí evropské dodace na kulturu, na vědu, na zemědělce a na deprivované regiony. Když nudní experti poukázali na to, že by země nezbohatla, ale musela čelit černé díře 40 miliard liber deficitu ve státním rozpočtu, aktivisté za brexit experty obvinili, že to jsou lháři placení Bruselem.

Skutečná propast v Británii není mezi Londýnem a severem, Skotskem a Walesem či mezi mladými a starými lidmi, ale mezi Johnsonem, Govem a Faragem na jedné straně a mezi voliči na druhé straně, které tito muži podvedli.

Ve čtvrtek zvítězili tím, že slibovali snížit imigraci. V pátek řekli Johnson a euroskeptický ideolog Dan Hannan, že vlastně počet imigrantů přicházející do Británie neklesne. Ve čtvrtek slibovali, že ekonomika pokvete. V pátek klesla hodnota libry na nejnižší úroveň za třicet let a čtenáři listu Daily Mail na dovolené v zahraničí se začínali učit, aby nevěřili tomu, co čtou v novinách. Ve čtvrtek stoupenci brexitu přislíbili 350 milionů liber navíc pro zdravotnictví. V pátek se najednou ukázalo, že "žádné záruky nejsou".

Kdyby v Británii existovala aspoň částečně kompetentní opozice, přesně ty populistické síly, jichž Gove, Johnson a Farage zneužívali a jimž tvrdě lhali, by se nyní obrátily proti nim. Strach v jejich očích dokazuje, že oni to vědí.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
8339

Diskuse

Obsah vydání | 28. 6. 2016