29. 10. 2018 / Daniel Veselý
Když vědci z časopisu The Bulletin of the Atomic Scientists letos v lednu dospěli k závěru, že lidstvo se o další krůček přiblížilo svému zániku, patrně tušili, že může být ještě hůř. Naposledy ukazovaly ručičky hodin posledního soudu dvě minuty do půlnoci během horké fáze studené války v roce 1953. Tehdy otestoval Sovětský svaz svou první termonukleární zbraň. Spojené státy provedly obdobný test o rok dříve.
Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu, již v roce 1987 podepsali americký prezident Ronald Reagan a sovětský lídr Michail Gorbačova, dramaticky snížila riziko jaderného konfliktu, který dlouhé dekády visel nad bipolárně rozděleným světem jako pověstný Damoklův meč. Ačkoli se mnozí odborníci shodují v názoru, že porušování INF ze strany Kremlu vyžaduje adekvátní a silnou odpověď, zrušení dohody může vrazit další klín mezi USA a jejich evropské spojence a zvýšit riziko ozbrojeného konfliktu. Podle vědců z The Bulletin of the Atomic Scientists se na demontáži INF podílejí jak Rusko, tak Spojené státy. Ohrožena je rovněž americko-ruská dohoda Nový START o snižování počtu jaderných zbraní z roku 2010, která vyprší v roce 2021. Je možné, že ji Trumpův kabinet neprodlouží. Pokud k tomu dojde, nebudou dvě jaderné velmoci mající kontrolu nad 93 procenty světového atomového arzenálu, poprvé od roku 1972 vázány žádnou mezinárodní dohodou.
Spojené státy nemají v tomto ohledu čisté svědomí a bylo by pokrytecké ukazovat prstem jen na Kreml, neboť i předchozí americké administrativy svými neuváženými kroky vytvořily klima vzájemné nedůvěry mezi Moskvou a Washingtonem.
Historik Peter Kuznick připomíná, že proslulý jestřáb John Bolton v roce 2001 úspěšně lobboval za odstoupení Washingtonu od smlouvy o omezení systému protiraketové obrany proti balistickým střelám (ABM). Bolton také nesouhlasil s prodloužením dohody Nový START. V roce 2011 - tedy ještě předtím, než Bílý dům obvinil Kreml z porušování INF – volal po odstoupení USA od dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu.
Bez viny není ani Obamův kabinet, který, ač veřejně tvrdil, že sní o světě bez atomových zbraní, přislíbil investice za více než 1 bilion dolarů do modernizace amerického jaderného arzenálu. Podle řady expertů modernizace amerických atomových zbraní snižuje práh pro nasazení těchto ničivých zbraní v budoucích konfliktech. Obama tak svému nástupci předal, přeneseně řečeno, časovanou bombu. Netušil však, že se jeho nástupcem stane nevypočitatelný megaloman.
Situace se zhoršila letos v únoru, kdy Trumpova vláda zveřejnila Přezkum jaderného postoje (NPR), který volá po vývoji hlavic s nízkou ráží, o nichž kritické hlasy soudí, že zamlžují rozdíl mezi atomovými a konvenčními zbraněmi. NPR taktéž počítá s jadernou opovědí na nejaderné hrozby, kupříkladu na velký kybernetický útok proti Spojeným státům.
Ruský prezident Vladimir Putin v projevu k národu na začátku března oznámil, že Ruská federace disponuje mezikontinentálními balistickými střelami schopnými prorazit americký protiraketový deštník. Plánované odstoupení Spojených států od INF Moskvě uvolňuje ruce, neboť nyní se nemusí ohlížet na mezinárodní závazky a může dislokovat rakety středního a krátkého doletu podle libosti.
Je naprosto šokující sledovat, jak destruktivní tandem Trump-Bolton navzdory temným prognózám vědců z The Bulletin of the Atomic Scienstists vede lidstvo vstříc katastrofě dosud nevídaných proporcí, a to jak v případě jaderné války, tak v případě klimatických změn. Lze bez nadsázky konstatovat, že se nacházíme v nejnebezpečnější etapě lidských dějin.
Diskuse