29. 1. 2018 / Petr Adámek
Před prvním kolem jsem měl velkou radost, protože konečně nebyly volby v ČR o volbě nejmenšího zla, ale bylo opravdu z čeho vybírat, až jsem si říkal, kdo bude lepší? Nicméně u mne zvítězil čistý pragmatismus a volil jsem neZemana Drahoše, který mne kromě své slušnosti ničím nezaujal.... a teď jsme u toho - ta obyčejná lidská slušnost je v dnešní době v politice něco tak unikátního, že měl zvítězit s 80 procenty a jít příkladem tomu hnusu v poslanecké sněmovně a ve společnosti.
Z výsledku voleb jsem samozřejmě velmi zklamaný. Kdo tvrdí, že je to jedno, že prezident nemá žádné pravomoci, ten si nevidí do úst, vidíme to na situaci s Babišem a jmenováním jeho vlády.
Samozřejmě i anální alpinista Chovanec nemeškal a namazal si hlavu olejem, aby lépe vklouznul do té Zemanovy části těla, která mu zaručí podporu na křeslo předsedy (a)sociální demokracie.
K čemu jsem se chtěl dostat?
Přestaňte neustále omlouvat voliče Zemana a fašounů typů Okamura. Pokud vás neskolí nemoc nebo nejste důchodce, na kterého všechny vlády s..ou, tak je každý svého osudu strůjcem. Bohužel někteří občané ČR (extra zdůrazním pro nenávistného Čulíka – NĚKTEŘÍ občané ČR) namísto přemýšlení nad tím, jak svou životní situaci vlastním úsilím zlepšit, tak řeší: Kdo může za můj podělaný život? Z neustále používaného výrazu „frustrace“ se mi už dělá zle. Z čeho jsou frustrováni?
Že žijeme v části světa, kde není válečná zóna? Že žijeme v části světa, kde lidé neumírají hlady? Kde lidé mají nárok na bezplatnou zdravotní péči? Kde kromě povodní nejsou žádné další přírodní katastrofy? Že máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě – chybí 270 000 pracujících – čili má opravdu každý nezaměstnaný možnost, pokud chce! A každý zaměstnaný má možnost změny.
Nejsem žádný zbohatlík, mám dvě práce, makám na domě a dělám maximum pro to, aby se má rodina měla dobře. Práci jsem hledal, když byla největší krize, tak ani nezkoušejte argumentovat tím, že nevím, o čem mluvím.
Méně fňukat, více makat (především na sobě).
A mimochodem, společnost není rozdělena na dva tábory, ale přesně na tři. A to i tehdy, kdy, jak jsem řekl, by si mohl vybrat snad každý. Zajímá mne nejvíce třetina voličů, která nešla k volbám. Ta je znechucena tak, že k volbám ani nejde, nebo tak spokojena, že nemá zapotřebí, aby tam šla? Odpovíte mi?
Diskuse