Vzdělávání, aneb chcete zachovat demokracii?

29. 10. 2018



Poctu a pochvalu všem, kdo setrvali v dešti, navzdory hroznému programu, v němž snad jediný smysl dával jen výše zmíněný stručný projev Bohumila Kartouse, píše Jan Čulík. Ještě rozumní byli i dva přítomní mladíci, prosazující laskavost, odvahu a kritické myšlení. Výraznou výjimkou byl projev Petra Pitharta, apelující na české občany, aby se vzdali komplexu oběti, bolestínství a strachu, zde od minuty 50. 

Přítomní, z nichž snad nejhorší byl "ekonom" Sedláček, se předháněli ve frázích a v šíření stereotypů. (Komickou představu, jak jsou Češi nejlepší a celosvětové známí, parodoval už v šedesátých letech Jan Werich, v televizním pořadu Vladimíra Škutiny "Co tomu říkáte, pane Werichu?" kdy zašli do Libně a Werich tam suše konstatoval, že Češi jsou sice tak strašně celosvětově známí a slavní a dokonalí, že si ale nejsou schopni v Libni z hlavního města odstranit šraňky, které blokují při průjezdu vlaku dopravu jako na venkově. - Jak je možné, že něco, co bylo zesměšněno už před více než padesáti lety, se znovu objevuje na této akci?)

Sedláček měl mluvit o budoucnosti - přitom blábolil cosi o minulých stereotypech. Vzpomínky starších lidí, jako byl ten hokejista na dobu komunismu jsou projevem toho, že tito lidé trpí slovní inkontinencí, která je však bohužel pro dnešní dobu dost irelevantní. Kromě pana Kartouse snad nikdo nevyřkl jedinou novou či zajímavou myšlenku. Proč lezu na pódium, když vůbec nemám co říct? Není to vlastně urážka těch chudáků, kteří tam na tom Václaváku mokli?

O "projevu" hokejisty je snad radno se vůbec nezmiňovat. Vědec z fakulty působil jako naprostý pošuk. Všichni pořád s drobnými variacemi opakovali tytéž stereotypy. Klus neumí zpívat a jeho hudební projev je zoufale zastaralý.

Ale co je nejdůležitější a doslova ohromující: možná mi něco ušlo (neviděl jsem to od začátku), ale mezi vystupujícími nebyla JEDINÁ ŽENA. Jak je to možné?

Je úroveň dnešní české intelektuální obce opravdu takto ubohá, nebo to byla jen špatná dramaturgie?

A ještě jednou, do zblbnutí. ŽÁDNÝCH STO LET ŽÁDNÉ REPUBLIKY NEBYLO. Takže už celý název této akce je pochybný. Nedokáží lidi myslet, anebo se záměrně chtějí oblbovat lžemi?

Československo skončilo r. 1992 a během nacistické okupace neexistovalo. Česká republika existuje jen pětadvacet let. ZALOŽENÍ Československa před sto lety lze oslavovat, nikoliv však - bohužel sto let - republiky. Žádná taková republika sto let neexistuje.

Velmi dobrý byl televizní přenos na YouTube, který bohužel sledovalo živě sotva 500 lidí. Občané mají jiné zájmy. Výborná kamera a režie, strašný obsah.
0
Vytisknout
4880

Diskuse

Obsah vydání | 31. 10. 2018