Neblahou aktivitu vyvíjejí politici a úředníci v Ústeckého hejtmanství. Výběrová řízení na ředitele upřednostňují jako povinné manažerské schopnosti, VŠ vzdělání, ovšem bez specifikace, odbornost je až výhodou... To zakládá obavy nejen o kvalitu celé práce, ale také o osud sbírek, o poslání instituce. Jde o přírodovědu, o ochranu přírody, jde o historii, naši paměť, místo, evropské dědictví, o umělecké bohatství.

Aktuálně je zde velice nebezpečný záměr soukromé Nadace Emila Filly provozovat Pamětní síň na zámku Peruc s předpokládaným vyvedením cenných obrazů a sbírkových předmětů do soukromého rezortu. Jsou ohroženy originály nenahraditelné hodnoty  a celistvost sbírky československého moderního umění, jež vznikala za totality, tedy zcela ojediněle. Jedná se o zjevný záměr obohacovat se. Zámek Peruc koupil Pavel Ondráček za 15 miliónů, což je pro představu cena jednoho obrazu E. Filly, a hodlá zde spolu s odkazem tohoto malíře provozovat zážitkovou turistiku, podobně jako v zámku Dětenice, zde bude  rej z pohádek a přijíždět mají desetitisíce turistů. Jistě umělec Fillovy ceny dodá jeho prosperitě další level.

Situaci by zlepšilo:

•  Zajištění suverenity ředitelů a kurátorů jednotlivých institucí tak, aby odborná činnost a stanoviska nebyla ohrožována politickými a soukromými zájmy.

Na Ústecku je ředitel jmenován na 2 roky! nadto s výpovědí bez udání důvodu. Z toho plyne, že ani odborní pracovníci si nebudou moci dovolit jen tak vydat stanovisko proti korumpujícím podnikatelským záměrům.

• Zavedení odborné garance  na úrovni Ministerstva kultury, Akademie věd apod.

Zejména aktivní vliv na výběrová řízení, podpora vědecké práce, dohled nad sbírkovými fondy.

• Sbírkovými předměty celostátního významu by mělo disponovat odpovědně a výhradně ministerstvo a nikoliv volení političtí představitelé a krajští úředníci
  

Varovný je případ muzea v Litoměřicích, kde docházelo dvacet let k rozkrádání depozitáře. Nad to kraj chce předat vedení evidence všech sbírek soukromé firmě, přitom přístup k těmto informacím podléhá zvláštnímu režimu.

Z uvedeného je zřejmá naléhavost systémových opatření, násl. změna zákona.

Stejně jako bylo nutné hájit veřejný zájem proti koncesnímu řízení u Nemocnice Na Františku, jak bylo třeba čelit soukromému záměru u prodeje pozemků Vrchbělá v reservaci Ralsko a nyní proti projektu komerčního komplexu “Central Bussines District“ u Masarykova nádraží, tak je potřeba zásadově reagovat i v tomto případě, čelit korupci, zneužívání zákonů, postavení...

Neblahá situace ohrožuje příspěvkové organizace celé republiky... Znamená to jednat, projevit vůli ke kultivované existenci, ochránit kulturní statky, lokální hodnoty, uhájit zájmy společnosti všude.

Vytisknout