Saúdové od nového amerického prezidenta nic moc nečekají

22. 8. 2016

čas čtení 3 minuty


Rozmístění ruských bojových letadel v Íránu, aby bombardovala cíle v Sýrii, znamená poslední krok v tom, co Saúdská Arábie považuje za vytrvalé zhoršování regionálního bezpečnostního prostředí. Saúdové chovají jen malou naději, že by kterýkoliv z obou hlavních amerických prezidentských kandidátů věci změnil, napsal Bruce Ridel (ještě předtím, než jemenský exprezident požádal o ruskou intervenci ZDE - KD).


Rijád považuje stále těsnější vztahy mezi Íránem, Ruskem, Sýrií, Hizballáhem a šíitskými Iráčany za fundamentální změnu ve strategickém prostředí na Blízkém východě. Jeden saúdský komentátor blízký královské rodině označil ruská letadla v Íránu za strategický "šok", který ukazuje, jak moc Spojené státy podcenily agresívní záměry Íránu a Ruska.

Saúdové se vždy obávali, že jaderná dohoda ukončí íránské postavení mezinárodního vyvržence a poskytne více strategických voleb. Saúdské úsilí koupit si Moskvu selhalo. Když jsou mezinárodní sankce z větší části zrušeny, Írán je coby strategický partner atraktivnější než saúdská monarchie. Rozmístění ruských bombardérů znamená první přítomnost zahraničních ozbrojených sil v Íránu od pádu šáhova režimu. Pro saúdskou královskou rodinu to představuje noční můru.

K obavám dále přistupuje turecké smiřování se s Ruskem. Ankara byla silným oponentem prezidenta Bašára Asada. Pro Rijád je důležitější zbavit se Asadova režimu než bojovat s Islámským státem. Saúdové byli po léta frustrováni neochotou prezidenta Obamy vyvinout větší úsilí na svržení Asada. Teď se zdá, že syrský prezident je ve větším bezpečí než kdykoliv dříve. Saúdové od královské rodiny až po obyčejné obyvatele jsou přesvědčeni, že Amerika a svět zradili sunnitskou většinu v Sýrii a tiše tolerují genocidu, kterou páchá šíitsko-alávitsko-ruská osa.

Hlavní priorita Saúdů ovšem leží v Jemenu, kde jejich vlastní válka znova eskaluje. Šíitští Húsiové vyvíjejí tlak na saúdská pohraniční města, z nichž některá byla nuceně evakuována saúdskou armádou. Mluvčí Húsiů označují saúdské pohraniční oblasti za okupovaná území, čímž naznačují, že oblasti obývané šíity ztracené během války ve 30. letech stále patří Jemenu.

Rijád obviňuje Írán z vyzbrojování Húsiů navzdory saúdské blokádě Jemenu. (Viz ZDE - KD.) Saúdové si pamatují, že Moskva byla jediným členem Rady bezpečnosti OSN, který nehlasoval pro rezoluci, jíž Rijád ospravedlňuje loňskou operaci Rozhodující bouře v Jemenu. Rusové tvrdí, že byla jednostranná a nepřinesla by mír. Není tomu tak.

Král Salman a jeho nejužší kruh spolupracovníků nyní plánují, co přijde po Obamovi. Vědí, že je v závěru svého působení "chromou kachnou" a nemá větší vliv. Avšak dva soupeři o jeho následnictví nejsou považováni za náplast na saúdské strachy.

Saúdský ministr zahraničí Abdal ad-Džubajr je veteránem ve sledování americké politiky. Korunní princ Muhammad bin Najaf je nejvíce proamerickým princem od dob krále Fahda. Druhý korunní princ Muhammad bin Salmán coby ministr obrany se snažil ujistit Washington, že je připraven navzdory své nezkušenosti. Rijád od Obamovy administrativy zakoupil zbraně v ceně přes 110 miliard dolarů. Ale chybí důvěra ohledně budoucnosti amerického vedení. Mezitím dochází ke sbližování Putina s íránským nejvyšším vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím. Saúdská paranoia je přehnaná, nicméně realita se patrně nezmění.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6448

Diskuse

Obsah vydání | 24. 8. 2016